Majetková přiznání: nejméně žen ve vysokých funkcích pracuje na obraně a životním prostředí
Majetková přiznání, která od loňska jako prevenci střetu zájmů vyplňují desítky tisíc zaměstnanců státní správy i samosprávy, mimoděk ukázaly podíl mužů a žen v různých úřadech. Například: ze 739 odevzdaných majetkových přiznání na ministerstvech a na Úřadu vlády jich 586 vyplnili muži a 207 - tedy méně než třetinu - ženy.
V současné vládě premiéra Andreje Babiše, která úřaduje v demisi, bylo historicky nejvyšší zastoupení žen: šéfovaly obraně (Karla Šlechtová), financím (Alena Schillerová), ministerstvu práce a sociálních věcí (Jaroslava Němcová) a místnímu rozvoji (Klára Dostálová).
Tři změny mezi Babišovými ministry. Co víme o (staro)nových jménech v chystané vládě s ČSSD?
Číst článek
V chystaném koaličním kabinetu s ČSSD hnutí ANO vymění ministry ve čtyřech resortech z devíti. Novým ministrem obrany se stane dosavadní ministr vnitra Lubomír Metnar, novou ministryní průmyslu a obchodu Marta Nováková a ministryní spravedlnosti Taťána Malá. Jaroslavu Němcovou na MPSV vystřídá Petr Krčál. Poměr žen tak zůstává stejný, čtyři ku desíti.
Navzdory tomu se Česko v rovnosti zastoupení mužů a žen nejen v politice dlouhodobě nepřibližuje evropskému průměru. Potvrzuje to i loňská vládní Zpráva o rovnosti.
Server iROZHLAS.cz - po zmapování všech soudních stupňů - zanalyzoval zastoupení mužů a žen na čtrnácti ministerstvech a Úřadu vlády. Vycházel přitom z majetkových přiznání zaměstnanců.
„Stále nemáme příliš ženských vzorů v politice ani na vysokých úřednických postech. Ačkoliv zanedlouho oslavíme 100 let volebního práva pro ženy, neměli jsme dosud jedinou prezidentku či premiérku.“
Věra Šprincová (ředitelka Fórum 50 %)
Kdo je vedoucí?
Pro připomenutí: povinnost podávat majetková přiznání mají nejen samotní ministři, jejich náměstci či ředitelé odborů, ale také všichni zaměstnanci až do takzvané čtvrté úrovně řízení. A to v případě, když mohou v úřadu samostatně nakládat s částkami vyššími než 250 tisíc korun, rozhodují o veřejných zakázkách nebo samostatně rozhodují ve správním řízení.
Výsledky analýzy nemusí vždy odpovídat interním statistikám jednotlivých úřadů, jelikož se při srovnání se zákonem o střetu zájmů mohou lišit definice „vedoucího pracovníka“.
Údaje z majetkových přiznání jsou nicméně jediným veřejně dostupným zdrojem takových informací o celé státní správě a umožňují poprvé v historii porovnávat zastoupení žen na vysokých postech napříč resorty.
Ženská 'přesilovka' na MPSV
Ze sledovaných úřadů má podle Centrálního registru oznámení nejslabší zastoupení žen na vedoucích místech ministerstvo obrany. Mezi civilními zaměstnanci tam - i po odečtení vojáků z povolání - připadá na 93 mužů pouze 14 žen, tedy 13 procent.
Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek pro server iROZHLAS.cz upřesnil, že podle interních statistik je podíl žen u státních zaměstnanců 25 %. Ne všichni však mají povinnost podávat majetková přiznání.
Nízké zastoupení žen vykazuje také ministerstvo životního prostředí, které ve srovnání skončilo na předposledním místě. Na pětinový podíl žen pak podle dat z registru nedosáhnou ani ministerstva zemědělství či dopravy.
Diametrálně odlišná situace panuje na resortech pro místní rozvoj, zdravotnictví, financí či práce a sociálních věcí, kde mají ženy ve vysokých funkcích dokonce převahu 20 ku 14, tedy 58 % podle majetkových přiznání.
„Ve vedoucích pozicích je celkem zařazeno celkem 158 zaměstnanců, z toho je 105 žen (67 %) a 53 mužů (33 %),“ upřesnil mluvčí resortu práce Martin Bačkovský.
'Ženská' a 'mužská' témata
Dle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z roku 2014 je česká veřejnost stále přesvědčena o odlišných kompetencích. Za „ženská témata“ považuje sociální oblasti či školství, naproti tomu za vyloženě „mužské oblasti“ jsou považovány obrana, průmysl, doprava či zahraniční politika.
Podle ředitelky Fóra 50 % jsou podobné stereotypy škodlivé. „Čím různorodější složení, tím více pohledů na možnosti řešení. Výzkumy ukazují, že smíšené týmy fungují efektivněji a jsou kreativnější právě díky tomu, že se v nich prolínají různé životní zkušenosti,“ říká Veronika Šprincová, jejíž organizace na nevyvážené zastoupení žen a mužů ve veřejném životě upozorňuje již patnáct let. „Ačkoli ženy tvoří více než 50 % populace, jejich zastoupení v politice je průměrně pouhých 20 %.“
V souladu se služebním zákonem
Interní údaje ministerstva školství odpovídají výsledkům analýzy. „Ke konci loňského roku máme na úrovních rozhodovacích pozic více než 30procentní zastoupení žen,“ reagovalo tiskové oddělení.
„Většina systemizovaných míst náměstků a ředitelů na MŠMT jsou místa služební a jsou tedy obsazována v souladu se zákonem o státní službě. Tento postup, který probíhá ve správním řízení, zabraňuje tomu, aby bylo možné obsadit služební místo na základě pohlaví. Takový postup by byl navíc považován za diskriminační.“
Na finance to ženy táhne
Z analýzy majetkových přiznání lze také zjistit, jaké pozice ženy ve státní správě zaujímají nejčastěji. Zatímco mezi šéfy odborů je poměr 248 ku 123 ve prospěch mužů, mezi velvyslanci je dominance jednoznačná - žen je jen 18 procent.
„Na ministerstvu financí je převažující zaměření finanční a právní, kde se ženy uplatňují například proto, že nenastupují do advokátních kanceláří, ale jdou do klidnější státní správy. Zde pak dělají kariéru na postech vedoucích nebo ředitelů,“ říká mluvčí ministerstva Jan Cibulka.
„Součástí ministerstva financí je také finanční správa. Tam jsou ve vedení často ženy, které se vypracovaly jako odbornice z nižších pozic. To je ostatně i kariérní cesta naší paní ministryně,“ dodává.
Naopak práce ve vrcholné diplomacii má určitá specifika, především nutnost vycestovat. To může odradit ženy s rodinami odradit. Podle mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaely Lagronové by přitom mohlo více žen české diplomacii prospět.
Většina ministerstev nemá formalizovaný dokument, který by reguloval genderové zastoupení. Jejich mluvčí se však shodují na tom, že k diskriminaci při výběru vedoucích zaměstnanců nedochází. Ženám tak oficiálně od aktivní politické participace na vyšších úrovních řízení brání pouze neviditelné bariéry - tzv. skleněný strop, tradice či pocit, že je muži mezi sebe „nepustí“.
„Na ministerstvu pro místní rozvoj se snažíme vybírat ty nejvhodnější osoby s cílem mít diverzifikovaný tým na všech úrovních řízení a vytvářet i vhodné podmínky pro slaďování osobního a pracovního života. Ženy zde obecně mají zájem zastávat služební místa představených. Motivující je jistě i skutečnost, že v čele ministerstva pro místní rozvoj je od roku 2014 již třetí žena v pořadí,“ uvedl za odbor komunikace ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Nedůstojné kvóty?
Zkušenosti z Evropy ukazují, že ke zvyšování zastoupení žen v politice mohou pomoci genderové kvóty. Podle šetření Eurobarometru z roku 2017 legislativní opatření za účelem vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice podporuje 69 % české veřejnosti.
Mezi soudci je většina žen, sedí však na nižších soudech. Na vrcholu dominují muži
Číst článek
„Ukazuje se, že v různých zemích, především v těch severských, kvóty pomohly vyrovnanému zastoupení žen a mužů, i když to trvalo několik desítek let. Nám to bez kvót může trvat minimálně sto let, než dosáhneme dejme tomu poměru 40:60,” uvedla v nedávném rozhovoru pro Český rozhlas Plus předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO). Kvóty podle ní ovšem také mohou být považovány za nedůstojné.
Podle jejich zastánců kvóty neznamenají dosazování žen s nulovou praxí a nízkým vzděláním na vyšší pozice jen kvůli jejich dodržení, právě naopak. „Kvóty znamenají, že dáte přednost ženské kandidátce srovnatelného vzdělání a praxe v prostředí, kde jsou převážně muži, případně můžeme to pohlaví otočit, když jde o prostředí s opačnou převahou,“ řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus exministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
