Pětina Čechů loni dýchala nebezpečné množství benzo(a)pyrenu. Kvůli topení v kotlích může být hůř
Na kvalitě vzduchu v Česku se loni podepsal ústup pandemie a počínající energetická krize. Nejznečištěnější byl vzduch na Ostravsku, kde k tomu přispěly emise z Polska a těžký průmysl.
Průměrné roční koncentrace benzo(a)pyrenu, látky s prokazatelně karcinogenními účinky, překročily loni stanovený limit na 40 procentech stanic s dostatečným počtem naměřených dat pro hodnocení. To zhruba odpovídá šesti procentům území, na kterém však žije přibližně 20 procent obyvatel.
„Očekávali jsme zvýšení produkce benzo(a)pyrenu a dalších škodlivin z lokálních topenišť, což se nyní potvrzuje,“ řekla serveru iROZHLAS.cz Markéta Schreiberová z Českého hydrometeorologického ústavu, která hodnoty znečištění pravidelně vyhodnocuje.
Data za letošní únor – tedy nejnovější dostupná a zatím ještě ne definitivně zanalyzovaná – pak podle Schreiberové naznačují, že koncentrace meziročně dále rostly hned na několika stanicích. Příčinu vidí ve vytápění domácností, které se na vypouštění benzo(a)pyrenu dlouhodobě podílí z 98 procent.
Emise oxidu uhličitého oteplují planetu, smog ji ochlazuje, oba faktory působí negativně, varují vědci
Číst článek
„Hledání levnějších způsobů vytápění v důsledku energetické krize může lidi v následujících měsících přivést k méně ekologickým alternativám, jakými je spalování uhlí a mokrého dřeva ve starších kotlích,“ pokračuje Schreiberová.
Kvalita ovzduší je ale závislá také na meteorologických podmínkách. Výrazné zhoršení situace by například nastalo v případě dlouhodobějšího výskytu mrazivých dní se zhoršenými rozptylovými podmínkami.
Pomoci by naopak mohla nejen teplejší zima, ale také lepší informovanost. „Domácnosti, které vytápí spalováním pevných paliv v kotlích nebo kamnech, mohou množství benzo(a)pyrenu uvolňovaného do ovzduší významně ovlivnit,“ vysvětluje Schreiberová. Je podle ní dobré řídit se heslem: „Topte tak, jak chcete, aby topil váš soused.“
Jedním z praktických doporučení je například kamna nedusit. „Při nedostatečném přívodu vzduchu dochází k nedokonalému spalování, které je provázeno nadměrnou tvorbou oxidu uhelnatého, sazí a dalších látek,“ vysvětluje Schreiberová. „Efektivnější je přikládat častěji menší dávku paliva, nechat palivo rozhořet, a až poté omezovat přívod vzduchu. Pokud budeme palivo takzvaně dusit, bude sice déle hořet, ale kvalita spalování bude velmi nízká,“ podotýká.
Znečištění přichází z Polska
Podle dat zůstávají nejvíce zatíženými kraji Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký. K překračování ročních imisních limitů ale dochází i v řadě menších měst a obcí po celé České republice, a to právě ve spojitosti s lokálním vytápěním.
„V menší míře je za znečištění odpovědný průmysl, který je ale koncentrovaný na malém území převážně v Moravskoslezském kraji, kde je naopak zdrojem významným,“ říká Schreiberová.
Při bližším pohledu na nejzatíženější region zůstává významným faktorem přenos znečištění z Polska. Na Karvinsku a Těšínsku se na průměrných ročních koncentracích benzo(a)pyrenu podílí zhruba z poloviny. Různou měrou ale zasahuje celé Ostravsko.
„Rozptyl a přenos znečišťujících látek nemá hranice. Naše zdroje ovlivňují úroveň koncentrací znečišťujících látek v pohraničí sousedních států a naopak zahraniční zdroje působí na kvalitu našeho ovzduší,“ uvádí Schreiberová.
Příkladem může být stanice Věřňovice v okrese Karviná, blízko česko-polské hranice. Vloni zde naměřili druhou nejvyšší hodnotu roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v celém Česku.
„Je to kombinací znečištění ovzduší z jižního Polska, specifické zástavby malých sídel na české straně hranice, spolu s často nepříznivými rozptylovými podmínkami v údolí řeky Olše. Lokální vytápění domácností uhlím má zde na znečištění několikanásobně větší vliv než vytápění dřevem a jinou biomasou.“
Meteorolog: Pročistit ovzduší po požáru pomohou srážky, vítr zase zředí částice z kouře
Číst článek
Ve čtyřicet kilometrů vzdálené Studénce je znečištění ve srovnání s Věřnovicemi zhruba třetinové. „Vidíme, že podíl zahraničních zdrojů znečištění je ve Studénce oproti příhraničí výrazně menší, stejně jako vliv vytápění uhlím. Naopak se více topí biomasou,“ říká Schreiberová.
Na půli cesty mezi Věřnovicemi a Studénkou leží Ostrava. Především v severní části města je znečištění přicházející z Polska sice významné, lokální zdroje ale převažují. „Specifickou lokalitou je stanice Ostrava-Radvanice, kde benzo(a)pyren každoročně překračuje imisní limit několikanásobně,“ pokračuje Schreiberová. V roce 2021 dokonce devítinásobně. Podle dat projektu ARAMIS, který identifikuje zdroje znečištění, se na vysokých hodnotách ze dvou třetin podílí hutní podnik Liberty Ostrava, zbývající část připadá na vytápění domácností.
Výměna kotlů pomohla
Jelikož má benzo(a)pyren na lidský organismus karcinogenní účinky, nemůžeme podle Schreiberové stanovit žádnou „bezpečnou“ úroveň koncentrací. Světová zdravotnická organizace ovšem stanovila, že přijatelně nízké riziko vzniku rakoviny plic je při celoživotním kontaktu s touto látkou na hodnotě 0,12 ng/m³, která odpovídá jednomu případu onemocnění na 100 tisíc obyvatel.
Český imisní limit je stanoven na 1 ng/m³. Podle Schreiberové odpovídá riziku devíti případů onemocnění rakovinou na 100 tisíc obyvatel.
Česko loni překročilo limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací téměř jedenáctinásobně. „Domníváme se, že je to závažné. Referenční hodnoty Světové zdravotnické organizace jsou samozřejmě přísnější než současný platný imisní limit,“ říká Schreiberová.
Připomíná ale, že situace se mezi lety 2017 až 2021 zlepšovala, a to díky vyměňování kotlů v malých sídlech. Navíc roční průměrná koncentrace benzo(a)pyrenu v průměru pro všechny stanice v roce 2021 byla druhá nejnižší za hodnocené období od roku 2011.
„Monitorujeme koncentrace znečišťujících látek v osmi obcích po celé republice, a to podle různého podílu vytápění. Výměnou kotlů opravdu dochází k žádoucímu poklesu koncentrací suspendovaných částic a benzo(a)pyrenu,“ uzavírá Schreiberová.