Nejste nedotknutelní, napsal soud Rusům, po kterých Česká republika vymáhá přes 60 milionů korun
Rusko před tuzemskou justicí nemá imunitu, protože k tomu neexistuje právní důvod. Plyne to z neveřejného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, jejž iROZHLAS.cz získal. Díky tomuto verdiktu může pokračovat spor mezi Moskvou a Českou republikou o dlužné nájemné za využívání budov ruskou diplomatickou misí. O tomto posunu redakce informovala minulý měsíc. Díky nyní získanému odůvodnění rozhodnutí může popsat podrobnosti.
Hraje se o více než 60 milionů korun za budovy v Praze, Karlových Varech či Brně. Spor o tyto peníze se rozhořel v roce 2023, když Česká republika podala na Ruskou federaci žalobu. Pře ale dlouho stála na místě, protože Rusové na jejím počátku přišli s tvrzením, že tuzemská justice nemá autoritu k vyřizování takového sporu.
Nový náboj ve sporu s Ruskem o 60 milionů. Soud odmítl tvrzení Moskvy, která neuznává českou justici
Číst článek
Městský soud v Praze tuto námitku Kremlu zamítl. Zjednodušeně řečeno dospěl k závěru, že v tomto případě neplatí pro Rusko imunita, která jinak náleží třeba ruským diplomatům. Moskva zkoušela tento verdikt zvrátit u Vrchního soudu v Praze, jenž však její podání na konci května v neveřejném řízení zamítl.
V průběhu června odvolací instance vypracovala odůvodnění, které obě strany obdržely na konci minulého měsíce. Redakce ho má k dispozici. „Jde-li o věcnou správnost napadeného rozhodnutí, odkazuje odvolací soud na jeho odůvodnění, s nímž se zcela ztotožňuje,“ zní klíčová pasáž odvolacího verdiktu.
Neexistuje rozumný důvod
Z argumentů předestřených vrchním soudem vyvstává následující příběh. Rusko se odvolává na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích, jež mimo jiné zaručuje hostujícím státům imunitu pro jejich misi. Nedotknutelní jsou diplomaté stejně jako prostory ambasády. Popsaný princip podle Moskvy platí i pro tento spor.
V případě nájemného však nejde o předmět mezinárodní dohody, to by se spor musel řešit arbitráží. Jedná se o běžnou obchodní záležitost. „Neexistuje rozumný důvod, proč spory ze smluv, v nichž jejich účastníci, byť jinak osoby práva veřejného, vstupují jako nositelé majetkových práv, měly být vyňaty z pravomoci soudu,“ uvádí zásadní argument rozsudek.
Rusko se podle městského i vrchního soudu snaží opírat o v důsledku vývoje mezinárodních vztahů už překonanou představu o absolutní imunitě státu na území jiné země. Obě instance v tomto poukázaly na závěry Nejvyššího soudu z roku 2008, jenž vycházel z aktuálního vývoje mezinárodního práva.
„Vystupuje-li cizí stát nikoli jako suverénní nositel veřejné moci, nýbrž jako právnická osoba ve věcech vyplývajících ze soukromoprávních vztahů (...), odůvodňují pravidla mezinárodního práva závěr, že cizí stát nepožívá (…) imunity a že je dána pravomoc českých soudů,“ cituje verdikt Nejvyšší soud.
Zvažujeme dovolání
Vrchní soud také připomněl, že objekty ještě za minulého režimu předala k užívání Sovětskému svazu tehdejší Správa služeb. Šlo o servisní organizaci státu. Svěření budov Sovětům tak nebylo projevem státní či vládní pravomoci, ale „pouhou“ dohodou podle tehdejšího hospodářského práva.
„S ohledem na absenci mezinárodní smlouvy, která by upravovala otázku imunit mezi Českou republikou a Ruskou federací, a skutečnost, že žalovaná (Ruská federace) není členským státem Evropské unie, se na věc použije zákon o mezinárodním právu soukromém,“ dodává vrchní soud. A v takových případech, jak stojí výše, domácí justice konat může.
Verdikt vrchního soudu je pravomocný. Ruskou federaci zastupuje advokát Michal Pacovský, který připustil ještě jeden obranný krok. „Rozhodnutí vrchního soudu jsme dostali a zvažujeme dovolání,“ sdělil redakci. Na podání má čas do konce prázdnin, za takových okolností by si spis vyžádal Nejvyšší soud a spor by se pozastavil.
Pokud Rusko naopak čerstvý verdikt přijme, Městský soud v Praze by se mohl pustit do projednávání podstaty pře už na podzim. Mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová už dříve za resort k závěru odvolací instance uvedla, že „rozhodnutí vítáme“. Žalobu podal Diplomatický servis, jenž spadá právě pod Černínský palác.
Babiš, Petříček a Fialova vláda
K nároku Česka na ušlé nájemné otevřela dveře vláda Andreje Babiše (ANO) 27. července 2020. Ministerstvo zahraničí vedené Tomášem Petříčkem (tehdy ČSSD) tehdy Rusy informovalo, že v případě sporných budov v Praze přestává uznávat jejich legitimitu coby objektů pro diplomatickou misi.
BIS varuje před radikalizací mladých mužů na sociálních sítích. Zmapovala i weby placené Ruskem
Číst článek
Vláda Petra Fialy (ODS) po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Moskvu zpravila, že legitimitu odnímá i budovám ruské mise v Karlových Varech a Brně. Poslední krok učinil kabinet předloni v červnu, když udělal inventuru po vyhoštění 90 pracovníků ruské ambasády po odhalení angažmá Moskvy v útoku na muniční sklady ve Vrběticích.
„Stávající kapacity nemovitostí mnohonásobně převyšují počet zbylého personálu Velvyslanectví Ruské federace v Praze a je jednoznačně vyloučeno, že by byly k diplomatickým účelům využívány. Některé nemovitosti jsou zjevně využívány ke komerčním účelům,“ uvedla vláda v usnesení, po němž následovala žaloba.
Černínský palác vymáhá nájem za nemovitosti se stovkami bytů v areálu či blízkosti ambasády v Praze, rekreační objekt ve Středočeském kraji a za budovy v Brně a Karlových Varech. Žaloba zní na 57,3 milionu korun, částka se s trváním sporu zvyšuje. Nyní podle zdrojů redakce přesahuje 60 milionů. Rusku stále náleží bezplatné užívání devíti budov včetně sídla ambasády a rezidence velvyslance.
