Nová pravidla pro dárce kostní dřeně: pokud skončí na neschopence, mají nárok na náhradu mzdy
Dárci kostní dřeně přicházeli o část výplaty, pokud museli po odběru zůstat kvůli komplikacím doma nebo v nemocnici. Doteď totiž na rozdíl od dárců orgánů nedostávali plnou náhradu mzdy. To se s novelou transplantačního zákona mění. A dárci kostní dřeně mají taky nárok na náhradu vynaložených výdajů.
Po darování krvetvorných buněk – kostní dřeně – může dárce cítit příznaky například chřipky. Třeba bolesti hlavy, svalů nebo kloubů. Ty většinou ale velmi rychle odezní. Případů, kdy museli dárci po odběru zůstat v pracovní neschopnosti, je minimum.
Novela transplantačního zákona stanovuje dárcům kostní dřeně nárok na plnou náhradu mzdy, pokud po odběru skončí na neschopence
„Je to velmi vzácné, moc se s tím nesetkáváme, rozhodně to dárce neodrazuje od toho, aby se do registru zaregistrovali,“ říká pro Radiožurnál Marie Kuříková, vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk.
Podobné zkušenosti potvrzuje i Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně při Fakultní nemocnici Plzeň.
„Riziko je opravdu minimální, že by byli hospitalizovaní. Za více než tisíc odběrů, které jsme provedli, hospitalizace po odběru nebo nějaké komplikace, to bylo snad ve dvou, ve třech případech, takže jsou to promile,“ popisuje.
Přesto je ale podle zástupců obou českých registrů jistota pro dárce, že v případě zdravotních komplikací nepřijdou o peníze, důležitá. Nově mají nárok na dorovnání rozdílu mezi ušlým výdělkem a obdrženou náhradou mzdy nebo nemocenskými dávkami a taky na náhradu vynaložených výdajů.
2:59
Vojáci po celém Česku se zapisují do registru dárců kostní dřeně. Chtějí pomoct svému kolegovi
Číst článek
„Dárce, který daruje, to dělá nezištně, bezplatně, takže je určitě správné, že v případě, že by se mu nějak protáhla rekonvalescence, měl by mít stoprocentní náhradu mzdy,“ dodává Kuříková.
Odlehčení zaměstnavateli
Změnu vítají lékaři, registry i samotní dárci. Třeba Daniel Tomov: „Vzhledem k tomu, jaká je statistika dárců, tak si myslím, že by to byla asi zanedbatelná částka. Vzhledem k tomu že máme, většina z nás, rodiny, je to za mě super nápad.“
Novela transplantačního zákona, díky které budou mít dárci kostní dřeně stejný nárok na případné kompenzace jako dárci orgánů, nestanovuje ani žádnou minimální dobu, kterou by museli strávit v nemocnici.
Podle Ondřeje Jakoba, mluvčího ministerstva zdravotnictví ji získají za celou dobu trvání pracovní neschopnosti.
„Poskytovatel zdravotních služeb, který odběr provedl, má povinnost tuto skutečnost potvrdit. To je základ pro uplatnění nároku na náhradu. Kompenzace bude hradit stát, obdobně jako je tomu nyní u dárců orgánů. Tím se zcela odlehčuje zaměstnavateli, který žádnou náhradu za ušlou mzdu nehradí,“ vysvětluje.
Bolí darování kostní dřeně? A proč ji nemohou darovat lidé starší 55 let?
Číst článek
V Česku je zapsáno přes 200 tisíc možných dárců. A podle registrů je jich stále nedostatek. K darování krvetvorných buněk se můžou zapsat zdraví lidé ve věku od osmnácti až do 40 let, a to buď v náborových centrech po celé České republice, nebo si mohou odběrovou sadu objednat i domů. Registrace je poměrně jednoduchá, spočívá v odběru vzorku krve nebo stěru z ústní sliznice
„Teprve, když je vybrán jako potenciální dárce, dělá se podrobnější vyšetření. A pak, když je k odběru definitivně vybrán, dělá se nejpodrobnější vyšetření. To už je rentgen, EKG, laboratoř, chemie, krevní obraz a tak,“ popisuje Pavel Jindra.
Některým typem leukémie ročně onemocní sto českých pacientů a dalších tisíc různými poruchami krvetvorby, které se léčí transplantací kostní dřeně. V Česku právě teď potřebuje najít vhodného dárce kostní dřeně více než 40 lidí, více než třetina z nich jsou děti.
