‚VIP úředníci‘ Středočeského kraje mají platy jako ministři. Přijdou si až na 200 tisíc měsíčně
Někteří zaměstnanci středočeského hejtmanství vedeného Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO) dostávají prémie až 85 tisíc korun měsíčně, a to nikoliv mimořádně. Jejich platy dosahují výše 150 až 200 tisíc měsíčně, což je podobně, jako si vydělají ministři (173 tisíc). Uvedl to server Seznam Zprávy, který data získal na základě informačního zákona. Středočeský kraj je však dodal anonymizovaně – bez jmen úředníků.
Úředníci Středočeského kraje si vydělali téměř tolik jako místopředsedové vlády (209 tisíc) či předsedové Senátu, Poslanecké sněmovny či premiér (243 tisíc).
Šéf tiskového oddělení Středočeského kraje Rejman odchází kvůli kauze se záchranářkou Brožovou
Číst článek
Seznam Zprávy žádaly o platy a odměny dvaceti lidí z úzkého okruhu hejtmančiných kolegů. Šlo například o šéfy odborů a různých krajských oddělení či lidí, kteří zajišťují servis její kanceláře.
Mimo jiné jde o hejtmančina PR poradce a vedoucího tiskového oddělení Marka Rejmana, exšéfku odboru dopravy Jarmilu Jenčíkovou nebo někdejšího vedoucího hejtmančiny kanceláře Romana Šuberta, který stál za externími smlouvami na „monitoring hudebních festivalů“ a „poskytování zpětné vazby“ za desetitisíce korun.
Platy v podobných řádech jsou ve srovnání s ostatními kraji i dalšími úředníky naprosto nevídané. Zmíněných 150 tisíc nemá ani sama Pokorná Jermanová, platy hejtmanů dosahují maximálně 139 tisíc.
Pravidelné mimořádné výkony
Získané dokumenty ukazují, že úředníci na nadstandardní příjmy dosáhli především díky mimořádným odměnám. Ty mohou získat za splnění speciálních úkolů. Jednotliví hejtmančini spolupracovníci takto „mimořádně“ ale podle údajů pracují pravidelně měsíc co měsíc.
Příběh dopisu záchranářky ukazuje papalášské manýry vedení Středočeského kraje, říká reportér České televize
Číst článek
Například jistý úředník - v anonymizovaných dokumentech označený číslem 9 - si předloni vydělal celkem 2,31 milionu, za loňský rok pak 2,3 milionu. Měsíčně jde o 192 tisíc korun, tedy příjem atakující ty nejvyšší platy v politice.
Zaměstnanec s číslem 16 si pak přišel ročně na 1,719 milionu, z čehož jen odměny činily 760 tisíc. Měsíčně si tak přišel na zhruba 143 tisíc korun.
Úředník s číslem 5 získal jen na mimořádných prémiích v loňském roce celkem pětkrát 85 tisíc korun, pětkrát 80 tisíc a ve zbylých měsících 75 a 70 tisíc. Dohromady si za rok 2019 jen na odměnách přišel na 970 tisíc.
Rejman, Jenčíková ani Šubert redakci žádné vyjádření i přes opakovaná naléhání neposkytli. Hejtmanka Pokorná Jermanová v reakci pro ČTK uvedla, že nemá na udělování odměn žádný vliv, je to podle ní kompetence ředitele krajského úřadu, případně vedoucích jednotlivých odborů.
Jinde tak štědří nejsou
Takto vysoké platy a odměny jsou neobvyklé nejen v rámci středočeského úřadu, ale i ve srovnání s ostatními kraji. Při porovnání anonymizovaných údajů s šéfy odborů a oddělení jiných krajských úřadů vychází, že středočeští ‚VIP úředníci‘ si přijdou na zhruba třikrát lepší peníze než jejich kolegové odjinud.
Redakce si údaje vyžádala i z dalších koutů Česka. Vedoucí zaměstnanci jiných krajských úřadů si přijdou i s odměnami na 50-70 tisíc měsíčně, výjimečně na 75 tisíc. Když už prémie dostávají, tak ne pravidelně každý měsíc, ale například čtvrtletně, a to ještě mnohem menší. Obvykle v rozmezí 10-15 tisíc, výjimečně až 30 tisíc.
Policie prověřuje externí smlouvy na středočeském hejtmanství. ‚Nemáme co skrývat,‘ reaguje Jermanová
Číst článek
Například Plzeňský kraj neměl problém se specifikací toho, za co si jednotliví zaměstnanci odměny zasloužili. To Středočeský kraj se odpovědi na to, za jakou mimořádnou práci úředníci vysoké prémie obdrželi, vyhnul. „Vyplacené odměny v období roku 2018 a 2019 byly přiděleny všem zaměstnancům za úspěšné splnění specifikovaných úkolů,“ stojí v rozhodnutí kraje.
Ministerstvo práce, které na dodržování zákonů týkajících se odměn dohlíží, přitom říká, že musí každý zaměstnavatel vysvětlit, proč danému zaměstnanci odměnu přiznal. Důvodem je zásada rovného zacházení, která spočívá v tom, že by za stejnou práci měli být lidé v jedné firmě či úřadě placeni stejně. Výjimkou je namáhavější nebo zodpovědnější práce.
„Poskytování platu a jeho jednotlivých složek podle jiných kritérií, popřípadě kritérií, která se nevážou k vykonávané práci, představuje porušení zákoníku práce,“ řekl mluvčí resortu Vladimír Dostálek.
