Zeman u příležitosti vzniku Československa vyznamená prvorepublikového premiéra Švehlu
Prezident Miloš Zeman v neděli během návštěvy Slovenska oznámil, že při příležitosti stého výročí vzniku Československa vyznamená někdejšího československého premiéra Antonína Švehlu. Zeman to řekl po schůzce se svým slovenským kolegou Andrejem Kiskou, se kterým odpoledne cestoval historickým vlakem z Hodonína do slovenských Topoľčianek.
„Náš milovaný Senát a neméně milovaná Poslanecká sněmovna čistě z roztržitosti Antonína Švehlu mezi svůj návrh na vyznamenání nedali, ale naštěstí se objevil mezi návrhy od veřejnosti,“ řekl Zeman novinářům na společné tiskové konferenci s Kiskou v zámku v Topoľčiankách.
Zeman s Kiskou dorazili parním vlakem z Hodonína do Topoľčianek. Ještě před tím uctili památku T. G. Masaryka
Číst článek
„Já jsem tomuto návrhu velmi rád vyhověl, protože bych považoval za ostudu, kdyby právě při stoletém výročí nezávislého Československa byl jeden z tvůrců československé státnosti opomenut,“ pokračoval prezident.
Logická volba
Zeman uvedl, že u příležitosti výročí vzniku Československa by ocenění Švehly (1873-1933) „bylo naprosto logické“. Dodal, že první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který do letního prezidentského sídla na zámku v Topoľčiankách jezdil, označil Švehlu za vůdce domácího odboje.
Den vzniku Československa 28. října 1918 si Slovensko státním svátkem nepřipomíná. Prezident Kiska připomněl, že státní vyznamenání hlava slovenského státu předává na začátku ledna u příležitosti svátku výročí samostatného Slovenska.
Kiska také ocenil Masaryka i dalšího spoluzakladatele Československa Milana Rastislava Štefánika. „Můžeme poděkovat zakladatelům Československa za to, co v daném období udělali. To období nebylo jednoduché,“ řekl Kiska. Dodal, že Slovensko bez vzniku ČSR by Slovensko nepochybně neexistovalo v takové podobě, jako je tomu v současnosti.
Zeman pozval Kisku na oslavy
V rámci oslav vzniku Československa Zeman pozval Kisku do Prahy na 28. října, naopak o dva dny později by český prezident měl navštívit Slovensko, které si v tento den připomene 100 let od podpisu Martinské deklarace. V ní zástupci Slovenska vyhlásili pro slovenský národ právo na sebeurčení a nezávislost a přihlásili se ke vzniku samostatného státu Čechů a Slováků.
Oba prezidenti se také dohodli, že Kiska se příští rok na jaře přijede do ČR rozloučit, a to do zámku v Lánech. Kiska již dříve oznámil, že v příštím roce nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu. Tehdy také naznačil, že veřejný prostor zcela opustit neplánuje, detaily ale ani dnes neuvedl.
Jízda prezidentů vlakem z Masarykova rodiště Hodonína k zámku v Topoľčiankách se stala součástí vzpomínkových akcí ke stému výročí vzniku Československa. Oba prezidenti v zámku také položili věnec k soše Masaryka. Kiska i Zeman navštívili Topoľčianky na den přesně 95 let poté, co prezident Masaryk na zámek přijel poprvé.
Agrárník Antonín Švehla stál v čele tří předválečných vlád
- Statkář a politik Antonín Švehla (1873-1933) byl dlouholetým předsedou Agrární strany a předsedou tří československých vlád (1922-1925, 1925-1926 a 1926-1929). Ve 20. letech měl podle historiků pověst mistra zákulisních jednání, jeho hlavní politickou devizou byla schopnost jednat s lidmi.
- Přední představitel domácího odboje za první světové války byl také jedním z organizátorů převratu 28. října 1918.
- Narodil se v pražské Hostivaři 15. dubna 1873 v selské rodině. Vyučil se pekařem a v roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství.
- Politicky se začal angažovat v 90. letech 19. století, kdy byl aktivní ve Sdružení českých zemědělců (od roku 1899 přeměněno v Agrární stranu). Politická činnost jej pohltila natolik, že starost o hospodářství připadla z velké části manželce Bohumile, kterou si vzal v roce 1899 a s níž měl dvě děti.
- Za první světové války se účastnil mimo jiné činnosti Českého svazu a Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.
- V čele Agrární strany byl již od roku 1909 (až do své smrti v roce 1933). Právě tento hostivařský sedlák učinil z agrárníků nejsilnější předválečnou českou politickou stranu. Například prosadil, že se strana, která původně zastupovala hlavně velkostatkáře, bude orientovat pod heslem „venkov jedna rodina“ na střední a malé rolníky, nebo již v roce 1906 založil stranický tisk, deník Venkov.
- „První ve straně jest Švehla, pak dlouho nepřijde nikdo, než přijdou teprve jiní. Co míní Švehla, co řekne Švehla a jak rozhodne Švehla, na to čeká celá strana jako na evangelium, beze Švehly žádné důležitější otázky se nerozhodne,“ popsal Švehlovu pozici prvorepublikový ministr financí Cyril Horáček.
- Podle původní dohody, kterou učinili domácí a exiloví politici na konci října 1918 v Ženevě, se měl Švehla stát ministrem zemědělství. Nakonec ale pro sebe prosadil mnohem důležitější post ministra vnitra (1918-1920).
- Švehla byl architektem tzv. rudo-zelené koalice agrárníků se sociálními demokraty a národními socialisty, která v červenci 1919 vystřídala všenárodní koalici. Významně také ovlivnil podobu prvorepublikové ústavy přijaté v únoru 1920. Švehlovým dítětem se též stala neformální, ale o to důležitější instituce, tzv. Pětka.
- Švehla vedl od října 1922 do března 1926 dvě vlády všenárodní koalice a po krátkém intermezzu druhé úřednické vlády Jana Černého od října 1926 do února 1929 vládu tzv. panské koalice, tedy nesocialistických stran, do níž vstoupili i zástupci českých Němců. Od konce roku 1927 byl však Švehla nemocný, a tak vládu fakticky vedl předseda lidové strany Jan Šrámek.
- Švehla byl diskrétní politik, na veřejnosti téměř nevystupoval, a to ani během volební kampaně, do novin nepsal a rozhovory až na řídké výjimky neposkytoval.
- V roce 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigua Masaryka.
- Zemřel 12. prosince 1933, pohřben je na hostivařském hřbitově. Když Švehla zemřel, Masaryk napsal do novin článek, v němž užil přirovnání řeckého filozofa: „Když dva mužové se spolu dokopávají zlata, nevadí jim, jestliže v usilovné práci jeden o druhého zavadí.“
