Návrh, aby se Velký svátek stal státním svátkem, znovu míří do parlamentu
Velký pátek, den přísného půstu, měl být podle návrhu, který před dvěma roky prošel Senátem, ale nebyl schválen, státním svátkem. Sněmovna, která ho měla projednat, vloni nastoupila v novém složení a ta předešlá už Velký pátek nestihla projednat. Za další volný den bojoval senátor Jaromír Štětina, zvolený za TOP 09 a Starostové spolu s Martinem Mejstříkem a dalšími. Štětina se návrh pokusí předložit znovu.
Velký pátek byl v tehdejším Československu ustaven jako státní svátek v roce 1946, zákon 93/1951 už jej ale mezi svátky nezařadil. Volno na velikonoční pátek mají dnes například Irové, Britové, ale taky Španělé nebo Portugalci.
Velký pátek je podle senátora Jaromíra Štětiny svátek, ke kterému patří jak křesťanské pašijové hry, tak pohanské kraslice, a tím pádem sjednocuje společnost: „Každá slušná společnost v Evropě by se měla ke křesťanským tradicím Velikonoc hlásit.“
Odpůrci návrhu Velkého pátku jako svátečního dne vyčíslili eventuální ušlý zisk hospodářství na 20 miliónů až jednu miliardu korun.
„Posudky ministerstva financí, práce a sociálních věcí i hospodářské komory hovořily řádově o desítkách miliónů korun hospodářské ztráty za jeden pracovní den, což jsou marginální částky. Argument, že Velký pátek jako státní svátek a den pracovního volna je příliš drahý, je irelevantní,“ domnívá se Štětina.
Za další svátek v kalendáři bojoval Jaromír Štětina společně s bývalým senátorem Martinem Mejstříkem několik let. Pro návrh se před třemi lety naopak vyslovil například Karel Schwarzenberg, nynější předseda TOP 09 a ministr zahraničí. Většina zákonodárců však byla proti.
„Koruna má pořád větší cenu, než chvíle spočinutí, zamyšlení a splynutí. Jde o deklaraci toho, k jakému dědictví se v Evropě hlásíme. Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem, který patří k základům české kultury,“ myslí si Štětina.
Senátor Jaromír Štětina se pokusí návrh předložit znovu: „Věřím, že poslanci a senátoři návrh podpoří.“
Poslanci jsou spíše pro, bojí se však ekonomických ztrát
Josef Novotný z TOP 09 si ale myslí, že kvůli stavu české ekonomiky by u nás nemělo volných dnů přibývat. „Až nebudeme mít deficity a budeme na tom ekonomicky lépe, tak mějme svátků ještě deset, a tento bude první, který by měl do kalendáře patřit. Ale jde o ekonomickou stránku věci.“
Pro Štětinův návrh by se při hlasování vyslovil naopak šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. A to z několika důvodů. „Jsem věřící katolík, takže bych uvítal, kdyby tento den byl státním svátkem. Zároveň by to vyřešilo řadě rodin problém s tím, kdo e postará o děti, které zůstávají ze školy doma.“
S hlasy komunistů Štětina nejspíš počítat nemůže, jak řekla poslankyně této strany Kateřina Konečná: „Dnů, které jsou pro nějakou část společnosti významné, je hodně, ale kdybychom je kupili, bylo by jich víc a víc. Nemám problém uznáním Velkého pátku jako významného dne, ale se státními svátky jsem opatrná.“
Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová z ODS řekla, že by s takovým návrhem souhlasila, ale upozorňuje i na možné ekonomické ztráty: „Je to úprava, která je v řadě západoevropských zemích. Přiblížili bychom se světu, ze kterého jsme byli komunisty vyhnáni. Proti tomu jde ekonomická stránka věci, ale spíše bych to podpořila.“
I kdyby návrh nakonec schválen byl, Česko by se stejně některým zemím v počtu svátků nevyrovnalo. Z Evropanů jsou na tom nejlépe Norové. Mají svátků devatenáct, následují Španělé s osmnácti, Belgičané jich mají čtrnáct. Z tohoto pohledu nepatříme k těm státům, které by nějak přehnaně oslavovaly.
