Před volbami zesílí hackerské útoky na úřady. Jde o to zasít nedůvěru, že stát nefunguje, říká expert
S tím, jak se v Česku blíží sněmovní volby, zesílí nepochybně hackerské útoky na IT systémy úřadů, aby zasely nedůvěru ve stát. „Jde o polarizaci společnosti, případně o to ochromit infrastrukturu a zasít mezi lidi informace typu, že v našem státě skoro nic nefunguje,“ uvedl Robert Šuman, šéf VirusLabu softwarové společnosti ESET, která se specializuje na kyberochranu, v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Zvýšené počty útoků před volbami jsou v posledních letech trendem nejen u nás. Nejvíc se dají očekávat tzv. DDoS útoky, tedy takové, kdy hackeři přehltí a vyřadí určité webové stránky z provozu. Nejčastěji se objevují potíže webů zveřejňujících výsledky voleb.
Poslechněte si Peníze a vliv s Robertem Šumanem, šéfem VirusLabu společnosti ESET
V minulých letech útoky podle Šumana například mířily opakovaně na web s volebními výsledky volby.cz nebo stránky zpravodajských serverů. Dostat se do systému samotného Českého statistického úřadu, který výsledky z jednotlivých okrsků zpracovává, by naopak bylo extrémně těžké.
Úřad má tuto část speciálně zabezpečenou a oddělenou od běžného internetu. Proto je jednodušší se zaměřit na to, aby si lidé nemohli výsledky přečíst.
Útoky během voleb, ale i obecně na státní instituce většinou přichází od skupin ze zahraničí. Například v minulých dnech byl cílem DDoS útoku systém ministerstva vnitra, na síti Telegram se k němu přihlásila podle upozornění Radiožurnálu ruská hackerská skupina Server Killer. Podle Roberta Šumana se jedná o tzv. hacktivistickou skupinu.
„To znamená, nejsou to žádní výrazní odborníci, ale prostě skupina na telegramu, kde se schází velké množství lidí se stejným úmyslem třeba poškodit Evropskou unii a další státy na západ od Ruska. Správci takové telegramové skupiny zveřejní určitý cíl, vydají pokyn ‚hurá na ně‘ a všichni účastníci podniknou třeba jenom přístupy na daný server a tím ho zahltí,“ vysvětlil fungování podobných skupin Šuman.
Rusko, Čína, KLDR
Samotní organizátoři podobných útoků mají podle něj většinou nějakou finanční podporu od ruské vlády nebo jejích složek. Jednotlivci, kteří útočí, jsou ale pak spíš jen zneužití protizápadní ideologií k aktivismu. V některých případech ale mohou útočit i přímo složky tajných služeb nebo agentury pod jejich vedením.
Ruští hackeři si některé útoky nahrávají a zveřejňují, jeden takový se stal i v Česku, uvádí zpráva NÚKIB
Číst článek
Kromě Ruska má u nás zájmy v kyberprostoru podle údajů ESETu nejvíc Čína, ale i Severní Korea. „V jejím hledáčku jsme poměrně hodně v poměru k tomu, jak jsme malí,“ upozornil Šuman.
„Dokonce z našeho pražského VirusLabu sledujeme severokorejské útočníky. Mají nás nějak rádi,“ uvedl. Co je důvodem, není přesně jasné. Podle Šumana jde jak o komerční útoky, tak útoky na instituce. Cílem může být třeba zpeněžit data a v nadsázce tak „přinést Kim Čong-unovi dolary a další zahraniční měnu“.
„Podnikají samozřejmě ale i typické kyberšpionážní útoky, na zastupitelství nebo na úřady,“ dodal expert. Kyberšpionáží se pak také nejvíce zabývají skupiny napojené na Čínu.
Podvody s kartami
Pokud jde o komerční a podvodné útoky kyberzločinců na majetek firem i lidí, podle poslední zprávy ESETu se v minulém pololetí zvýšily hlavně podvody s platebními kartami na dálku.
Oproti předchozímu pololetí to bylo pětatřicetkrát. Jde o zneužití technologie NFC, tedy bezkontaktních plateb. K tomu, aby šlo peníze z účtu oběti vybrat, si ale musí dotyčný do svého mobilního telefonu nebo do počítače stáhnout na základě pokynu zločinců podvodnou aplikaci.
„Musí vás pomocí sociálního inženýrství nějak přesvědčit, abyste si ji nainstalovali,“ popsal Šuman. Když k tomu dojde, pak aplikace dokáže v telefonu přečíst vaši kartu. „A někde v Číně nebo v Rumunsku může k bankomatu přiložit útočník svůj telefon, který je přes internet propojen s tím vaším, a provést platbu,” vysvětlil dále.
Europol a Eurojust rozbily hackerskou skupinu organizovanou z Ruska. Její útoky cílily na Ukrajinu
Číst článek
Naopak celosvětově podle analýz ESETu klesl o třetinu objem vyplaceného výkupného od firem tzv. ransomware gangům. Ty vydírání podniků nabízejí dokonce i jako komerční službu pro likvidaci konkurence.
Za poklesem počtu těchto útoků stojí represe, ale i rostoucí nedůvěra obětí, že gangy po zaplacení výkupného vrátí věci do pořádku. Firmy mají také lepší zabezpečení a více svá data zálohují. „Útok je pak nedostává do stavu, že přemýšlí, že zaplacení bude pro ně levnější,“ uvedl Šuman.
I přes pokles případů zaplacení výkupného jde ale stále o velké peníze, vyplacené sumy se odhadují v řádu miliard dolarů. „Tohle odvětví je stejně výdělečné jako prodej drog nebo pašování lidí. Je to fakt velký byznys,“ dodal expert na kyberochranu a šéf VirusLabu ESETu Robert Šuman.
Jaké největší podvody hrozí kvůli rozšíření umělé inteligence? Celý rozhovor s Robertem Šumanem si poslechněte v audiu pořadu Peníze a vliv. Najdete ho vlevo nahoře v textu.
