Malé strany těží ze zdlouhavé vládní krize
Vleklá politická krize v Česku zavinila pád preferencí ČSSD. Žádná z velkých stran ale na její úkor neposílila, což svědčí o ztrátě zájmu lidí o politiku. Kdyby se teď konaly volby, nejsilnější vládní stranu by volilo jen necelých 12 procent lidí. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury STEM.
Podle jejího ředitele Jana Hartla došlo k propadu voličských preferencí u všech velkých parlamentních stran. Je to ale logická reakce lidí na současnou krizovou situaci. "Je vidět, že mnoho lidí nerozumí tomu, o co vlastně jde a jejich přirozená reakce je, že když se v současné situaci neorientují, tak nad svou volební účastí váhají. Případně jsou tak rozmrzelí až otrávení z politiky, že říkají, že kdyby byly volby příští týden, tak by k nim nepřišli," vysvětluje Hartl.
Skoro 34 procent voličů by nyní dalo svůj hlas ODS, následuje KSČM, kterou by volilo téměř 18 procent respondentů, a KDU-ČSL se stabilními 8 procenty. Žádná jiná strana by se do parlamentu nedostala. Přesto podle Jana Hartla obrat k lepšímu zaznamenala Unie svobody-DEU, jejíž preference se po únorovém katastrofálním výsledku 0,7 procenta vyšvihly na 2 procenta. Ze situace těží i další malá Strana zelených. "Přiblížili se asi na 3,5 procenta. Je to stále ještě pod hranicí, ale z této pozice už jejich úspěch na pětiprocentní hranici není vyloučen, pokud by v příštích volbách dovedli účinně oslovit veřejnost," uzavírá Hartl.