Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který před asi 70 miliony lety lovil dinosaury.
Lucy and Selam – human ancestors more than three million years old. Their bones are so rare that no museum outside Ethiopia has ever displayed them together – until now.
Lucy a Selam – víc než tři miliony let staří předci lidí. Jejich kosti jsou tak vzácné, že je společně nevystavovalo žádné světové muzeum mimo Etiopii. Teď jsou v Praze.
Od pondělí si můžete v pražském Národní muzeu prohlédnout více než tři miliony let staré prapředky člověka - dvě fosilie známé jako Lucy a Selam, které jsou nejcennější památkou Etiopie.
Lucy žila před víc než třemi miliony let v oblasti dnešní Etiopie. Selam je pak ještě asi o zhruba 100 tisíc let starší, a je tak nejlépe zachovanou dětskou kostrou tohoto druhu.
Transport 3,2 milionu let starých předmětů kulturního dědictví provázely mimořádná bezpečnostní opatření, na starost je dostal policejní Útvar rychlého nasazení.
„U některých zvířat byly tyto extrémně protáhlé špičáky opravdu ostré, ale pravděpodobně byly také velmi náchylné ke zlomení,“ říká paleontoložka Emily Rayfieldová z Bristolské univerzity.
Čtyřnohý plaz, pojmenovaný Gondwanax paraisensis, byl velký zhruba jako pes s dlouhým ocasem a vážil mezi třemi a šesti kilogramy. Pravděpodobně se pohyboval na území dnešní jižní Brazílie.
„Nálezy jsou více než 200 milionů let staré a podoba listonoha se prakticky nezměnila. Někteří odborníci tento druh označují za evolučně nejstaršího živočicha na světě.“
Oblé kulaté kameny mají v průměru necelých 20 centimetrů a jsou zdobeny různými znaky. Vesničané je opakovaně nacházeli na poli. Některé uctívali jako rodová opatrovnická božstva.
Nová studie naznačuje, že někteří placentálové žili už v době před 66 miliony lety a krátce před osudným nárazem asteroidu. Konkrétně šlo o primáty, ale i králíky, zajíce a taky psy a kočky.
„Přijde mi to jako nález úžasného pokladu, bohatství, dalšího průhledu do minulosti,“ říká bioložka Pilátová. Zkamenělin se našly ve vrstvách časově zatím nejblíž celosvětové ekologické katastrofě.
Nálezům prehistorických zvířat napomáhá tání věčně zmrzlé půdy vlivem klimatických změn. Vědci na ruském východě v uplynulých letech objevili mamuty, nosorožce srstnaté či mláďata lva jeskynního.
Tři fosilie jedinců patřícím k rodu ichtyosaurů paleontologové objevili ve švýcarských Alpách, a to v nadmořské výšce 2800 metrů pro tyto mořské tvory zcela nezvyklé.
Ukázalo se, že houby se pásly na zkamenělých zbytcích někdejší kolonie mnohoštětinatých kroužkovců, což jsou článkovaní červi žijící přisedle v mořských hlubinách.
Arthropleura byl rod největších členovců, kteří kdy žili na Zemi. Dodnes se o nich ví jen velmi málo. Podle všeho se živili ořechy, semeny nebo jinou rostlinnou stravou.
„Kopal jsem a hledal červy a kousky keramiky a cihel. Ale narazil jsem na kámen, co vypadal trochu jako roh a napadlo mě, že by to mohl být zub nebo dráp, nebo taky roh,“ řekl šestiletý Sid.
„Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to jako kdyby je včera někdo ulovil a vyrobil mikroskopický preparát,“ uvedla mluvčí univerzity Lucie Fremrová.
Předchůdci lidoopů a lidí začali chodit ve vzpřímené pozici po dvou o několik milionů let dříve než před šesti miliony let, jak se doposud předpokládalo.
Tento souměrný tvor byl schopen pohybu a reagoval na okolí, protože některé otisky vypovídají o tom, že se živočich na dně oceánu pokoušel uniknout hrozbě.
Papoušek byl podle odhadů skoro dvakrát vyšší a těžší než současně největší žijící druh, kakapo. Stejně jako kakapo dnes se Héráklés vyskytoval na Novém Zélandu.
Nový druh obřího savce podobného tygrovi či lvovi identifikovali vědci po prozkoumání kostí, které desítky let ležely uložené v zásuvce v keňském muzeu.
„Dělat z nich zboží je nevhodné, protože to motivuje bezskrupulózní lidi,“ říká bývalá prezidentka Společnosti paleontologie obratlovců Catherine Badgleyová.