Analytik: Vztahy s Orbánem nás hážou do pytle se státy, které porušují zásady právního státu
Českou republiku navštívil maďarský premiér Viktor Orbán. V Ústeckém kraji, kde vede volební kandidátku Andrej Babiš, se setkal s příznivci hnutí ANO. „Orbán se může spolehnout na to, že když od Babiše nezíská přímo podporu, bude český premiér alespoň mlčet, tak jako to udělal při roztržce kolem maďarského zákona diskriminujícího LGBT komunitu,“ hodnotí vztah politiků šéf zahraniční redakce Českého rozhlasu a analytik Filip Nerad.
Nakolik je to pro českého premiéra výhodné, závisí na úhlu pohledu, míní Nerad. „Pro vnímání České republiky v Evropské unii to spojenectví ale není moc pozitivní, protože nás hází do stejného pytle se zeměmi, které z pohledu EU porušují zásady právního státu,“ vysvětluje Nerad.
Visegrádská čtyřka má své limity, spojenectví je potřeba hledat i jinde, upozorňuje exministr Petříček
A dodává, že Andrej Babiš spojenectví s maďarským premiérem zřejmě zhodnotil jako výhodné zejména pro sebe sama, a to i v kontextu aktuální předvolební kampaně, v níž vsadil na téma migrace.
„Zřejmě má pocit, že mu podpora od rázného bojovníka s migrací v osobě Viktora Orbána může pomoct,“ uvažuje host Tématu dne Martiny Maškové. Připomíná ale, že zdůrazňování hrozby migrační vlny postrádá na aktuálnosti. Ostatně i často zmiňované kvóty na přerozdělování uprchlíků už jsou podle Nerada dlouhodobě mrtvým projektem, který v Unii nemá reálnou šanci na prosazení.
Visegrád, ve kterém se přitom neshodujeme
S tím, že užší vazba na Polsko nebo Maďarsko při jejich aktuálních problémech s naplňováním hodnot právního státu, není pro Českou republiku dvakrát výhodná, souhlasí i bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).
„Děláme si z Visegrádské čtyřky takový totem, jako by byla pomalu důležitější než naše členství v EU.“
Ondřej Houska, komentátor Hospodářských novin
„V oblasti, jako je právní stát a řada dalších témat, máme přeci jen blíže k jiným partnerům,“ upozorňuje a připomíná, že vedle Visegrádské skupiny existuje i mladší Slavkovský formát (Rakousko, Česká republika, Slovensko) a nabízí se také prohlubování vztahů s našim největším sousedem, kterým je Německo.
Zmíněnému Slavkovskému formátu i skupině V4 budou v čase českého předsednictva v Evropské unii předsedat Slováci, připomíná státní tajemník slovenského ministerstva zahraničí Martin Klus: „Chceme se proto dohodnout, jak si můžeme v této záležitosti vzájemně pomoct.“
Pokud jde o oslabování právního státu v Polsku a Maďarsku, mluví Klus otevřeně:
„Slovenská vládní koalice, která vznikla po volbách 2020, je přímo postavená na boji za právní stát a boji proti korupci. Na toto téma máme jednoduše odlišný názor než naši maďarští a polští přátelé a nemáme pocit, že bychom se jich v tomto ohledu měli zastávat.“
Že má projekt V4 své limity, tvrdí i komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska:
„Zdaleka ve všem se neshodneme – dokonce je víc věcí, ve kterých se ty státy neshodnou. Ale zatímco Slováci jsou schopní to říkat nahlas, my si sem zveme Viktora Orbána a děláme z něj nejdůležitějšího spojence České republiky, což je úplně absurdní.“
Houska má za to, že Česká republika dělá v posledních letech také tu chybu, že vydává za svého strategického partnera současné Polsko. „Jistěže je pro nás spolupráce s Polskem důležitá, ale ne se současnou polskou vládou.“
Na závěr dodává, že tuzemští politici nejsou ochotní si přiznat, že ve Visegrádu se v řadě věcí lišíme. „Děláme si z něj takový totem, jako by byl pomalu důležitější než naše členství v EU.“
