Dětem se snažím se vším pomoci. Musí vědět, že v tom nejsou samy, popisuje školský ombudsman
Už tři měsíce dohlíží na podmínky v dětských domovech a výchovných a diagnostických ústavech. Na školského ombudsmana Štěpána Jílku se se svými problémy a dotazy obrací děti i pracovníci zařízení. Řešil už od nich čtyři desítky stížností a podnětů. Jakým způsobem si děti o pomoc říkají a jak školský ombudsman jejich podněty skutečně řeší? „Základem je, aby děti neměly pocit ani na chvíli, že jsou v tom samy,“ říká pro Radiožurnál Jílka.
Co je na ministerstvu školství v roli školského ombudsmana nebo zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu vaším úkolem?
Pozice na ministerstvu vznikla jako výsledek snahy ministerstva věnovat více pozornosti nejohroženější skupině dětí v jejich gesci. Je to hybridem pozice školského ombudsmana a zmocněnce ministerstva.
Jakým způsobem si děti o pomoc říkají a jak školský ombudsman jejich podněty skutečně řeší? Popisuje školský ombudsman Štěpán Jílka
Ombudsmanská část spočívá v řešení stížnosti dětí, dospívajících a mladých dospělých, kteří žijí v zařízeních jako dětský domov, výchovný ústav a diagnostický ústav, případně jejich rodin a blízkých, ale taky i vedení a pracovníků těchto zařízení.
Zmocněnecká část spočívá v určitých pracích na změnách systému, proměně stávajících sítí zařízení a v celkovém pojetí využívání ústavní a ochranné výchovy. Taky je důležitým úkolem osvěta o celé této oblasti.
S jakými problémy se na vás děti nebo i pracovníci ústavů a dětských domovů obrací nejčastěji?
Když to v rámci mlčenlivosti velmi zobecním, tak zejména šlo o věci týkající se atmosféry zařízení, o vztazích a přístupu personálu k dětem, ale přicházely také otázky, jestli v daném případě konkrétního dítěte má být nařízena ústavní výchova. Jestli opravdu plní ten účel, který je od něho očekáván.
Školský a dětský ombudsman
Existujete vy, ombudsman pro určitou část, tedy pro výchovné ústavy, dětské domovy. Pak je ještě dětský ombudsman. Vaše práce se nějakým způsobem překrývá, nebo pokud jeden dostane podnět, který se týká druhého, předáváte si ho, nebo funguje nějaká komunikace mezi vámi?
Ano. I tím, že jsem nějakou řádku let předtím působil v kanceláři ombudsmana, který se teď nově stal kanceláří ochránce práv dětí, tak s bývalými kolegy jsem v čele komunikací. Když přijde stížnost, tak si říkám, že bychom mohli sladit postup.
5:28
Dětský ombudsman se bude zabývat případy, na které se pozapomnělo, zdůrazňuje Šimáčková Laurenčíková
Číst článek
Kooperujeme a vymýšlíme, jak situaci společně co nejlépe a nejefektivněji pokrýt. Stejně tak postupuji i s Českou školní inspekcí, která do těchto zařízení vyjíždí a spadá do jejich působnosti.
Můžete ještě pro lepší představu uvést nějaký konkrétní příklad nějaké situace, tedy modelově, kdy se na vás děti nebo pracovníci ústavu mají možnost obrátit?
Děti se na mě mohou obrátit prakticky s čímkoli, ať už mají pocit, že se jim děje něco, co nemá, nebo se potřebují zorientovat v situaci, ve které se nachází. Se vším se snažím dětem pomoci, případně nasměrovat je, podpořit je, něco jim vysvětlit.
Základem je, aby děti neměly pocit ani na chvíli, že jsou v tom samy. To samé platí i pro vedení a zaměstnance dětských domovů a dalších zařízeních v případě, že řeší nějaký problém, se kterým si neví rady. Je to třeba i problém právního rázu i vztahového rázu. Konzultace nebo nasměrováním na někoho, kdo jim s tímto může pomoct, je určitým způsobem řešením.
