Lázeňství v Česku doplácí na ministerskou vyhlášku nižším počtem klientů
Další propouštění čeká české lázně, a to kvůli tomu, že stát posílá na tuto péči stále méně peněz. O místo by mohlo přijít až 18 procent současných zaměstnanců. Stávající ministerská vyhláška totiž například snižuje počet nemocí, jejichž léčbu v lázních hradí zdravotní pojišťovny, a zkracuje se také délka propláceného pobytu.
„Restrikce, které jsou používány na lázeňství, se odrazí v tom, že se bude vydávat více prostředků ze zdravotního pojištění na léky a nezbude pak právě na lázeňství,“ tvrdí předseda Sdružení lázeňských míst Jiří Houdek.
Podle jeho slov už změny, které nachystalo ministerstvo zdravotnictví, na lázeňství citelně dopadají.
Podle předsedy Sdružení lázeňských míst Jiřího Houdka lázeňství v Česku kvůli ministerské vyhlášce upadá
„Například za leden a únor všechna lázeňská zařízení v České republice pocítila snížení pojištěnecké klientely v průměru na čtyřicet až pětačtyřicet procent, což je skokové snížení. I když jsme od zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví ujišťováni, že tato restrikce už takto skokově nepůjde,“ říká Houdek.
Výpadek v klientech, kterým platí pobyt pojišťovny, mohou podle něj nahradit ti, kteří si vše platí z vlastní kapsy, jen částečně.
„Na sněmu lázeňských míst v Poděbradech ilustroval celou situaci na příkladu Hodonína ředitel tamního lázeňského centra, který dokazoval, že na jednoho lázeňského hosta, který přijíždí od pojišťovny, by musel mít v přepočtu necelých sedm samoplátců – pojištěnec totiž přijíždí na jednadvacet dnů, kdežto samoplátci na tři, čtyři nebo pět dní pobytu v lázních,“ vysvětluje problém Jiří Houdek.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že zdravotníci mají dnes k dispozici lepší a dražší léky a provádějí šetrnější operace, takže lázeňská péče není v mnoha případech zapotřebí.
Hostem pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu byl právník platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál
Podle právníka Platformy zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála to však tak docela neplatí.
„Určitě některé stavy už nevyžadují doléčení v lázních, na druhou stranu i u velmi nákladných pacientů lze vnímat, jak jsou rádi, když mohou kombinovat tu lékovou léčbu s lázněmi, má to pro ně význam i sociální. Alespoň u některých z nich jsou to stále dobře investované peníze,“ říká Dostál.
A zpochybňuje i další argument ministerstva, že v Česku bylo lázeňství předimenzované.
„Na lázeňství jde, alespoň podle statistických zpráv, nějaké procento a něco kompletních výdajů na zdravotnictví, nějaké tři miliardy, což je zhruba polovina toho, co podle vyhlášky jde na provoz zdravotních pojišťoven, takže ona to zase tak velká čísla nejsou,“ uzavírá Dostál.
