Největší byznys mezi vakcínami? Pneumokok, dětské nemoci a klíšťová encefalitida
Loni se do lékáren a ambulancí dostaly vakcíny za 1,6 miliardy. Ještě o dva roky dříve to bylo dokonce 3,5 miliardy. Trh s očkováním je obrovský a má spoustu zákoutí. Nejlépe je na tom ale ten, komu poslanci posunou vakcínu mezi ty hrazené z veřejného pojištění. V posledních letech se to povedlo třeba výrobcům vakcíny proti pneumokokům.
Prosinec 2013. V Česku už několik měsíců chybí vakcína proti břišnímu tyfu. Jeden distributor ji přestal dovážet úplně, druhý ji dodává jen sporadicky. Únor 2014. Zmizela vakcína proti žluté zimnici, povinná pro cesty do většiny afrických zemí.
Nedostatek vakcín proti břišnímu tyfu v posledních dvou letech ilustrují i naše data. Z dodávek distributorů do lékáren a lékařských ambulancí je patrné, že se spotřeba této vakcíny snížila na méně než polovinu.
„Agendu spojenou s očkováním, včetně cestovního, převzala zhruba od roku 2010 firma Avenier,“ vysvětluje exprezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
„Z vlastní zkušenosti vím, že jsme do lékárny nedokázali sehnat žádnou z cestovatelských vakcín, ať už to byl tyfus, některé hepatitidy nebo žlutá zimnice. Ale očkovací centra téhle firmy ji měla prostě proto, že jsou zásobována přednostně.“
Zájem o očkování v Česku roste. Proočkovanost u některých nemocí je ale stále nedostatečná
Číst článek
Nabídka očkovacích center firmy Avenier obě nedostatkové vakcíny v současnosti skutečně obsahuje.
Očkování na exotické nemoci představuje méně než procento českého trhu s vakcínami: v roce 2013 jich distributoři dodali do ambulancí a lékáren za 14 milionů korun, celkem přitom prodali vakcíny za téměř 1,6 miliardy. Turbulence kolem vakcín na exotické nemoci nicméně naznačuje, kde má systém mezery.
Trendy ve spotřebě vakcín si můžete prohlédnout sami. Kromě nich najdete ve vizualizaci dalších 12 mikropříběhů z farmaceutického průmyslu: spotřebu antibiotik, antidepresiv a dalších léků. Sami si pak můžete hledat vlastní příběhy. Kliknutím na skupinu léčiv se dostanete k podrobnějšímu členění uvnitř skupiny, tlačítkem ZPĚT se vrátíte o úroveň výš. K překliknutí mezi cenou a spotřebou (v doporučených denních dávkách) slouží tlačítko v pravé části vizualizace.
Cenou máme na mysli peníze, které distributoři inkasovali za dodej léků do lékáren a lékařských ambulancí (bez DPH a obchodní přirážky). Zdrojovými daty jsou hlášení distributorů o dodaných lécích, která shromažďuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Povinné očkování: tady se vydělává
Klíčové pro pochopení systému je rozdělení na povinné a doporučné očkování, hrazené z veřejného pojištění, a dobrovolné vakcíny. Které jsou které, rozhodují zákonodárci. V současnosti stát prostřednictvím pojišťoven hradí přípravky proti devíti nemocem.
„Velký nárůst spotřeby bude u přípravků, které rozhodnutím zákonodárcům získaly úhradu ze zdravotního pojištění - kombinované vakcíny proti pneumokokům nebo lidskému papilomaviru. Podíl pneumokokového onemocnění v populaci je pořád stejný, ovšem od roku 2010 hradí vakcínu pojišťovny. Myslím, že se na tom podepsala jak reklamní kampaň výrobce pneumokokových vakcín, tak třeba i silnější lobby,“ tvrdí Havlíček.
Skokový nárůst dodávek pneumokokových vakcín je vidět i v našich datech, v rekordním roce 2010 byla hodnota dodávek přes půl miliardy korun.
Jiný fenomén ukazuje výpadek dodávek tetanu v roce 2010 a jejich maximum o rok později. Přestože je očkování na tetanus povinné, v roce 2010 se neprovádělo. Chyba u výrobce vakcíny způsobila, že očkování proti tetanu musela zastavit celá Evropa. Interval, ve kterém se protitetanové injekce aplikují, je deset let; veřejnost ale byla uklidněna prohlášením, že aktivní látka vydrží i 15 let.
Zlatý věk pro distributory vakcín nastal v roce 2011. Prodeje eskalovaly na 3,5 miliardy, zejména díky rozšíření povinné vakcíny proti šesti dětským nemocem, ze které se z roku na rok stal miliardový byznys.
Strach, který vydělává - klíšťata
Povinné vakcíny tvořily loni asi dvě třetiny (těsně přes miliardu korun) prodejů, zbylá třetina padla na dobrovolná očkování. Mezi nimi vede virová encefalitida (dodávky za 219 mil. Kč), chřipka (64 mil. Kč) a meningokok (25 mil. Kč).
„Za zmínku stojí razantní pokles proočkovanosti populace u chřipkových vakcín,“ dodává Havlíček a vysvětluje, proč.
„Dříve lékaři i pacienti odebírali vakcíny v lékárnách. Dnes firma Avenier vakcíny dodává přímo lékařům, nebo je rovnou očkuje ve vlastních centrech. Ať tak nebo tak, lékárny zůstávají bokem. A zatímco jiné evropské země - Irsko nebo Francie - to řeší kampaňovým očkováním v lékárnách, my jsme se vydali opačnou cestou.“
