Ministr Chvojka finišuje s regulací lobbingu. Počítá s registrem lobbistů i veřejným diářem politiků
Na poslední chvíli před volbami ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka z ČSSD dokončuje věcný záměr zákona o lobbingu. Počítá s registrem lobbistů či tzv. veřejným diářem vrcholných politiků, vznikne také definice lobbingu. Do konce týdne má návrh dostat na stůl Legislativní rada vlády, pak poputuje přímo k ministrům. Vlastní legislativu však už současný kabinet přijmout nestihne.
„Lobbing bude vymezen jako aktivita osob směřující k prosazení zájmů vlastních či zájmů třetích osob, a to při přípravě, schvalování a projednávání návrhů obecně závazných právních předpisů a dokumentů strategické, koncepční a plánovací povahy,“ píše se v záměru zákona o lobbingu, který má server iROZHLAS.cz k dispozici.
Chvojka připravuje zákon o lobbistech. Jeho asistent přitom prosazuje zájmy Uberu
Číst článek
Ve veřejném rejstříku by se lobbisté museli registrovat pod hrozbou sankce. „Sankce se pohybují v rozmezí 100 až 200 tisíc. Budou následovat za neprovedení registrace či neuvedení úplných údajů či za nepodání čtvrtletní zprávy o činnosti či její podání v neúplné podpobě," popsal ministr Chvojka, který v říjnových volbách do sněmovny obhajuje poslanecký mandát z pozice jedničky ČSSD v Pardubickém kraji.
Objevit by se v něm měl totiž také přehled jejich schůzek s politiky, poradci či vysokými úředníky i jejich obsah. Vedle toho by se měly podle návrhu evidovat informace o jejich klientovi či zadavateli. Pravidelně by pak měli lobbisté podávat souhrnné zprávy.
Za evidenci údajů nabízí legislativci na oplátku lobbistům volný přístup do Parlamentu či do vládního systému eKLEP a možnost vystoupit na parlamentním výboru.
Veřejný diář politiků
Vedle toho by mohla nová úprava zavést také opačnou kontrolu, tedy kontrolu skrze členy vlády a Parlamentu. Šlo by o tzv. veřejné diáře s rozvrhem schůzek, které za daný den absolvují. Ten mají už například Piráti.
„Nízká odolnost legislativních a rozhodovacích procesů vůči netransparentním, účelovým a zištným tlakům různorodých aktérů (lobbistických skupin) je dlouhodobě předmětem kritiky ze strany veřejnosti, médií, ale i politiků samotných. Zákulisní a netransparentní lobbing je nepochybně reálný problém, kterému musí být věnována pozornost. “
Ivana Dufková (projektová manažerka, Transparency International)
Dalšími možnými opatřeními jsou registr přijatých darů v hodnotě alespoň pět tisíc korun pro ministry, poslance nebo vysoké úředníky či tzv. legislativní stopa. U každého návrhu zákona pak bude muset vláda i Parlament uvádět seznam osob, které se na přípravě normy podílely.
Ačkoli právní úprava mířící na lobbisty v Česku dosud chybí, v zahraničí se lobbing běžně reguluje. V posledních letech obdobné úpravy přijalo Maďarsko, Slovinsko, Rakousko nebo Velká Británie. Nejdelší historii mají v tomto ohledu Spojené státy, tam se lobbing reguluje už od poloviny 90. let.
Úkol pro příští vládu
Dokument se ministerstvu pro lidská práva a legislativu vrátil z připomínkového řízení teprve zkraje září. „Připomínek se sešlo poměrně dost, mnohem více z nich bylo spíše doporučujícího charakteru,“ uvedl mluvčí resortu Michal Kačírek.
Nejvíce výtek podle něho přišlo od ministerstva zdravotnictví a financí, vedle resortů ho ale připomínkovala také Hospodářská komora nebo Komora daňových poradců. A na co výtky mířily? „Nejvíce konkrétních připomínek se týkalo registru lobbistů a zpřesnění definice lobbisty,“ doplnil Kačírek.
Podle Chvojky přitom platí, že chce věcný záměr zákona předložit vládě k posouzení ještě do voleb. „Chci, aby příští vláda od nás dostala návrh toho, jakým způsobem lobbing regulovat,“ uvedl ministr.
Kdo je lobbista?
Lobbisté prosazují zájmy institucí, firem i jednotlivců a jejich cílem je ovlivnit rozhodnutí veřejných funkcionářů. Rozlišuje se několik typů: profesionální lobbisté (konzultanti), in-house lobbisté (zástupci korporací) či lobbisté zájmových a profesních organizací. V Česku patří mezi nejznámější lobbisty Ivo Rittig nebo Roman Janoušek. A na koho lobbisté míří? Svou činnost zaměřují zpravidla na osoby, které se podílejí na rozhodovacím a legislativním procesu. Jde tedy o veřejné funkcionáře, poradce, asistenty nebo úředníky a rodinné příslušníky.
Tento týden by se dokument měl podle mluvčího ministra Michala Kačírka dostat na stůl Legislativní radě vlády. "Věcný záměr zákona pan ministr Chvojka už podepsal, čeká se ještě na podpis pana ministra (Milana) Chovance (ČSSD), který je spolugestorem. Ten by měl návrh podepsat v nejbližších dnech," uvedl.
Odsouhlasit dokument do voleb by současný kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) stihnout podle oslovených ministrů ještě mohl, jeho další osud však mají v rukách jeho nástupci. „Věcný záměr se schválit může, pak se začne pracovat na paragrafovém znění a další osud má v rukou nová vláda,“ popsal vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který ve sněmovních volbách obhajuje poslanecký mandát.
Obdobný názor má i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD: „Věcný záměr samozřejmě ještě schválit může, ale jinak je vše už na nové vládě a sněmovně.“ I tak podle ní má předkládat záměr na poslední chvíli smysl. „Přinejmenším by musela další vláda vysvětlovat, proč ho nepoužila,“ doplnila Marksová, která vede do voleb sociální demokraty v Libereckém kraji.
Server iROZHLAS.cz se na názor zeptal také vicepremiéra a ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO. „Vůbec netuším, jak je s tím kolega Chvojka daleko,“ uvedl pouze. Na doplňující dotazy už nereagoval.
