Středočeští radní dali před volbami další miliony na generátory kyslíku. Odborníci před nimi varují
Středočeský kraj pokračuje v nákupech sad první pomoci s problematickými generátory kyslíku. Rada uvolnila před volbami další tři miliony korun pro příspěvkové organizace – čtyřicet dětských domovů a základních uměleckých škol. Před chemickými generátory kyslíku přitom řadu let varují odborníci i Česká resuscitační rada. Předchozí zakázku na ty samé sady řeší policie a výrobkem se zabývá i Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Řediteli Dětského domova v Novém Strašecí přichází z kraje přesně 54 999 korun. Pár dnů na to – 9. července – volá jednatel firmy Ankaba a nabízí sety první pomoci. Nabídku bez daně má na shodnou částku. Do koruny.
Za nákup dalších kritizovaných resuscitačních sad zaplatí Středočeský kraj přes 3 miliony korun. Poslechněte si reportáž redaktorů Českého rozhlasu
„Já jsem tehdy jenom firmě napsal, že musím postupovat podle platných předpisů, to znamená vyhlásit poptávkové řízení. A oslovil jsem je teprve poté, kdy jsem dospěl k názoru, že nejsem schopen tu zakázku vypsat,“ říká Českému rozhlasu ředitel Alexandr Krško.
„Nebyl jsem jako laik schopen vymyslet znění té poptávky. Nejsem odborník, nevím, co by to mělo splňovat. Tak jsem se rozhodl postupovat podle kraje,“ doplňuje. Od Středočeského kraje nedostal žádné technické specifikace nebo doporučení.
Sady první pomoci s dlouhodobě kritizovanými generátory kyslíku nakoupila i kolínská Pedagogicko-psychologická poradna. Její ředitelka Jaroslava Štětinová popisuje, že o sety neměla zájem. Dostala totiž peníze na pět kusů, ale má 15 poboček. Obrátila se proto na kraj, jestli je musí nakoupit.
„Bylo mi řečeno, že to musím koupit. Nebylo mi řečeno od koho. Pan doktor (Eduard) Urminský poslal dopisy, ve kterých nás oslovil, abychom to od něj všichni nakoupili. Současně mě asi třikrát bombardoval telefonem, takže z toho člověk nabyl dojem, že už jsme pomalu poslední, kteří to nekoupili,“ říká.
Na halíř přesně
Za pět setů včetně DPH zaplatila Štětinová 332 743,95 koruny. Cena jedné sady je tak i s daní 66 548,79 koruny.
Za tuto cenu kraj už loni nakupoval u firmy Ankaba. Tehdy ovšem přes veřejnou zakázku za téměř 10 milionů korun, jak jako první v srpnu upozornil server Seznam Zprávy.
Letos v létě se středočeští radní rozhodli v projektu pokračovat. Nejprve všech 11 přítomných odsouhlasilo 22. června peníze – přesně 54 999 korun – na nákup resuscitačních kompletů pro 11 příspěvkových organizací.
Skoro o dva měsíce později pak rada o nákupu jednala znovu. Radní, tentokrát v počtu 10 přítomných, souhlasili s rozšířením dodávek. Celkem tak v rozpočtu poznamenaném pandemií koronaviru našli peníze na nákup sad pro dalších 29 organizací. Těm předchozím navíc neposlali peníze na DPH, takže jim přidali dalších 11 550 korun.
Celková úprava rozpočtu bez vypsaného výběrového řízení se vyšplhala na více než tři miliony korun.
‚Hrnek vody k hašení požáru‘
Odborníci na resuscitaci dlouhodobě upozorňují, že generátory kyslíku nemají žádný přínos. „O2Pack je zařízení, které v naprosté většině případů při použití pro účely poskytnutí první pomoci nepřinese žádný měřitelný užitek,“ napsal už v roce 2013 nynější primář pražské záchranné služby Ondřej Franěk.
Hlavním problém je v tom, že generátor neprodukuje dostatečné množství kyslíku. Aby pomohl, musí být průtok 10 až 15 litrů kyslíku za minutu. Generátor vyvíjí podle letáku tři litry za minuty.
O podání kyslíku navíc musí rozhodnout lékař, protože jsou situace, kdy to může být škodlivé. „Jsou to třeba pacienti s chronickou obstrukční plicní chorobu, kde může podání kyslíku ve vysoké dávce způsobit zástavu dechu a ve svém důsledku i smrt pacienta,“ vysvětluje předseda České resuscitační rady Anatolij Truhlář. Generátor nepomůže ani při astmatických záchvatech, protože i zde je potřeba vyšší koncentrace.
Truhlář rovněž kritizuje to, že generátor může oddálit poskytnutí první pomoci. V mezinárodně uznávaných postupech jeho použití totiž není a operátor záchranné služby k jeho použití pokyn nedá. „Je to něco podobného, jako kdybyste se hasičského záchranného sboru ptali na prodej hrnku naplněného vodou s tím, že nějaká firma to prodává místo hasicích přístrojů, nebo jako produkt, který je určený k hašení požárů panelového domu,“ shrnuje.
Kvůli nejasnostem ohledně vyvíječů kyslíků teď ale část ředitelek a ředitelů zvažuje, zda jinak potřebné defibrilátory nakoupit.
„Máme dva baráky. Já jsem třeba našla, že bych za tu cenu dokázala pořídit dva (defibrilátory, pozn. red.),“ líčí ředitelka jedné základní umělecké školy západně od Prahy, která si přála zůstat v anonymitě.
Od kraje dostala pokyn, že musí vypsat výběrové řízení. „Ale já prostě nevím, co po nás chtějí, aby to obsahovalo,“ doplňuje.
O setech firmy Ankaba četla na internetu a teď váhá, jestli nakoupit něco, co by nemuselo být tak kvalitní.
„Mám finance a čekám, co se kolem toho bude dít. Nechce se mi to kupovat v tomhle složení. Vlastní nápad pořídit automatické defibrilátory do škol je výborný, nicméně způsob se mi moc nelíbí,“ popisuje další ředitel základní umělecké školy, který si také nepřál uvést své jméno. Redakce jej ale zná.
Od závodního lékaře nedostal doporučení k nákupu těchto setů, takže čeká na nové vedení kraje a v nejhorším případě nechá podle svých slov finance propadnout.
Vyšetřování policie
Jak zjistil Český rozhlas, není to jediný problém, který se týká nákupů těchto setů. Předchozí zakázku na 149 setů za 9,5 milionu teď řeší policie.
„Ve věci probíhá prověřování. Nejedná se o trestní stíhání, nikdo není v současné době obviněn. Prověřování je prvotní fází přípravného řízení trestního. Jsou prověřovány skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin podvodu a porušení povinnosti při správě cizího majetku,“ reagoval na dotaz mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Případ dozoruje Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 5.
Trestní oznámení podala v září advokátka a nyní senátorka Adéla Šípová (za Piráty). „Dospěli jsme k závěru, že zakázka byla šitá na míru této společnosti tak, aby ostatní dodavatelé nemohli nabídku podat. Důvodem je, že v zadávacím řízení byla požadovaná reference znějící na zakázku obdobného charakteru,“ vysvětluje.
Kraj totiž požadoval, aby dodavatel předložil alespoň tři významné zakázky včetně kyslíkových generátorů za nejméně tři miliony korun.
Jako problematické to vidí i právník Jan Zahálka, který se specializuje na zdravotnické právo a veřejné zakázky: „Obávám se, že pokud by si to někdo chtěl dohledat, tak takových zakázek v takových objemech moc nenajde. V té kombinaci (defibrilátor a kyslíkový generátor, pozn. red.) velice pravděpodobně už vůbec ne.“
Na tento požadavek přišel i anonymní dotaz během doby, kdy byla zakázka vypsaná: „Dodávky resuscitačních kompletů zahrnujících jak AED (automatizovaný externí defibrilátor, pozn. red.), tak kyslíkový generátor nejsou v ČR zcela obvyklé. Umožní zadavatel prokázání splnění požadavků technické kvalifikace dle bodů 4.6.1 a 4.6.2 předložením seznamu alespoň tří významných dodávek (tj. resuscitačních kompletů s AED a kyslíkovým generátorem) v souhrnné hodnotě alespoň 1 500 000,- Kč bez DPH?“
Odpověď: „Zadavatel k dotazu uvádí, že trvá na znění zadávací podmínek v uveřejněné podobě.“
Chybějící notifikace
Problematický je ale i další bod zakázky. Středočeský kraj v zadávací dokumentaci v bodu 4.11. Další podmínky pro uzavření smlouvy požaduje, aby firma dodala notifikaci zdravotnického prostředku.
Reference?
„Různě jsme ty reference sbírali. Já zase úplně na druhou stranu nemůžu, nebo ani by mě ty organizace nemusely dát reference. V této fázi teprve jsme s firmou jednali a řekli jsme, aby nám dodali všecky informace a reference, které mají k danému přístroji,“ řekl radní pro školství Zdeněk Seidl z Trikolóry. Reference zmiňoval i jednatel firmy Ankaba Eduard Urminský. „Mám posudky od kapacit,“ řekl serveru Seznam Zprávy.
Jak se ale ukázalo, firma se zaštiťuje třeba posudkem Karla Cvachovce. Ten to ale odmítl a serveru Seznam Zprávy řekl, že generátor vyvíjí málo kyslíku. Radní Seidl navíc jako příklad zmínil armádu, která měla používat kyslíkový generátor v zahraničních operacích. „Kdysi, někdy v roce 2009 nebo 2010, došlo jakýmsi způsobem k přesvědčení vedení, že tu je vyvíječ kyslíku a že by to byla výhodná investice, abychom to měli v našich vozidlech,“ popisuje šéf vojenských zdravotníků Zoltán Bubeník, který se ujal funkce později. „My jsme ty věci nikdy k léčebnému účelu nepoužívali,“ dodal.
Tu ale firma Ankaba, jediný účastník výběrového řízení, dodat nemohla. „Z naší úřední činnosti je již nyní zřejmé, že uvedená společnost nesplnila oznamovací povinnost v zákonné lhůtě, když žádost o notifikaci podala teprve dne 25. září 2020,“ napsala v e-mailu k notifikaci mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Barbora Peterová.
Firma si o notifikaci měla zažádat nejpozději před pěti lety, ústavu se ale nahlásila až poté, co na první zakázku upozornili novináři a bylo podáno trestní oznámení.
Ústav tak teprve nyní řeší, co je vlastně kyslíkový generátor zač a zda má všechna potřebná povolení. „Kontrola společnosti Ankaba naplánovaná na 23. září 2020 byla odložena z důvodu zdravotní indispozice kontrolovaného subjektu. V současné chvíli máme zajištěnou fotodokumentaci výrobku v nemocnici. Nový termín kontroly zatím nebyl stanoven s ohledem na současnou pandemickou situaci,“ napsala Peterová k aktuálnímu stavu prověřování.
Přes 10 let na trhu
Kvůli tomu, že se SÚKL generátorem vůbec nezaobíral, není jasné, kam výrobek O2Pack patří. Firma ho přitom na český trh dodává nejméně deset let.
„Celkový dojem je, že to je zdravotnický prostředek. Takhle vypadá standardní značení zdravotnického prostředku,“ přibližuje právník Zahálka s poukazem na rozvržení etikety či použité piktogramy.
Stupně zdravotnických prostředků jsou čtyři: I, IIa, IIb a III. Nejnebezpečnější prostředky jsou v nejvyšší třídě. Kromě toho je samostatná kategorie léčiv, která podléhá ještě přísnější regulaci.
Výrobek tak sice podle označení na etiketě prošel laboratoří, ale dokumenty k tomu nejsou nikde dostupné. „Dostali kulaté razítko. A teď je otázka, co je předmětem certifikace, jestli certifikát opravdu existuje. My jsme ho ani v příloze smlouvy neviděli,“ doplňuje Zahálka.
Otázkou rovněž je, zda generátor nespadá do kategorie léčiv. Jak totiž vysvětluje anesteziolog, záchranář a předseda České resuscitační rady Anatolij Truhlář, kyslík by vůbec neměl být součástí laické resuscitace.
„Použití kyslíku je indikováno v rámci rozšířené resuscitace, kde se používá medicinální kyslík. To je plyn, který je registrován SÚKL a je to léčivo. Právo používat ho mají pouze poskytovatelé zdravotních služeb, jako je třeba zdravotnická záchranná služba nebo nemocnice,“ upozorňuje.
Pokud by tak ústav zjistil, že jde o léčivo, musel by být výrobek stažen z českého trhu.
Tři litry za minutu
Podle právníka Zahálky vyvolává pochybnosti i technická specifikace zakázky. V té kraj jasně píše, že chce mimo jiné kyslíkový generátor na jednorázové použití, v netlakovém provedení, s průtokovou rychlostí nejméně tři litry kyslíku za minutu nebo s délkou chodu generátoru po dobu alespoň 12 minut.
Ve smlouvě pak v popisu stojí: „Výrobek O2Pack je v současné době nejkompaktnější generátor kyslíku (nejedná se o žádnou tlakovou nádobu!) v kompletu s maskou.“ Průtok kyslíku jsou přesně tři litry po dobu 12 minut. A je na jednorázové použití.
„Ve zdravotnictví se stávalo – a možná ještě stává – že se podívám na specifikaci poptávaného přístroje a vidím, že to je opsaná slovo od slova z produktového letáku,“ komentuje právník Zahálka shodu parametrů.
Dodává, že každý požadavek navíc zužuje možný okruh dodavatelů. „Ta otázka zní, jestli mám pro každý jednotlivý požadavek objektivní důvod. A pokud se požadavky překrývají až nápadně s konkrétním výrobkem, tak to je chytrému napověz.“
‚Je to politický boj‘
Kraj v zakázce problém nevidí. Radní pro školství Zdeněk Seidl z Trikolóry to celé označuje za politický boj. Podle něj kraj nakupoval i v minulosti a nikomu to nevadilo, ale nákupy se začaly řešit až před volbami.
„Vycházeli jsme z parametrů, které kraj vždycky vybíral. Tím pro nás – tedy pro odbor školství – zakázka končila. My jsme se ani s žádnou firmou předtím nesetkali, nediskutovali. Jen jsme dali parametry přístrojů, které vybíral kraj a odbor krajského investora soutěžil,“ vysvětluje radní, lékař a prorektor pro pedagogickou činnost Vysoké školy zdravotnické.
O problémovosti kyslíkových generátorů se podle svých slov dozvěděli až z médií. A to přesto, že už v roce 2018 Česká resuscitační rada v usnesení napsala, že „podávání kyslíku není součástí postupů poskytování první pomoci“.
Radní Seidl odmítá, že by přístroj odborníci nedoporučovali: „Někteří členové resuscitační společnosti mají tenhle názor. Jiní, když se zeptáte třeba některých v záchrankách, tak řeknou, že mají názor jiný.“ A dodává, že do soutěže se mohla přihlásit kterákoliv firma.
Redakce se na dodávky kyslíkových generátorů snažila zeptat i jednatele firmy Ankaba Eduarda Urminského. Bez úspěchu.
Osobní schůzku odmítl s odkazem na zdravotní stav a otázky chtěl poslat e-mailem. Na ty ale neodpověděl. K zastižení následně nebyl ani na adrese v Kladně, kde Ankaba sídlí. Do telefonu pak pouze stručně sdělil, že nemá zájem, a zavěsil.
Zadávací dokumentace Středočeského kraje k dodávce resuscitačních kompletů s AED a kyslíkovým generátorem z 5. srpna 2019:
