Hádka Jana Masaryka před smrtí se třemi muži? Stopa je i v českém archivu, pochází z letáku odboje
Kriminalisté se ve znovuotevřeném případu možné vraždy Jana Masaryka zaměří na nově získané dokumenty ze zahraničí. Další rekonstrukce jeho pádu z okna služebního bytu v Černínském paláci se zatím neplánuje, zjistil iROZHLAS.cz. Policisté se tak budou zabývat i hádkou, kterou měl první poválečný ministr zahraničí mít krátce před svou smrtí se třemi muži. Údajná roztržka je popsána i v českém archivu, pochází z letáku protikomunistického odboje.
„Úkolem pokračujícího prověřování bude mimo jiné ověřit autenticitu a posoudit obsah nově opatřených dokumentů z hlediska jejich důkazní hodnoty. Konkrétně se nelze vyjádřit, ale budou k tomu samozřejmě využity všechny dostupné prostředky,“ uvedl pro iROZHLAS.cz pražský státní zástupce Michal Muravský, který případ znovuotevření záhadné smrti Masaryka, syna prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, dozoruje.
3:51
Partyzánské komando či injekce s kyanidem? Od nejasné smrti Jana Masaryka uplynulo 77 let
Číst článek
Dosud neprobádané dokumenty pochází z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie. České ministerstvo zahraničí je získalo loni v srpnu, upozornil server Aktuálně.cz.
Podle archiválií měl mít například Masaryk krátce před svou smrtí prudkou hádku se třemi muži. „Tohle pro vás neudělám. Podepíšu všechno, ale tohle ne. Udělám všechno, ale tohle se stane jen přes mou mrtvolu!“ křičel údajně.
S novou rekonstrukcí Masarykovy smrti se ale podle žalobce zatím nepočítá. Mechanika jeho pádu ze služebního bytu ministerstva zahraničí byla ústředním motivem zkoumání kriminalistů během předchozího šetření v roce 2020. Policisté tehdy došli k závěru, že „aktivní účast další osoby při pádu nelze potvrdit, ani vyvrátit“. Vyloučili alespoň, že by bylo možné vyhodit z okna již bezvládné tělo.
Nynější šetření je tak spíše jakýmsi dovětkem. „Policejní orgán pod dozorem Městského státního zastupitelství v Praze v předmětné věci aktuálně pokračuje v úkonech k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících podezření ze spáchání trestného činu,“ popsal obecně Muravský. Kriminalisté pracují s podezřením na vraždu, nejde ale podle něj o nic nového ani směrodatného.
Odbojový leták
Žádná zlomová zjištění si od nově dostupných dokumentů neslibuje historik Petr Blažek, který působí jako ředitel Muzea paměti XX. století. „Dokumenty, které se podařilo získat, jsou zajímavé spíše v drobnostech, ale že by přinesly nějaký zvrat, to si nemyslím,“ řekl s tím, že měl možnost vidět archiválie od amerických tajných služeb.
Blažek navíc upozorňuje, že k údajné hádce Jana Masaryka se třemi muži, která měla proběhnout krátce před jeho smrtí, lze dohledat informace i v českém Archivu bezpečnostních složek. Pochází z letáku odbojové skupiny kolem Josefa Vávry-Staříka, který nebyl podle historika příliš důvěryhodnou postavou.
„Byl to člověk se zvláštní minulostí, bývalý partyzán, který se chvíli pohyboval v prostředí národoveckého Slovácka. Po únoru 1948 se dostal do konfliktu s komunisty a odešel do Francie, kde byl po nějaký čas v Československém národním výboru. A tady z toho období pochází ten leták, který byl šířený lidmi kolem něj,“ přiblížil historický kontext Blažek.
Zmíněný leták lze v archivu dohledat v rámci vyšetřovacího spisu Státní bezpečnosti k protikomunistické odbojové skupině Světlana. „Kolem 21. hodiny navštívili Jana Masaryka tři muži. Komorník zůstal v koridoru v domnění, že je opět brzy vyprovodí zpět. Poněvadž se však jejich návštěva protahovala, sedl si a po delší době začal klímat. Asi kolem 23. hodiny byl probuzen křikem ve vedlejší místnosti, a pokud se probral ze svého polospánku, zaslechl Masarykovo: Ne, to neudělám, to na mně nechtějte, pánové,“ píše se v dokumentu.
Možná partyzán, možná zběh
- Je to jeden z osudů, s nímž si historikové dodnes nevědí rady. Josef Vávra, zvaný Stařík, coby bývalý učitel za války působil v profašistických organizacích i jako partyzán, po roce 1948 odešel do exilu. Je ale podezřelý ze spolupráce se Státní bezpečností.
- Média před lety spekulovala, že Vávra-Stařík mohl být členem údajného „komanda“, které mělo 10. března 1948 vniknout do bytu ministra zahraničních věcí Jana Masaryka a mít blíže nespecifikovaný podíl na jeho smrti. Někteří historikové považují tuto verzi spíše za nevěrohodnou.
- V exilu začal Vávra budovat rozsáhlou organizaci Světlana, která vysílala do republiky lidi s letáky, vysílačkami a penězi na odboj. Když byl v květnu 1948 zastřelen vedoucí oddělení pro otázky partyzánského hnutí na ÚV KSČ Augustin Schramm, byl z vraždy obviněn a v nepřítomnosti k trestu smrti odsouzen i Vávra.
- Celý životopis Vávry-Staříka si můžete přečíst ZDE
Zdroj: Český rozhlas Plus, připravil: David Hertl
O několik okamžiků později měl podle archiválie zazvonit zvonek. „Podle přání J. Masaryka přinesl pak komorník černou kávu a prohlašuje, že ještě nikdy nespatřil ministra tak rozčileného jako v oněch chvílích,“ stojí dále v letáku, pod kterým je podepsaný Milan Jaroš, což byl podle Blažka pseudonym pro Miloslava Choce, dalšího protikomunistického odbojáře, který byl stejně jako Vávra-Stařík nakonec popraven.
„Takže za mě to není nová informace, vše je digitalizováno. Tím zdrojem amerických tajných služeb byl evidentně někdo z okolí Vávry-Staříka. Ten ale nebyl úplně věrohodnou postavou. Později působil i jako univerzální svědek. Naučil se, co mu řekli. Takhle fungoval i v procesu s Miladou Horákovou, kde působil až divadelně. Nakonec se ho ale stejně zbavili,“ shrnul Blažek.
Osudným se Chocovi i Vávrovi-Staříkovi stal politický proces v souvislosti s vraždou Augustina Schramma, komunistického funkcionáře pro otázky partyzánského hnutí a spolupracovníka sovětské tajné služby. Ten byl zastřelen dva měsíce po Masarykově smrti. Choc měl za to, že za ni byl odpovědný právě Schramm, podle jedné z teorií ho měl s partyzánským komandem vytlačit z okna bytu.
„Choc byl podle rozsudku vyslán Vávrou-Staříkem, aby Schramma zabil. Je otázka, zda to tak bylo, ale každopádně byl Vávra-Stařík odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti a až později byl StB unesen z Vídně a popraven,“ doplnil Blažek. Dodnes není jasné, kdo za vraždou Schramma stál. Choc i Vávra-Stařík si za ni ale vyslechli trest smrti.
Nepřímé důkazy
Případ Masarykovy smrti má na starosti Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Poté, co budou veškeré archiválie přeloženy, se informace v dokumentech obsažené porovnají s dosud známými skutečnostmi, jak začátkem dubna popisoval ve Sněmovně před poslanci bezpečnostního výboru ředitel úřadu Dalimil Sypták.
„Ale jsou to zpravodajské diplomatické materiály, to znamená, že jednotliví agenti a různí členové speciálních služeb podávají informace ve zprávách svým vládám o tom, že s největší pravděpodobností za tím stojí ten nebo ten. Nejsou to samozřejmě z našeho pohledu trestního řízení nikdy přímé důkazy, že by byl někdo vyslýchán a někdo se k tomu doznal,“ uvedl Sypták.
První poválečný ministr zahraničí Jan Masaryk zemřel v noci na 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu v Černínském paláci, tedy dva týdny po komunistickém převratu. Podle dobové verze spáchal sebevraždu. Naposledy kriminalisté případ odložili v březnu 2021, aniž by došli k jednoznačnému závěru.
