Prestižní cenu European Microscopy Award v pondělí v Kodani převzal profesor Tomáš Čižmár z Akademie věd. Vysloužil si ji svým podílem na zdokonalení přístroje, který umožňuje zkoumání hlubin mozku.
„Když snímáme signál přímo v mozku a nejsme blokovaní kůží a lebkou, je méně rušený a silnější. Takže když vyvrtáte v hlavě díru a dáte tam implantát, dostanete i lepší data.“
„Narodila se nám krásná zdravá holčička, nic nenasvědčovalo tomu, že něco je v nepořádku. Dlouho mi trvalo, než jsem se s tím nějak srovnala,“ říká Petra Androščuková.
S drozofilou neboli ovocnou muškou pracují na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zkoumají na ní genetické příčiny neurovývojových onemocnění, především poruchu intelektu a autismus.
„Budoucností je použití léčiv, respektive molekul, které dokážou degradovat proteiny, které se ve zvýšené míře v mozku pacientů s těmito chorobami akumulují,“ popisuje neurolog.
Pomáhat by látky mohly také u lidí s depresemi, ischemií nebo autismem. Vědci nicméně upozorňují, že působením neurosteroidů onemocnění nezmizí, spíš se zlepší kvalita života.
Národní ústav duševního zdraví zkoumá účinek psychedelik na pacienty s depresí nebo úzkostí. Podle neurobiologa Jiřího Horáčka by však měly pomoci i s posttraumatickou stresovou poruchou.
„Skutečně dochází k tomu, že čím jsme starší, tím nám subjektivně čas plyne rychleji,“ říká Tereza Nekovářová, která se věnuje mimo jiné neurofyziologii paměti nebo kognitivní psychologii.
„Máme řadu dospívajících, kteří chodí spát třeba až v ranních hodinách, někdy okolo čtvrté ráno. Pak je ale spánek narušen vnějšími faktory, světlem a hlukem v domácnosti. Anebo budíkem.“
Renomovaná neurovědkyně ve své nové knize na názorných příkladech ze života i z nejrůznějších psychologických experimentů vysvětluje, jak funguje lidská paměť a jak se vlastně tvoří vzpomínky.
30. květen je Světový den roztroušené sklerózy. Touto nevyléčitelnou nemocí v Česku trpí zhruba 20 tisíc lidí. Nejčastěji jí onemocní ženy mezi 20. a 40. rokem života.
Neurolog Martin Tomášek dostal podmínku za to, že bez souhlasu gynekologicky vyšetřoval pacientky s epilepsií. Dál pracuje v motolské nemocnici. „Pacienty nevyšetřuje,“ zdůraznila mluvčí nemocnice.
„Jestli si tady někdo nechce rozeštvat společnost, tak je populista. Tečka. K tomu nemám co dalšího dodat. Jestliže je něco správně, tak mám jednat podle toho, co je správně,“ říká neurolog Jan Payne.
Souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění dosud nebyla zjištěna. Problémy mají mnohdy i lidé po bezpříznakovém nebo lehkém akutním průběhu covidu. Nastupují pozvolna.
Stýblová byla zakladatelkou první neurologické jednotky intenzivní péče. Napsala také 23 beletristických knih. V roce 1986 obdržela za knihu Princ a Skřivánek cenu Hanse Christiana Andersena.
Vědci z Kalifornie zjistili, že reakce na opatření proti koronaviru nesouvisí s tím, jak jsme vzdělaní, inteligentní nebo jaké máme osobní vlastnosti. Jde o to, jak jsme přednastavení.
Ani několik týdnů po propuknutí nemoci se 36letá Francouzka stále necítila dobře. „Od začátku až do zhruba 70. dne to bylo jako jojo starých a nových příznaků. Každé ráno bylo jako ruská ruleta.“
Molekuly DNA ohrožuje řada chemických a fyzikálních vlivů z vnitřního i vnějšího prostředí. K nejčastějším poškozením DNA podle vědců patří jednovláknové zlomy.
Ústí nad Labem bude díky vysokorychlostnímu 5G internetu testovat autonomní vozy v běžném provozu. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Bývalý profesionální fotbalisté měli až třikrát a půl větší šanci, že je postihne demence nebo další neurologické onemocnění. Poukazuje na to nový výzkum univerzity v Glasgow.
Nejde prý ale jen o kognitivní schopnosti, které moderní technologie mění. „Naše děti jsou méně šťastné než my. A my jsme méně šťastní, než byli naši rodiče,“ upozorňuje Martin Jan Stránský.