Výsledek prvního jednání o těžbě lithia od voleb: nový dodatek k memorandu
Memorandum o budoucí spolupráci s australskými těžaři o dobývání lithia v Česku se změní. Ministerstvo průmyslu a obchodu do týdne uzavře s australskou firmou Europen Metals Holding dodatek. Informoval o tom šéf rezortu v demisi Tomáš Hüner za hnutí ANO. O obsahu dodatku podle něj ještě není možné mluvit. Variant kapitálových účastí je podle něj několik, nevyloučil ani účast státní firmy Diamo.
„Během jednání jsme si vyjasnili vnímání memoranda, jeho obsahu a právních závazností, a abychom stvrdili toto vnímání i právně relevantním dokumentem, dohodli jsme se, že do týdne uzavřeme dodatek k memorandu,“ řekl Hüner pro Radiožurnál.
Těžba lithia v Česku se stala politickým tématem před loňskými sněmovními volbami. Memorandum podepsal exministr průmyslu Jiří Havlíček z ČSSD. Současný premiér v demisi Andrej Babiš z hnutí ANO to označil za krádež za bílého dne. Havlíček se hájil, že dokument není pro Česko závazný.
Studie: nejhorším řešením by bylo lithium netěžit, stát by tratil desítky miliard
Číst článek
Čtvrteční jednání bylo první, které Hüner od loňských voleb do Sněmovny s těžaři vedl. „O obsahu dodatku se v současné době nemohu bavit. Jeho návrh jsme předali partnerům. Ti řekli, že ho doplní o záležitosti, které vnímají ze své strany a s ohledem na ochranu akcionářů,“ uvedl ministr. Zároveň řekl, že právo těžby cínoveckého ložiska nevychází z memoranda, ale z povolení geologického průzkumu.
O tom, jestli by lithium do budoucna mohla těžit i státní firma Diamo, nebo to bude soukromý investor, je podle něj předčasné hovořit. „I té záležitosti jsme se dotkli a bude to předmětem dalších jednání. Názor na to zatím není možné mít, protože existují varianty možných kapitálových účastí,“ dodal Hüner.
Kov budoucnosti
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) memorandum několikrát označil za krádež spáchanou ČSSD. Po volbách EMH uvedl, že jeho zájem o těžbu u Cínovce trvá a chce o projektu jednat s novou vládou. Hüner už dříve uvedl, že ministerstvo zrušení memoranda zatím neplánuje.
Generální ředitel Geometu Richard Pavlík loni v dubnu řekl, že by EMH uvítal, pokud by do holdingu vstoupil strategický český partner, ať už soukromý, polostátní, nebo dokonce stát jako takový. Podle Hünera je vstup státu do holdingu jedním z možných řešení. „Variant pro diskusi s partnerem je ale celá řada,“ dodal.
Ve svém programovém prohlášení Babišova vláda uvádí, že prošetří okolnosti, způsob a předmět uzavřeného memoranda a prověří možnosti těžby a zpracování lithia ve státním podniku Diamo. Maximální efekt z těžby všech nerostných surovin má podle nové vlády zůstat v rukou státu.
24:32
Parlament se dostal do role užitečného idiota. Posloužili jsme ruským zájmům, tvrdí bývalý poslanec Gabal
Číst článek
Babiš před volbami několikrát upozornil na možnou provázanost EMH s Britskými Panenskými ostrovy. EMH na začátku ledna oznámila, že poskytla českým úřadům právní analýzu dokládající, že je australským podnikatelským subjektem. Podíl australských akcionářů na kapitálu společnosti podle ní činí více než 82 procent. Generální ředitel EMH Keith Coughlan v říjnu řekl, že EMH je společností se sídlem v australském Perthu. Jedním z největších českých akcionářů je investiční skupina Arca Capital, kterou spoluvlastní slovenský podnikatel Pavol Krúpa.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.
Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.
Ministerstvo přišlo s návrhem
Ministerstvo průmyslu a obchodu podle informací Radiožurnálu přišlo na dnešní jednání s Australany nejprve s návrhem, aby obě strany od memoranda odstoupily. Jenže to EMH podle zdroje blízkého jednání odmítla s tím, že k tomu nevidí důvod. Když tedy ministerstvo se svým návrhem na jednání neuspělo, jako druhou variantu navrhlo podpis zmíněného dodatku.
Z lithia může stát získat až 33 miliard. Musely by se u nás ale vyrábět i baterie
Číst článek
Jeho hlavním obsahem má být formulace, že EMH nebude jakékoliv případné závazky vyplývající z memoranda vymáhat či používat v arbitráži. Pokud EMH do týdne dodatek nepodepíše, pak má údajně ministr průmyslu navrhnout vládě, aby od loňského memoranda stát odstoupil jednostranně.
Právě údajnou hrozbu, že memorandum mohou zahraniční těžaři využít proti státu jako argument v případné mezinárodní arbitráži, kdyby povolení k těžbě nakonec nedostali, nejvíce skloňovali politici před volbami. V dokumentu totiž kromě vůle Australanů spolupracovat se státem stojí i věta, že se obě strany ujišťují o platnosti dohody o ochraně investic mezi Českem a Austrálií.
Podle tehdejšího vyjádření advokáta Vladimíra Balaše pro Hospodářské noviny je tak memorandum vyjádření vstřícnosti obou stran, která se dá využít v případných sporech. Hrozbu arbitráže vyplývající z memoranda a jeho závaznost, která by nahradila postupy dané platnou legislativou, naopak odmítli experti z kateder mezinárodního práva univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně.
Fakt, že EMH nechce od memoranda odstoupit, není překvapení. Tento postoj totiž šéf a spolumajitel společnost Keith Coughlan sdělil novinářům už loni v říjnu poté, co politici z Hnutí Ano, KSČM a SPD začali po zrušení memoranda volat. „Je to vyjádření naší vůle ke spolupráci se státem, které stále platí,“ reagoval tehdy Coughlan s tím, že tedy nevidí důvod nic rušit.
