Český řidič zaplatí za jízdu bez známky v Maďarsku skoro dvojnásobek. Peníze chce slovenský advokát
Pokuty za jízdu bez dálniční známky v Maďarsku českým řidičům neposílají maďarské úřady, ale zplnomocněná advokátní kancelář Petkov & Co. Ta pokuty vybírá a požaduje po řidičích zaplatit i poplatek navíc. Slovenský advokát Ivan Petkov je přesvědčený, že na něj má nárok, oslovení právníci to ale zpochybňují. Část pokutovaných navíc tvrdí, že dálniční známku měla, jenže po více než roce to nemá jak dokázat.
Paní Zuzana D. (iROZHLAS.cz celé její jméno zná, ale na její přání ho nebude zveřejňovat - poz. red.) vyjela s rodinou předminulý rok na dovolenou do Řecka. Vybrali si nejkratší cestu po dálnici přes Slovensko, Maďarsko a dál na jih. Dálniční známku pro oba státy si koupili v „budce“ na dálničním parkovišti u Lanžhotu nedaleko slovenských hranic.
Šlo o provozovnu společnosti To & Mi, kde řidičům přeprodávají i české dálniční známky s přirážkami.
Zuzana účtenky od známek uschovala v přihrádce spolujezdce a rodina se do Řecka i zpět dostala bez problémů. V dokumentu, který zákazník dostane při koupi známky, se uvádí, aby si řidič „certifikát“ uschoval nejméně rok po konci platnosti známky.
„Ty papírky jsem vozila přes rok v autě. V roce 2024 jsme pak jeli do Španělska, a když jsem před dovolenou uklízela auto, tak jsem je vyhodila. V říjnu pak přišel dopis,“ popisuje Zuzana, jak se na její rodinu obrátila advokátní kancelář Ivana Petkova a požadovala pokutu za nezaplacení maďarské dálniční známky.
Při nákupu maďarské dálniční známky oficiální cestou na webu státní společnosti si pozorný uživatel může v „často kladených dotazech“ všimnout, že elektronický doklad o zaplacení by měl uschovat po dobu až tří let, což je od 1. ledna 2024 v Maďarsku promlčecí lhůta deliktu jízdy bez platného kuponu.
Maďarská státní společnost doporučuje nákup maďarské dálniční známky na svém oficiálním webu.
Podobnou zkušenost z loňské cesty má i pan Eduard K. (iROZHLAS.cz i jeho jméno zná, ale na jeho přání ho nebude zveřejňovat - poz. red.) Tvrdí, že do Maďarska s otcem jel v březnu 2023, dálniční známku předtím koupil za hotové a po roce a půl, kdy už účtenku neměl a ani si už nevzpomíná, kde přesně vinětu s otcem kupovali, mu přišel dopis s výzvou k zaplacení pokuty. K pokutě 18 750 forintů, tehdy 1181 českých korun, měl Eduard K. uhradit i advokátní tarif 1050 korun.
„Nevím, přijde mi to trochu divné, na internetu jsem četl, že může jít o nějaký podvod, ale radši jsem to zaplatil, i ty náklady za vymáhání,“ vypověděl pro iROZHLAS.cz Eduard K.
Čtyřstránkový dopis s právními podrobnostmi naleznete na konci článku.
Tisícové pokuty
V Maďarsku se o vybírání mýta a poplatků za užívání dálnic stará státní akciová společnost Nemzeti Útdíjfizetési Szolgáltató Zrt. (NÚSZ).
Dopisy slovenským a českým řidičům, kteří neměli mít platnou dálniční známku, s výzvou k zaplacení pokuty už roky posílá slovenská advokátní kancelář Petkov & Co, v Česku, konkrétně v Brně, má svou pobočku.
Petkov uvádí, že pokud nezaplatíte do 60 dnů, výše pokuty se zečtyřnásobí a výše advokátního tarifu bude o 800 korun vyšší. V dopise dotyčný najde své jméno, SPZ vozidla, místo a čas vyfocení dopravní kamerou včetně fotografie auta na dálnici.
A zatímco pokuta 18 tisíc forintů (asi 1200 korun) a její navýšení na asi 75 tisíc (asi 4650 korun) po dvou měsících neplacení odpovídá maďarským pokutovým sazbám z roku 2023, zda je řidič podle práva povinný platit i advokátní tarif, je jasné mnohem méně.
‚Je jich jako hub po dešti a mají výborný byznys.‘ Úřady brojí proti překupníkům dálničních známek
Číst článek
Zaměstnankyně zákaznické podpory maďarské státní firmy NÚZS serveru iROZHLAS.cz sdělila, že si společnost může v systému zobrazit pouze výši pokuty, kterou má český řidič zaplatit. „Ohledně administrativních nákladů se prosím obraťte na kancelář pana Petkova,“ uvedla žena infolince.
Maďarská strana Petkovovu společnost k vybírání poplatků zplnomocnila a uvádí ji na svém webu mezi inkasními společnostmi.
Zásadní otázkou pro řidiče s dopisem požadujícím pokutu je, zda raději zaplatit. A to ať už se řidič domnívá, že dálniční známku měl platnou, nebo žádnou neměl.
Společnost NSÚZ k dotazům serveru iROZHLAS.cz uvedla, že její „zahraniční partnerské kanceláře mohou jménem naší společnosti požadovat a požadují jen částku dodatečných poplatků. Ostatní náklady, které jim vznikly v souvislosti s řešením daného případu, požadují svým jménem“.
Komu platit?
Advokátní společnost v dopise uvádí tři možnosti platby pokuty a tarifních nákladů: bankovním převodem, poštovním poukazem nebo přímo „v zákaznických centrech Klienta“, tedy na pobočkách NÚZS, které se nacházejí v Maďarsku.
Čtvrtou možností, kterou Petkov v dopise neuvádí, je zaplatit pokutu přímo na účet maďarské státní společnosti.
Maďarsko má výhrady k prodloužení sankcí vůči Rusku. ‚Ničí evropskou ekonomiku,‘ píše Orbán
Číst článek
Podle Petkova však zůstává povinnost uhradit advokátní tarif. „V případech, kdy došlo k zaplacení sankčního poplatku ‚v zákaznickém centru (NÚSZ)‘, uvedená skutečnost držitele vozidla jako dlužníka nezbavuje povinnosti zaplatit náklady spojené s uplatněním poplatku v předsoudním stadiu uplatnění pohledávky,“ napsal advokát serveru iROZHLAS.cz.
Petkov se odkazuje na nařízení maďarského ministerstva pro inovace a technologie z roku 2020, ostatně stejně jako společnost NSÚZ, podle které by třetí strana, která v zahraničí poplatky jménem maďarské firmy vymáhá, skutečně měla mít nárok na uhrazení administrativních nákladů řidičem, respektive majitelem auta.
Podobně společnost postupuje i na Slovensku. Tamním případům se věnovala veřejnoprávní stanice RTVS nebo regionální deník Korzár. Slovenská média vycházela ze svědectví lidí, kteří buď tvrdili, že dálniční známku měli, ale pokutu přesto dostali, anebo pokutu nezpochybňují, ale jsou přesvědčení, že Petkovově advokátní kanceláři by nic platit neměli.
Petkov tyto názory připisuje „pochopitelné nevoli po doručení výzvy a emocionálnímu rozpoložení“ lidí, kteří v dané situaci na internetových fórech uvěří tomu, čemu věřit chtějí. „Za advokáta hovoří soudní rozhodnutí, kterými se ale už nikdo z pochopitelných lidských důvodů v (internetových) diskusích nepochlubí,“ podotkl slovenský právník.
Ve veřejných databázích se serveru iROZHLAS.cz nepodařilo dohledat žádné soudní rozhodnutí, které by přiřklo advokátní kanceláři v jakémkoli podobném případě právo na advokátní tarif. Řada relevantních soudních sporů proběhla na Slovensku, v těch případech však majitelé aut výzvy k zaplacení sankcí ignorovali zcela, vymáhání se dostalo k soudu a v těch případech už je nárok advokátní kanceláře na uhrazení nákladů nezpochybnitelný.
3:25
Třetina železničních spojů neprojde kontrolami ministerstva. Nejčastější je nesprávné řazení vagonů
Číst článek
Na doplňující dotaz, zda taková soudní rozhodnutí skutečně existují, už Petkovova kancelář nereagovala.
Server iROZHLAS.cz proto oslovil čtyři advokáty a advokátky, včetně jednoho maďarského. Ti všeobecně dali najevo, že si bez hlubší rešerše netroufnou vydat spotřebitelům jasné doporučení.
‚Z Německa to chodí normálně‘
Podle Kristýny Novákové z kanceláře Rödl & Partner může být důležitým detailem, že nejde o klasickou, ale smluvní pokutu, a celá věc se řídí občanským zákoníkem. NÚSZ, byť je ze sta procent vlastněná státem, se v očích práva chová jako soukromoprávní osoba.
„Ve chvíli, kdy by to byla soukromoprávní osoba, tak ta s pomocí nějakého advokáta vymáhá své pohledávky. Takže se skutečně může stát, že on si naúčtuje poplatek. A neúčtuje si poplatky přehnané, ale podle českého advokátního tarifu,“ uvádí advokátka.
„U nás to funguje tak, že když dostanete pokutu na místě od policisty, neplatíte žádné náklady, pokud dobrovolně zaplatíte. Jediné, co mi v tomhle případě chybí, je, že oni toho dlužníka přímo neupozorní na to, že něco spáchal. Jenže ono to zjevně nefunguje jako u nás ve státní sféře. V tomto případě je to vlastně soukromá osoba, se kterou jste uzavřeli smlouvu a tu porušili ve chvíli, kdy jste vjeli na pozemní komunikaci bez nějakého oprávnění a to se chová jako smluvní pokuta,“ pokračuje Nováková.
V českém prostředí se podobnými případy zabýval i Ústavní soud. V roce 2012 podle něj společnost Grato vymáhající pokuty od černých pasažérů v ostravské MHD „nafukovala do nepřiměřené výše“ náhrady nákladů advokáta. Ty někdy dosahovaly výše až sedminásobku pokuty.
Co se přeshraničního vymáhání týče, jízda bez dálniční známky v Maďarsku je pro tamní úřad mnohem obtížněji vymahatelný „přestupek“, než třeba rychlá jízda na dálnici v Německu, odkud pokuty českým řidičům docházejí standardněji, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdily Evropské spotřebitelské centrum i české ministerstvo dopravy.
Česko, Maďarsko a ostatně i Německo jsou součástí unijního systému Eucaris. V rámci něj, pomocí takzvaného modulu CBE (Cross Border Exchange – přeshraniční výměna), mohou státy žádat o údaje o řidičích, kteří na jejich silnicích poruší předpisy.
Přestupky zahrnuté v systému Eucaris
- Překročení nejvyšší dovolené rychlosti.
- Nepoužití bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů.
- Nezastavení na červený signál světelného signalizačního zařízení.
- Řízení vozidla pod vlivem alkoholu.
- Řízení vozidla pod vlivem drog.
- Nepoužití ochranné přilby na motocyklu.
- Použití zakázaného jízdního pruhu.
- Nedovolené použití mobilního telefonu nebo jiného komunikačního zařízení za jízdy.
Jízda bez platné dálniční známky tam však nepatří. Členské státy EU se sice shodly na revizi příslušné směrnice, která seznam osmi přestupků rozšiřuje o třeba jízdu v protisměru nebo nebezpečné předjíždění, jízda bez dálniční známky tam však nebude patřit ani poté, co Maďarsko směrnici převede do svých zákonů.
Maďarská NÚSZ proto vymáhání poplatků od třeba českých řidičů řeší tím, že uzavřela smlouvu s advokátní kanceláří působící v Česku.
„Důležitým pravidlem je, že advokáti mohou praktikovat právo v rámci svého právního řádu. Právníci NÚSZ se nemohou zúčastnit soudního řízení před českým nebo slovenským soudem,“ napsal serveru iROZHLAS.cz maďarský advokát specializující se dopravní právo Zoltán Borbély.
Ředitel české pobočky Evropského spotřebitelského centra Ondřej Tichota podotkl, že služeb třetí strany k přeshraničnímu vymáhání využívají třeba i úřady v Itálii.
‚To není moje auto‘
S dopisy od advokátní kanceláře Petkov & Co se pojí další nejasnost: někteří lidé tvrdí, že dálniční známku měli zaplacenou. Konkrétně serverem iROZHLAS.cz oslovení Zuzana D. a Eduard K. říkají, že dálniční známku koupili a SPZ uvedenou při nákupu zkontrolovali.
V dotyčné provozovně v Lanžhotu, kde nakupoval manžel Zuzany D., Český rozhlas udělal kontrolní nákup desetidenní maďarské známky, zda není chyba tam. Známka se v systému maďarské společnosti ukázala jako platná, kupon byl ale oproti oficiálnímu webu o asi 270 korun dražší.
Na Slovensku deník Korzár popisuje případ slovenského podnikatele Michala Goroľa, který si dálniční známku koupil na první benzinové pumpě po vjezdu do Maďarska, zaplatil za ni kartou a výpis z účtu poté po roce zaslal advokátní kanceláři Petkov & Co, která žádala o uhrazení sankce. To podle podnikatele nestačilo, a jelikož účtenku z nákupu už schovanou neměl, byl nucený nakonec zaplatit.
Postupně startuje elektronická tvorba předpisů, zákony s její pomocí budou vznikat nejdřív příští rok
Číst článek
Jiný čtenář slovenského deníku se ve výpovědi dušoval, že auto vyfocené dopravní kamerou v Maďarsku na fotografii přiložené k výzvě k zaplacení z advokátní kanceláře vůbec nebylo jeho.
„Na fotografii je pravděpodobně modrý golf, jako ten, který vlastníme, ale poznávací značka je nečitelná. Z fotografie je patrné, že auto na ní jede bez kol, zatímco my jsme vezli čtyři. Celá věc je zvláštní, protože v době, kdy jsme byli ‚jakoby‘ vyfoceni na maďarské dálnici, stálo naše auto na hlídaném parkovišti v Lublani. Mám pocit, že nejde o omyl nebo klasický chaos, ale o podvod,“ citoval deník Korzár Františka z Prešova.
Advokátní kancelář Ivana Petkova jakékoli pochybení odmítá.
O podobně sporných případech natáčel už v roce 2021 pořad České televize Černé ovce. Týkaly se případů pokut za parkování v Chorvatsku. Výzvy k zaplacení sankce rovněž chodily někdy až po letech a zahrnovaly vysoké administrativní náklady za přeshraniční vymáhání, které měl uhradit řidič.
Ani v případě maďarských dálničních známek, ani v případě pokut z Chorvatska, není úplně jasné, jakým způsobem zahraniční advokátní kancelář údaje o českých řidičích získává.
„Každý advokát je povinný pro svého klienta využít všechny možnosti, které mu poskytuje existující právní řád platný v dané zemi,“ odepsal neurčitě Petkov.
