Do roku 2025 by i s přispěním těchto peněz mohlo v Česku vzniknout 12 plnicích stanic pro vodíková vozidla. Na pondělním setkání s novináři v rámci konference věnované vodíkové energetice to uvedl Jan Bezděkovský z oddělení strategie ministerstva dopravy.

Jde o peníze, které má resort vyčleněné z evropských zdrojů na projekty týkající se čisté mobility. V rámci této kapitoly může Česko na rozvoj alternativních paliv a dalších prostředků čisté mobility utratit zhruba 1,2 miliardy korun.

Průkopníkem vodíkové technologie v dopravě je v Evropě Německo, kde v současnosti funguje 50 plnicích stanic. V Česku, kde se s využitím vodíku pro dopravu teprve začíná, existuje jediná neveřejná vodíková plnicí stanice, která je v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Tato stanice byla vybudována v rámci pilotního projektu, je určena pro plnění autobusu a pro případné využití pro osobní automobily je její tlak nedostačující. První veřejné stanice pro majitele vodíkových vozidel by podle Bezděkovského mohly v Česku vzniknout během příštího nebo přespříštího roku.

Vodíkový pohon v Česku zaostává

Ve srovnání s ostatními alternativními palivy tak vodíkový pohon v Česku zaostává. Například veřejných nabíjecích míst pro elektromobily je v Česku přes 300.

Vláda v pondělí projednává Národní akční plán čisté mobility. Plán podpory budování sítí dobíjecích stanic a čerpadel alternativních paliv v objemu až 1,25 miliardy korun má už nyní zhruba půlroční zpoždění. Důvodem je neukončená notifikace EU ohledně veřejné podpory.

Záměr počítá s rozdělením 800 a 900 milionů korun na podporu budování nabíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, 100 milionů korun na budování stanic CNG, až 100 milionů na stanice LNG a 100 až 150 milionů na rozvoj sítě vodíkových plnicích stanic. Dotační programy měly běžet zhruba dva roky a plánovaná infrastruktura měla být hotová do pěti let.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít