Napadené postupy Tomášek prováděl v rozmezí října 2013 a července 2015, a to v motolském centru pro epilepsii. Tři pacientky vyšetřil v lékařském pokoji pohmatem v pochvě. Dvěma řekl, že tak zjišťuje, jestli nemají cysty.

Třetí sdělil, že zkoumá, zda nemá srůsty po laparoskopickém odstranění vejcovodu. Čtvrtou z žen dráždil vibrátorem, což zdůvodnil výzkumem ohledně toho, jaký vliv má sexuální vzrušení epileptických pacientů na EEG.

Lékař u soudu už dříve uvedl, že podobným způsobem vyšetřil několik desítek žen, protože jim chtěl pomoci. Podle něj s tím všechny souhlasily.

U vyšetření nebyla podle obžaloby zdravotní sestra, lékař ho nezanesl do zdravotnické dokumentace a nepoužil chirurgické rukavice.

Obžaloba poukazovala na to, že Tomášek neměl ke gynekologickým vyšetřením důvod ani příslušné oprávnění. Lékař své počínání obhajoval tím, že pracoval na vědeckém výzkumu. Nenahlásil ho ale etické komisi, neměl ani souhlas nadřízených.

„Domnívám se, že mám oprávnění tato vyšetření provádět,“ uvedl v úterý Tomášek před odvolacím senátem a poukázal na svou atestaci, v níž podle něj zákon výslovně vyjmenovává i gynekologické vyšetření. „To neznamená, že si myslím, že dle své libovůle můžu dělat cokoliv komukoliv,“ pokračoval.

„Nemusely se ničemu bránit, bylo to prováděno s jejich souhlasem po vysvětlení, co se bude dělat a proč. Z mé strany nebyl žádný nátlak, nucení, naléhání, a tedy žádné uvedení v omyl,“ prohlásil lékař o pacientkách.

‚Dostatečně vyléčen‘

Jeho právník k tomu doplnil, že „když si pacientka sama stáhne kalhotky, nemůže předpokládat, že jí bude prováděno vyšetření očí“. Podle něj ženy takto dávaly s vyšetřením souhlas. Poukazoval také na to, že písemný souhlas zákon vyžaduje jen u velmi invazivních zásahů do těla, jako je „interrupce, amputace nebo kastrace“.

Jeden ze zmocněnců pacientek ale poté položil řečnickou otázku, jak je možné, že ženy trpí podobným traumatem jako oběti znásilnění, pokud s vyšetřením souhlasily.

Státní zástupkyně Radka Michková zdůraznila, že Tomášek zneužil důvěru svých pacientek, které mu bezmezně věřily. Vyjádřila také obavu z toho, že bude v obdobném přístupu pokračovat, protože neprojevil žádnou sebereflexi. Proto usilovala o to, aby mu soud na tři roky zakázal lékařskou práci.

„Přestože došlo k určitým pochybením, tak si nemyslíme, že v současné době, zejména po tom sedmiletém trestním řízení, by byl zákaz činnosti trestem účinným,“ reagoval soudce.

„Není nutno omezovat naše zdravotnictví tím, že by obžalovaný ještě několik let nemohl vykonávat práci, kterou dělá a kterou podle našich zjištění vykonával na velmi vysoké úrovni,“ dodal s tím, že Tomášek „je již dostatečně vyléčen z toho, aby ještě někdy něco dělal proti předpisům“.

Verdikt po sedmi letech

Kauza se táhla sedm let. „Víme, že samotná délka trestního řízení byla pro obžalovaného tím nejtěžším trestem. Z Nejvyššího soudu jsme ale vyrozuměli, že s ohledem na následky, které vznikly, by toto jednání mělo být sankcionováno,“ konstatoval v úterý předseda odvolacího senátu Vladimír Stibořík. Tomáškovi k podmínce stanovil roční zkušební dobu.

Policie muže obvinila ze znásilnění, soudy ho poté potrestaly za poškození cizích práv, a to desetiměsíčním podmíněným trestem.

Nesouhlasil s tím však nejvyšší státní zástupce, který se dovolal a dosáhl nového projednání případu. Poté byl lékař nepravomocně odsouzen za sexuální nátlak. Pražský vrchní soud ale loni Tomáška zprostil viny a poslal jeho případ k posouzení České lékařské komoře.

Nejvyšší soud nicméně poté vyslovil závazný právní názor, že lékařovy skutky je zapotřebí vyhodnotit jako trestný čin poškození cizích práv. Toho se dopustí ten, kdo někoho uvede v omyl nebo využije něčího omylu, a způsobí mu tím vážnou újmu na právech. Pražský vrchní soud tak musel případ projednat znovu.

Odvolací senát v úterý zdůraznil, že se neprokázala žádná trestná činnost sexuálního charakteru.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít