Trumpův únik z vlastní pasti a příležitost pro Putina. Klíčové otázky kolem aljašského summitu o Ukrajině
Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a šéfa Kremlu Vladimira Putina je v jistém smyslu přelomový. Z hlediska konce ruské války proti Ukrajině ale průlom s velkou pravděpodobností znamenat nebude. „Pokud by teď mělo být příměří, musely by z ruského pohledu nastat podmínky, které jsou pro Ukrajinu absolutně neakceptovatelné. Takže bych nějaké větší naděje v summit určitě nevkládal,“ říká odborník Jan Šír.
„Na konci této schůzky, pravděpodobně během prvních dvou minut, budu přesně vědět, zda lze dosáhnout dohody, či nikoliv,“ prohlásil americký prezident Donald Trump během pondělní tiskové konference k plánovanému summitu, který má být prvním setkáním prezidentů USA a Ruska od roku 2021.
Když se ho pak jeden z novinářů zeptal, jak to pozná, Trump odpověděl: „Protože to je to, co dělám. Uzavírám dohody.“
Jak rychle a zda vůbec dokáže Donald Trump odhalit ruskou (ne)ochotu k nastolení klidu zbraní, se ukáže až v pátek, kdy se Trump s Putinem sejdou na Aljašce, Ukrajina i Evropa však k chystané schůzce hledí s obavami. Za jakých okolností byl summit naplánován a co může přinést? Nabízíme souhrn klíčových otázek a odpovědí.
Co Rusko a USA získají?
Po několik týdnů čelil Vladimir Putin místy tvrdé rétorice ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po deklarovaném zklamání z Putinova přístupu nakonec stanovil Rusku ultimátum a hrozil mu zavedením nových amerických sankcí. Ještě před pátečním vypršením ultimáta se však ruský prezident dočkal naopak příslibu uskutečnění summitu, o který Kreml usiloval už od Trumpova nástupu do Bílého domu.
7:37
Rusko ani USA nechce, aby byla Evropa u jednání, říká politolog Ditrych. Hraje se o účast Zelenského
Číst článek
Schůzka Vladimira Putina s „nejmocnějším a nejvlivnějším mužem světa“ je tak pro Rusko důležitá už jen z hlediska symboliky, podotýká pro iROZHLAS.cz odborník na Rusko a politický vývoj v postsovětském prostoru Jan Šír, který v současnosti pobývá v ukrajinském Charkově.
„Pro Rusko je to také příležitost dál pokračovat v manipulaci diplomatického procesu. Je to fantastická příležitost donést do vědomí amerického vedení ruský pohled na celou věc. V tomto ohledu už byli Rusové úspěšní, což vidíme na panu Witkoffovi, který přijímá a aktivně šíří ruské dezinformační narativy spojené s ruskou agresí proti Ukrajině,“ říká Šír, podle kterého se Rusko bude snažit schůzky maximálně využít.
Dojednání summitu předcházela právě návštěva Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa, který minulý týden dorazil do Moskvy těsně před vypršením amerického ultimáta. Podle něj měly Spojené státy zavést 100procentní cla na odběratele ruské ropy, pokud Rusko do 8. srpna nekývne na ukončení války na Ukrajině. Státy jako Čína nebo Indie, které představují hlavní odběratele ruské ropy, nicméně daly několikrát najevo, že se ultimátu nepodřídí a budou ropu dál nakupovat.
Moskva ztrácí významné spojence. Ruský vliv v části jižního Kavkazu slábne, prostor vyplňují jiní hráči
Číst článek
Podle některých pozorovatelů je tak summit nejen příležitostí pro Putina, ale také východiskem ze svízelné situace pro Trumpa.
„Trump potřebuje únik ze své vlastní pasti ultimáta. Jeho hrozby Číně, Indii a Rusku nepřinesly žádný výsledek a myslím, že je Trump ve skutečnosti ani nechce naplnit. Teď proto hledá způsoby, jak se vyhnout nebo odložit splnění svých hrozeb, aniž by si pokazil reputaci,“ podotýká expert na Rusko z Finského institutu mezinárodních vztahů Ryhor Nižnikau pro server Kyiv Independent.
Podobný pohled sdílí také odborník na ruskou politiku Sam Green z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle něj si sám Trump nebyl jistý, zda budou uvalená sekundární cla skutečně fungovat, summit tak představuje pro šéfa Bílého domu i vládce Kremlu příležitost, jak neprojevit slabost a zachovat si tvář.
„Pro Trumpa to je dostatečný pokrok, aby mohl tvrdit, že jeho hrozby zafungovaly, ale ne natolik, aby Putin vypadal, jako by se vzdal. Je to ale lepší tah pro Rusko než pro kohokoliv jiného,“ míní Greene.
Jaká je ruská pozice?
Když Donald Trump v pátek potvrdil, že se s ruským protějškem skutečně sejde, hovořil o výměně území, která „bude ku prospěchu obou stran“. Ve stejný den také agentura Bloomberg napsala, že Washington a Moskva připravují dohodu o příměří, která stvrdí ruské teritoriální zisky na východě Ukrajiny, včetně poloostrova Krym anektovaného Ruskem už v roce 2014.
Analytik: Řada požadavků Ruska jde proti zdravému rozumu. Na omezení sil by nekývla žádná země
Číst článek
Vhled do toho, jak přesně vypadá ruská pozice, ale začaly doprovázet značné zmatky, které podle zpráv zahraničních médií včetně německého deníku Bild vyvolalo neporozumění Trumpova zmocněnce.
Witkoff si údajně špatně vyložil Putinův požadavek, aby se Ukrajina stáhla ze zbývajících částí Záporožské a Chersonské oblasti, což Trumpův zmocněnec pochopil jako nabídku, že se z těchto oblastí stáhne naopak Rusko. Ruští zástupci během schůzky s Witkoffem zároveň souhlasili jen s částečným příměřím mimo jiné v oblasti energetické infrastruktury, a ne s úplným příměřím, jak se domníval Trumpův zmocněnec.
„Jelikož osamělý Witkoff bez znalostí Ruska zjevně špatně pochopil téměř vše, co mu Putin během tří hodin řekl, což bylo důvodem pro Trumpovo oznámení schůzky s Putinem, jediným logickým krokem, který by Trump mohl udělat, je schůzku s Putinem zrušit,“ napsal v neděli na sociální síti X švédský diplomat a analytik think-tanku Atlantic Council Anders Åslund.
Například podle ukrajinského poslance Jaroslava Železňaka ale tvrzení o špatném pochopení ruské pozice nevypadají příliš věrohodně. „Buďme upřímní. Pokud již veřejně oznámili datum a místo setkání obou hlav států 15. srpna, pak je zřejmé, že si své pozice předtím mnohokrát vyjasnili. Ale na čem se bez nás dohodli, se nám samozřejmě nebude líbit,“ varuje ukrajinský politik.
S čím přesně tedy Rusko na jednání přijde, není jasné. Například podle agentury Bloomberg Putin během schůzky s Witkoffem požadoval, aby se Ukrajina stáhla z celé Doněcké a Luhanské oblasti a postoupila Rusku okupovaný Krym výměnou za zmrazení frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti a zahájení jednání o dohodě o příměří.
Další zákulisní informace pak podle stanice BBC zase hovoří o snaze Bílého domu přesvědčit evropské spojence, aby přistoupili na dohodu, v rámci které by Rusko získalo celý Donbas a udrželo si poloostrov Krym. Na oplátku by se pak Rusko vzdalo těch částí Chersonské i Záporožské oblasti, které jeho vojska okupují.
Zelenskyj: Ukrajinci nevydají svou zemi okupantům. Řešení konfliktu s Ruskem bez Kyjeva je proti míru
Číst článek
Ať už ale budou ruské teritoriální požadavky jakékoliv, nejsou podle analytiků tím hlavním, o co Kremlu jde. „Otázka území není to rozhodující, o co se válka vede a co bude i řešeno v rámci eventuálních rozhovorů. Pro Rusy není parcelace ukrajinského území samoúčelná, nejde jim o rozšíření ruského území, ale o to, jak zničit ukrajinskou nezávislost, svrchovanost a státnost,“ upozorňuje Šír.
„Jde o to, jestli Rusové dokážou vnutit Ukrajině natolik svazující podmínky, na základě kterých by se stali bezbrannými v případě dalších ruských agresí. To znamená otázku, jestli Ukrajina bude smět navazovat kooperativní či spojenecké vazby s partnery, v první řadě s NATO. A pak jde Rusku o svázání ukrajinské armády, aby neměli zdroje na to bránit se další agresi,“ dodává.
Podobně to vidí také politoložka Taťjana Stanovajová z americké Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, podle které se Moskva snaží vyvolat dojem, že je otevřená ústupkům a serióznímu jednání, její hlavní požadavek ale zůstává stejný – aby se Kyjev vzdal.
„Ať už jsou ruské podmínky formulovány jakkoli, redukují se na stejný požadavek: Ukrajina přestane klást odpor, Západ zastaví dodávky zbraní a Kyjev přijme ruské podmínky, což v podstatě znamená de facto kapitulaci,“ napsala na síti X.
Bude u jednání Ukrajina?
Bílý dům sice od počátku dává najevo, že by byl třístranné schůzce prezidentů USA, Ruska a Ukrajiny nakloněn, ruská strana ale trvá na bilaterálním jednání a tvrdí, že pro setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zatím nejsou podmínky.
Závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO je klíčový. Dohoda musí být bez Ukrajiny a Evropy, řekl Suslov
Číst článek
„Skrze tato prohlášení se Rusové snaží formulovat informační prostředí a ovlivňovat pozice dalších stran a očekávání spojená s konkrétní událostí, to znamená s tímto summitem,“ komentuje ruské proklamace Jan Šír, podle kterého tak summit přináší Rusku příležitost, jak vyšachovat Evropu a Ukrajinu a zároveň vnést další rozkol do západního společenství.
Během pondělní tiskové konference Trump potvrdil, že se Zelenskyj pátečního jednání na Aljašce nezúčastní, podle představ Bílého domu by ale schůzka ukrajinského prezidenta s Putinem měla následovat. Na ukrajinské i evropské straně ale i tak přetrvávají obavy, že se prezidenti USA a Ruska dohodnou na něčem, co pak Ukrajině a Evropě představí jako hotovou věc.
„To s sebou nese riziko zhoršení pozice jak Ukrajiny, tak jejích evropských spojenců, protože budou z navrhovaného dealu efektivně vyloučeni a nebudou mít možnost se plnohodnotně podílet na tom, jaká bude jeho konečná podoba. To přináší další rozkol mezi Spojené státy, Evropu a Ukrajinu, což Rusům hraje do karet a určitě o to usilují,“ varuje odborník z ukrajinského Charkova.
Evropští lídři proto vyzývají k tomu, aby se Ukrajina jednání také účastnila. Trump se obavy snaží mírnit s tím, že on sám žádné dohody s Ruskem uzavírat nebude. „Není na mně, abych uzavíral dohodu. Myslím, že dohoda by měla být uzavřena s oběma stranami,“ uvedl Trump během pondělní tiskové konference.
Co dělá Evropa?
Zástupci evropských států zdůrazňují především to, že se nemá jednat o Ukrajině bez její účasti, kromě toho ale americké straně přednesli také vlastní plán postupu. Podle evropského protinávrhu musí nejdříve nastat úplné příměří a až pak se může vyjednávat o území, kromě toho ale evropští lídři zdůrazňují, že za jakékoli územní ústupky Ukrajina musí obdržet robustní bezpečnostní záruky.
Čtyři scénáře konce ruské války proti Ukrajině. Bez silných záruk se z ní musí stát ‚Izrael na steroidech‘
Číst článek
Otázkou však je, do jaké míry bude Evropa schopná jednání a americký postoj ovlivnit. „Tato otázka se dotýká zcela zásadního problému, a to je to, že vidíme velký rozpor mezi schopností činit bombastická prohlášení a reálnou pomocí Ukrajině, která je v bytostném evropském zájmu. To je nejen otázka přežití Ukrajiny, ale také vůbec toho, jak bude vypadat evropská bezpečnost na kontinentě a jestli bude novou normou to, že můžete fyzicky zlikvidovat svého souseda, pokud se vám nelíbí,“ míní Šír.
Podle odborníka je však tento problém daný především tím, že Evropa těžko hledá jednotnou pozici. „Koordinovaná pozice se vždy sejde na tom nejmenším a ve výsledku to vede k tomu, že názor Evropy nemusí brát Američané tak vážně a o Rusech už vůbec nehovořím. Prohlášeními válku nevyhrajete,“ dodává pro iROZHLAS.cz.
Ještě před pátečním jednání na Aljašce se má ve středu uskutečnit také videokonference, zorganizovaná německým kancléřem Friedrichem Merzem. Rozhovorů o Ukrajině a cestě k příměří se zúčastní Trump, Zelenskyj a prezidenti a premiéři Finska, Francie, Británie, Itálie a Polska a také šéfové Evropské komise, Evropské rady a generální tajemník NATO. Ve středu tak budou mít evropští zástupci další možnost, jak na Trumpa zapůsobit a zdůraznit mu, za jaké hranice není možné zajít.
Přinese summit průlom?
Pokud jde o ukončení války na Ukrajině, summit Trumpa s Putinem pravděpodobně žádný průlom znamenat nebude.
Mnichovská dohoda se nesmí opakovat, shodli se v Kyjevě Lipavský s ukrajinským protějškem
Číst článek
Myslí si to mimo jiné odborníci oslovení ukrajinským serverem Kyiv Independent včetně analytika Finského institutu mezinárodních vztahů Ryhora Nižnikaua. Podle něj summit na Aljašce konec války na Ukrajině spíš oddálí, než přiblíží. Efektivnější cestou by bylo zesílit tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí a podstatným zvýšením vojenské pomoci poskytované Ukrajině.
Žádná očekávání od summitu podle svých slov nemá ani odborník na Rusko Jan Šír. „K možnosti příměří jsem skeptický. Pokud by teď mělo být příměří, musely by z ruského pohledu nastat podmínky, které jsou pro Ukrajinu absolutně neakceptovatelné. Takže bych nějaké větší naděje v summit určitě nevkládal,“ říká pro iROZHLAS.cz a zdůrazňuje, že diplomacie v ruském pojetí funguje jinak než ta západní.
„Pořád se díváme na diplomacii jako na možnost, jak civilizovaným způsobem dosáhnout vzájemně výhodného řešení, ruská diplomacie ale funguje na úplně jiných základech. Sleduje jiné cíle, a to vytvořit příznivé zahraničně-politické podmínky pro ruské válečné výboje. Z ruského pohledu je to i šance, kterak svázat svého protivníka. Ten má podle Ruska dodržovat podmínky, zatímco pro Rusko žádné mezinárodní smlouvy neplatí,“ uzavírá Šír.
