Láska Hanky a Hiu i Krušné hory přenáší
V Česku žije přibližně 60 tisíc Vietnamců. Zatímco Češi toho o nich moc nevědí, Vietnamci znají Čechy docela dobře. Koneckonců, pro většinu z nich je Česko jejich druhým nebo i jediným domovem. Tentokrát jsme se podívali do příhraniční obce Potůčky v Krušných horách, kde v 90. letech vyrostla obří vietnamská tržnice. Právě zde žije Vietnamka, které Češi říkají Hanka, a její český přítel Vašek, jehož Vietnamci oslovují Hiu.
Do centra tržnice většinou zákazníci nezavítají. V labyrintu uliček mezi stánky je schovaná jídelna pro vietnamské trhovce, na televizní obrazovce běží zprávy ve vietnamštině a na jednom ze stolů je rozestavěná šachová partie. Právě sem chodí trhovci na oběd a kus řeči.
„Jmenuji se Hanka,“ představuje se jedna z Vietnamek s tím, že české jméno přijala na základní škole, kde vietnamské děti dostávaly česká jména, aby se Čechům lépe vyslovovala. „Od té doby jsem Hankou,“ nastiňuje. Své vietnamské jméno Thanh prý už příliš nepoužívá. Snad i proto, že v Česku žije už od svých devíti let. „Vystudovala jsem filozofickou fakultu v Plzni, obor Cizí jazyky pro komerční praxi. A skončila jsem tady,“ pokračuje v líčení svého životního příběhu Hanka.
Kromě života v Česku a studia filozofie se také může pochlubit smíšeným vztahem. V čem se vlastně liší Čech od Vietnamce? „Vietnamci jsou emocionálnější, ale když se člověk rozejde, tak to víc bolí, protože vietnamský muž je ve vztahu dominantnější,“ myslí si Hanka. Sama se považuje za samostatnou a dominantní ženu, proto by s Vietnamcem žít asi nedokázala.
Vedle Hanky sedí Vašek. Na rozdíl od Hanky má své české jméno už od narození. Je totiž Čech a stará se na tržišti o hernu. Jak Hanka poznamenává, vietnamští rodiče mívají často výhrady, když si jejich děti hledají partnery mezi Čechy. „Starší generace nemluví dobře česky, neučí se český jazyk ani historii,“ popisuje. Kdyby si jejich syn nebo dcera měli přivést domů českého partnera nebo partnerku, nevěděli by, jak se zachovat. „Vietnamské hodnoty jsou jiné,“ domnívá se Hanka. Když Vaška přivedla poprvé domů, myslela si, že bude mít problém, ale nakonec rodina jejich vztah přijala. „Můj přítel se sžil s vietnamským životem,“ zdůrazňuje.
„Poznali jsme se na základní škole a Hanku jsem bral jako Češku,“ vzpomíná Vašek. Vietnamce popisuje jako přátelské lidi, kteří si navzájem pomáhají. „A to mnohem víc než Češi. My si všechno závidíme,“ porovnává. Vietnamsky prý umí na komunikativní úrovni. „Spíš bych řekl, že rozumím. Mluvení mi dělá problémy, protože Vietnamci mají těžkou intonaci,“ popisuje.
Vaškova přezdívka je Hiu. Jak dodává Hanka, Vietnamci dávají Čechům přezdívky, stejně tak jako Češi oslovují Vietnamce českými jmény. Pojmenování Hiu prý byla náhoda. „Když jsme přišli, tak jsme prodávali větrníky. Jde o postavu z filmu, kde Hiu prodával větrníky,“ vysvětluje Hanka. Vašek navíc přiznává, že jinak než Hiu už mu na tržišti nikdo neřekne.
A jak na jeho vztah pohlížejí rodiče a známý? „Když tu byla máma poprvé, byla z toho všeho přepadlá, ale po nějaké době si zvykla,“ přiznává Vašek s tím, že společnou budoucnost vidí s Hankou v Potůčkách. „Vezmeme se a budeme mít spolu děti,“ usmívá se Hanka.
Zobrazit vietnamskou tržnici v Potůčkách na větší mapě
