Česká firma umí ‚zviditelnit‘ drony ve vzduchu. S jejím zařízením trénuje už osm armád v Evropě
Startupu Dronetag se podařilo prorazit s nápadem na digitální rozpoznávání dronů ve vzduchu už do stovky civilních i bezpečnostních institucí po celém světě. Největší úspěch má firma bývalých studentů ČVUT zatím v USA, aktuálně jejich zařízení ale využívá i osm evropských armád pro své tréninkové operace. „Jakákoliv armáda, která nyní nenakupuje drony, nemá šance na přežití příliš vysoké,“ říká pro Peníze a vliv zakladatel Dronetagu Lukáš Brchl.
K úspěchu firmě pomohlo i to, že si ji loni do svého programu pro inovátory vybrala organizace DIANA provozující akcelerátor inovativních startupů pro obrannou alianci NATO.
Poslechněte si Peníze a vliv Jany Klímové, tentokrát s Lukášem Brchlem, zakladatelem firmy Dronetag
Dronetag vznikl před šesti lety na nápadu tří studentů fakulty informačních technologií ČVUT. Šlo o to vymyslet, jak rozpoznat ve vzduchu drony – tehdy hlavně v civilním sektoru, například při ochraně kritické infrastruktury.
200 dronů ve vzduchu
„Člověk, který kritickou infrastrukturu střeží, potřebuje nějakým způsobem rozlišit, jestli dron, který vidí, je přátelský, nebo nepřátelský,“ popsal v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus zakladatel a spolumajitel Dronetagu Lukáš Brchl.
Firma se později se svým zařízením začala zaměřovat i na složky mimo civilní sektor. „Nemusí to být nutně jen armáda. Mohou to být i složky ministerstva vnitra, jako je policie či ochranná služba,“ doplnil.
Klíčovým trhem se pro Dronetag staly USA, kde je největším dodavatelem obdobných zařízení. Prodeje ve Spojených státech činí 90 procent tržeb firmy. Letos je chce navýšit z 50 na 80 milionů korun. Ve firmě pracuje celkem zhruba 50 lidí, výrobu má zčásti na Tchaj-wanu a zčásti v Praze.
Evropským armádám včetně té české firma dodává své zařízení pro trénink s drony, který pro ně pak dělá zdarma. Důvodem je dostat se do jejich povědomí a také je to příležitost zařízení dál vyvíjet.
25:33
Tchajwanci si své obchodní partnery hýčkají. Musí ale navázat osobní vztah, popisuje podnikatel
Číst článek
Firma například nedávno koordinovala vojenské cvičení v Německu. „Bylo tam 200 dronů, ale bylo jich třeba čtyřicet různých typů. A my jsme pro to cvičení poskytovali to, že kdykoliv všech dvě stě dronů letělo, tak měl velitel cvičení vždy informace o všech dronech v jedné mapě,“ popsal Lukáš Brchl.
Drony místo tanků
Drony a technologie s nimi spojené budou hrát nepochybně ve vybavení armád čím dál větší roli. Jejich význam ukazuje aktuálně ruská válka na Ukrajině, a to jak v útočné oblasti, tak i obraně před jejich zásahy.
„Jakákoliv armáda, která nyní nenakupuje drony a zůstala by u nakupování tanků, nemá šance na přežití příliš vysoké. Naštěstí se ten přístup změnil a všichni jsou v dronovém odvětví teď velmi aktivní,“ shrnul Lukáš Brchl. Nákupy většiny evropských armád jsou přesto podle něj stále velmi zkostnatělé a zdlouhavé, obzvláště vzhledem k tomu, jak rychle jde vývoj v tomto oboru dopředu.
Drony se aktuálně vybavuje i česká armáda. Ministerstvo obrany, respektive jeho sekce vyzbrojování a akvizic, vyhlásilo před dvěma lety na dodávku dronů dvě veřejné soutěže. Podle generála Romana Hyťhy by mělo dojít k uzavření soutěží právě v těchto dnech.
Armáda původně zvažovala nákup velkých dronů od izraelského výrobce, které by ale mohli využít jen specialisté při misích v zemích typu Afghánistán či Irák. Soutěže se nakonec vypsaly na malá zařízení.
„Svět se změnil, bylo to správné rozhodnutí. Bezpilotní prostředky potřebujeme dát k využití na co nejnižší úroveň, mít jich víc a chovat se k tomu více jako ke spotřebnímu zboží,“ řekl šéf sekce zpravodajského zabezpečení armády Roman Hyťha. Armáda tak poptává dvě kategorie dronů.
3:28
Studenti Univerzity obrany založili dronovou letku. Od školy dostali ‚překážkovou dráhu‘ na testování strojů
Číst článek
V první jsou bezpilotní prostředky do sto kilogramů, ve druhé pak mini letouny s váhou tři až pět kilo. Celkově chce do dronů investovat 1,75 miliardy korun. „V té první kategorii se bavíme o částce přibližně jedné miliardy. Ve druhé jde přibližně o 750 milionů,“ doplnil generál Hyťha.
Technologie, které dokážou drony rozpoznat, budou podle něj rovněž klíčové a armáda některé z nich bude nepochybně využívat. „Vyznat se v tom, jestli je prostředek náš, alianční nebo nepřítele, je důležité a je to velká výzva,“ shrnul generál. Stejně tak bude zásadní i řešení bezpečného spojení s drony.
Na bezpilotní technologie má jít podle dohody členských zemí na nedávném summitu NATO část peněz z navýšených výdajů na obranu. Ty mají do roku 2035 celkově vzrůst ze dvou na pět procent HDP každé země, z toho 3,5 procenta má jít čistě na vojenské vybavení.
A právě inovativní technologie by se dle dohody členských zemí měly nakupovat jednodušeji, v horizontu do dvou let. „Což zní stále příšerně, když si představíte, že nikdo neví, co tady za dva roky v Evropě bude, jestli nebudeme třeba ve válečném konfliktu. Ale je to posun správným směrem. Minimálně v tom, že se o tom mluví, že to není jenom o tom někam házet peníze, ale že je potřeba na těch procesech pracovat,“ upozornil Brchl.
Dronový Flightradar
Dronetag kromě identifikátorů dronů nedávno spustil i výrobu detekčních systémů pro pozemní zařízení, například jaderné elektrárny či další kritickou infrastrukturu, které rozpoznají a identifikují blížící se dron.
Dlouhodobým cílem společnosti je vytvořit ještě takzvaný dronový flight radar, tedy aplikaci s mapou všech dronů po světě. „To znamená stát se primárním zdrojem, když hledáte informace o tom, čí je nějaký dron,“ dodal Lukáš Brchl.
3:07
‚Říkáme jim Mandragory.‘ Česká firma představuje na pařížském leteckém veletrhu blikající drony
Číst článek
Už nyní může být dronů ve vzduchu obrovské množství. Ukazují to ostatně i čísla Úřadu civilního letectví. Neregistrují se sice jednotlivé letouny, ale jejich provozovatelé i piloti, a to povinně od roku 2021. Na začátku se provozovatelů přihlásilo přes 16 tisíc, předloni jich bylo skoro 55 tisíc a letos je aktuálně registrovaných 80,5 tisíce provozovatelů a 83 tisíc lidí, kteří s drony létají.
Do registrací spadají i bezpečnostní složky a armáda. „Současná čísla potvrzují, že počet lidí, kteří se věnují dronům, ať už rekreačně, nebo profesionálně, neustále a rychle roste,“ doplnila mluvčí úřadu Jitka Ungrová.
Jaká je budoucnost dronů ve válečných konfliktech? Jak se obchodní politika USA promítá do života exportní firmy? Celý rozhovor s Lukášem Brchlem si poslechněte v audiu pořadu Peníze a vliv, které najdete vlevo nahoře v textu.
