Nejvyšší státní zástupce Stříž:
Se Šarochem jsme spolužáci z fakulty, kvůli Čapímu hnízdu bych se s ním nesetkal

Ve funkci je přesně měsíc. Za tu dobu nejvyšší státní zástupce Igor Stříž absolvoval řadu zásadních setkání – s ministryní spravedlnosti za ANO Marií Benešovou nebo se žalobci v krajích. Od těch podle svých slov cítí podporu. „Alespoň mi do očí nikdo neřekl opak,“ říká pro server iROZHLAS.cz. V obsáhlém exkluzivním rozhovoru mluví také o kauze Čapí hnízdo, osobním vztahu k žalobci Jaroslavu Šarochovi a politických tlacích.

Po nástupu do funkce jste mluvil o tom, že jste se ještě nepřestěhoval do kanceláře pro nejvyššího státního zástupce. Už v ní sedíme?
Pořád sedím ve stejné kanceláři. Jednak jsem tady zvyklý, jednak jsem ještě neměl čas ani sílu na stěhování. Nějak po tom ani netoužím. Kancelář bývalého šéfa je jen o kus dál, takže mám stejnou sekretářku, stejný sekretariát a žádné technické ani estetické důvody mě k tomu netlačí. Jediné, co je na kanceláři nejvyššího státního zástupce lepší, je větší pracovní stůl, ke kterému se vejde více lidí.

Jaké kroky jste od začátku svého působení ve funkci udělal? Dají se shrnout některé zásadní?
Pokud bych to měl vzít chronologicky, tak nejprve jsem se sešel s ministryní spravedlnosti. Bavil jsem se s ní o nejdůležitějších věcech, jako je osud zákona o státním zastupitelství. Požádal jsem paní ministryni, aby stáhla předlohu, kterou dala k projednání vládě před několika měsíci.

A vy ji chcete upravit…
Chci se o tom pobavit s kolegy v soustavě státního zastupitelství. Chci si připravit určité varianty a s naším stanoviskem seznámit nového ministra spravedlnosti a vyslechnout si jeho představy, jak legislativně-technického rázu, tak i ideového. Právě ministr bude garantem případného nového zákona. Stažení z vlády je jen technická věc, která má symbolický význam. Kabinet totiž zákon zjevně neprojedná. A kdyby to stihl, tak ho zřejmě nestihne projednat sněmovna.

O čem dalším jste s ministryní mluvil?
Hlavně o otázkách organizačního a správního charakteru ohledně financování některých drobných věcí a projektů, jako jsou elektronické informační systémy, digitalizace justice a takové věci, které mají sice přesah do příštího volebního období, ale aktuální financování a zabezpečení je stále prioritou, ať už naší, nebo ministerstva. Projednali jsme i jmenování nového náměstka, kterým se od pondělka stal Přemysl Polák.

Za velmi důležité považuji objíždění krajských státních zastupitelství a chci mluvit se všemi vedoucími státními zástupci. Takto jsem objel už několik státních zastupitelství.

Jezdíte se jim představit?
Chtěl jsem, aby zejména okresní státní zástupci, se kterými se setkávám jen jednou ročně na celostátní poradě, poznali mé myšlenky, představy a úvahy o tom, jak má veřejná žaloba působit. Jak má vypadat na veřejnosti a jaké postupy mají státní zástupci volit.

Tedy myšlenky, které byste rád promítl i do zákona?
To samozřejmě také. Nastínil jsem, jaká by měla být jeho minimalistická a maximalistická varianta. Aby soustava věděla, kam ji chci směřovat. Vzhledem k tomu, že je tam nejdůležitější pasáž – postup o jmenování státních zástupců do funkcí, délka mandátu a procedura jmenování nejvyššího státního zástupce. To jsou věci, které se jich týkají, takže jsem je chtěl představit. A nastínit, jakou vidím šanci, že by se tato otázka v dohledné době řešila v legislativní podobě. Hlavně považuji za slušné se jim fyzicky představit a poslechnout si, jak to vidí oni. Nejen odborné věci, ale například i to, jak prosazovat dohody o vině a trestu.

Které vy osobně velmi podporujete a jejich obliba roste. Je to pro vás priorita, která pomůže zrychlit justici?
Podporuji je velmi. Také jsem mluvil o jedné věci, kterou považuji za velmi důležitou – odpovědnost státních zástupců. To s tím úzce souvisí, protože já ji vidím právě v rozhodování v přípravném řízení. Mnoho škarohlídů může tvrdit, že se podáním obžaloby státní zástupce zbavuje odpovědnosti a přenáší ji na soud.

A není to tak?
Samozřejmě to tak není, protože v naprosté většině věcí, které nejsou důkazně jasné, je třeba, aby byly projednány v řízení před soudem, kde státní zástupce veřejnou žalobu zastupuje. To je pochopitelně jejich stěžejní úloha, ale je řada věcí, které jsou méně závažné, doznané a důkazní situace je jasná. Myslím, že tam je pole působnosti státních zástupců, aby rozhodli už v přípravném řízení, aniž by věc předkládali soudu. Jednak soudcům uleví a zároveň si nechají prostor pro složitější věci, které nelze v přípravném řízení rozhodnout.

Pokud v přípravném řízení státní zástupce rozhodne, bude si muset rozhodnutí obhájit třeba i před veřejností, když se bude jednat o nějakou mediálně sledovanou věc. Rozhodně si nemyslím, že by se státní zástupci měli bát rozhodovat nebo se obávat postihu za zastavení trestního řízení, když není dostatek důkazů.

Když se vrátíme ještě k době, kdy jste byl jmenován, tak například ředitel české pobočky Transparency International Peter Leyer pro iROZHLAS.cz řekl, že vaše jmenování je „nevyužitá šance“ a „cesta nejmenšího odporu“. Navíc vyvolává bouřlivé reakce uvnitř státního zastupitelství. Zaznamenal jste něco takového?
Nechci se vyjadřovat ke každé reakci, která zazněla po mém jmenování. Věřím ale tomu, že v soustavě státního zastupitelství mám jakousi podporu, která je snad nezanedbatelná. Zároveň ale nechci, aby to znělo jako přehnané sebevědomí, protože na tom mi záleží nejvíc.

Podporu jste po jmenování dostal od vrchních státních zástupců Lenky Bradáčové a Iva Ištvana. Spíš nás zajímalo, zda jste se s nějakým nesouhlasem nesetkal při objíždění krajů.
Ne. Cíleně jsem se na to ptal. Ve veřejném prostoru rezonuje moje minulost před rokem 1989, takže jsem chtěl od kolegů vědět, zda mají nějaké otázky, které bych případně objasnil. Myslím si, že mě ti lidé znají a znají moje názory. Ty rozhodně měnit nebudu jen proto, že jsem v jiné funkci. A ačkoliv se mnou nemusí souznít a mít mě rádi, tak si myslím, že jakousi malou míru respektu v soustavě mám.

Takže podpora tam je?
Dá se říct, že podporu mám. Alespoň mi do očí nikdo neřekl opak.

‚O tlacích z Hradu nevím‘

A co politické tlaky? Protože váš předchůdce Pavel Zeman skončil kvůli údajným tlakům ze strany ministryně Marie Benešové (za ANO).
Nebyl jsem sice na jejich jednáních a vím, že jejich vztahy nebyly dobré, na druhou stranu bych chtěl vyvrátit dojem, že by ministryně vyvolávala odborné tlaky na soustavu v konkrétních věcech nebo konkrétním rozhodování. Byly to pouze osobní vztahové otázky mezi Pavlem Zemanem a Marií Benešovou, které zjevně zasahovaly do působení nejvyššího státního zástupce natolik, že raději volil cestu rezignace.

Řešili jste to na schůzce s paní ministryní? Vyjasnili jste si to?
Hovořili jsme o tom v době, kdy padla nabídka, abych funkci nejvyššího státního zástupce přijal. Ale nebylo si moc co vysvětlovat, protože jako samozřejmou věc předpokládám, a tak jsem to cítil i v rozhovoru s panem premiérem, že nejvyšší státní zástupce vykonává funkci naprosto nezávisle na vnějších vlivech a nestranně. Není tam co k diskusi. Ministryně mě sama ujistila, že mi nebude mluvit do práce a personálních otázek. Tím to skončilo.

Nebude u vás fungovat nějaká autocenzura? Vzhledem k tomu, jak dopadl váš předchůdce?
Mám to s paní ministryní nastavené trochu jinak, protože se s ní znám mnohem déle. Zažil jsem ji jako nejvyšší státní zástupkyni. Vím, že se tehdy řídila principy. Sama mi funkci nabídla a nepředpokládám, že by dělala kroky, které by mi její výkon znesnadnily.

Před vaším jmenováním se mluvilo i o tlaku z Hradu. S vaším předchůdcem měl prezident Miloš Zeman problémy, přestal ho zvát na oslavy 28. října. Mělo to být kvůli tomu, že se s ním odmítl setkal kvůli kauze Lesní správy Lány. Vy jste uvedl, že se setkání s prezidentem nebráníte. Už vás někdo z Hradu kontaktoval?
S Hradem nemám nic společného. Ani fakticky, ani formálně. O tlacích z Hradu nic nevím, to jsem si přečetl jen v novinách. Žádný kontakt jsem nezaznamenal. Pokud jsem řekl, že bych se pozvání nebránil, myslel jsem to spíš z hlediska ceremoniálních akcí, než že bych se takto přes média nechal zvát na Hrad. To skutečně nemám v úmyslu.

Nehodlám se ale bránit tomu, když mě nějaký ústavní činitel pozve na formální akci nebo k pohovoru o odborných otázkách. Nehodlám se bránit nikomu. To k funkci nejvyššího státního zástupce patří. Rozhodně ode mě nikdo nedostane informace o konkrétním trestním řízení.

Takže pokud by s vámi někdo chtěl probírat konkrétní kauzy, vysvětlil byste mu, jak to funguje?
Ano, tak to mám nastavené během celého svého působení. O konkrétních kauzách se s nikým samozřejmě nevybavuji. Tak to i zůstane. Kdybych věděl, že předmětem jednání bude konkrétní kauza, rozhovor bych odmítl.

S premiérem Andrejem Babišem (ANO) jste se od svého jmenování nesetkal?
S panem premiérem jsem se po jmenování nesetkal vůbec.

Kauza Čapí hnízdo

Blíží se další posun v kauze Čapí hnízdo. O té má podle Vrchního státního zastupitelství v Praze státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodnout do konce srpna. Necítíte tlak na to, aby se rozhodnutí posunulo až za říjnové parlamentní volby?
Rozhodně ne. Samozřejmě si čtu novinové články, úvahy i spekulace na toto téma, ale vůbec nechci vysílat dozorovému státnímu zástupci vzkazy, kdy a jak má rozhodnout. Je to na jeho možnostech, jak se vypořádá se všemi návrhy a podněty. Záleží jen a pouze na něm, kdy se s kauzou vypořádá.

Pro Českou televizi jste mluvil o tom, že se budete o časový průběh kauzy zajímat. Mluvil jste o tom s Jaroslavem Šarochem? Stihne to do konce srpna?
S panem Šarochem se nikdo ze státního zastupitelství nějak moc nebaví, aby nebyl nařčen z nějakých kroků, které by směřovaly k podjatosti nebo k vyzvídání nějakých informací. Písemnou cestou jsem si vyžádal informace, kdy hodlá doktor Šaroch rozhodnout. Byl vydán pokyn, že to má být do konce srpna. Ovšem s přihlédnutím k tomu, zda se ve věci něco nezmění. Pochopitelně to není lhůta, do které se musí rozhodnout za každou cenu.

V polovině srpna tedy stále není jasné, zda se případ do konce měsíce uzavře?
Já to nevím (Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová ve čtvrtek pro Radiožurnál řekla, že se termín se pravděpodobně nestihne dodržet - pozn. red.).

Premiér Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání. Jsou to důvody, kvůli kterým by se to mohlo oddálit?
Návrh na zastavení trestního stíhání je podáním, které musí dozorový státní zástupce vyhodnotit z hlediska toho, jaké údaje, informace a požadavky obsahuje. Nemusí o něm ale formálně rozhodnout. Bude se však muset vypořádat s obsahem a uvedenými námitkami. Ty pak musí zohlednit při právním posouzení i při rozhodování o skončení věci.

Spolužáci se Šarochem

Jak dobře se s panem Šarochem znáte?
Jsme spolužáci z fakulty. Takže se známe osobně z dob studií, ale mohu říci, že za dobu, která od mého absolvování uplynula, jsme se viděli jednou. A to snad byl ještě advokátem.

Podle našich informací jste se totiž měli v Praze pravidelně setkávat.
Ne. To rozhodně ne. Se spolužáky se dokonce nesetkávám ani na srazech, protože žádný takový buď nebyl, nebo jsem se ho neúčastnil. S panem doktorem Šarochem jsem se v posledních letech osobně ani telefonicky nesetkal.

Takže o kauze Čapí hnízdo jste s ním nikdy nemluvil?
To rozhodně ne. Ani bych si to nedovolil, protože vy byste byli první, kdo byste mě dotazovali, co jsem s ním vlastně řešil. Takže i kdybych měl sebevětší chuť se s ním potkat, tak bych to neudělal. Mohlo by to rozvířit spekulace a dohady. Nemůžu říct Praze, ale městskému státnímu zastupitelství se vyhýbám obloukem, abych se s ním ani nepotkal.

Je možnost, že se odhodláte ke stejnému kroku jako váš předchůdce Pavel Zeman – že v případě skončení kauzu znovu otevřete?
To už jsme skutečně v rovině spekulací. Je tam příliš mnoho kdyby. Doktor Šaroch musí nejprve rozhodnout a má několik možností.

Jak nahlížíte na to, že se Andrej Babiš ml., který byl v kauze také v minulosti obviněn, zdržuje v Česku?
To vůbec nechci hodnotit. Okolnosti policejního vyšetřování také neznám do takových podrobností. Vím, že se zdržoval v cizině, a každý kontakt se zahraničím je problematický, protože český policista nemůže přijet do cizí země a vyslechnout si tam člověka, jak si zamane. Postup novinářů nebo fyzických osob je v tomto o hodně jednodušší. Ale tím bych asi skončil své vyjádření k této otázce.

Neměla by se ho policie pokusit znovu vyslechnout v procesním postavení svědka? Budete se o to nějak zasazovat?
Nejvyšší státní zástupce není osobou, která by měla nahlas přemýšlet o tom, jak by měl státní zástupce, nebo dokonce policejní orgán postupovat.

Nevrhá to špatné světlo na policii? Že není schopná vyslechnout klíčového člověka, který pak přijede a dává rozhovory médiím…
Je to pochopitelně věc toho, jak je věc mediálně uchopená. Už jsem vysvětloval, že mají orgány činné v trestním řízení problém takového člověka vyslechnout, i když je hned za kopečkem.

Odvolání po říjnových volbách?

Část opozice už od vašeho jmenování mluví o vašem konci. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na twitter napsala, že by vás hned po volbách odvolala. To stejné místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Co na taková vyjádření s odstupem říkáte?
Pořád to stejné: že nemusíme čekat do voleb. Vláda mě může odvolat kdykoli, pokud ministr spravedlnosti nazná, že jsou zde důvody. Nebo to ani nemusí uznat, protože v zákoně žádná potřeba důvodů není. Pokud tedy navrhne mé odvolání, vláda mě odvolá. Jestli se tak stane před volbami nebo po volbách, to už je věc politické reprezentace. Osobně nepovažuji za šťastné posílat si takové vzkazy přes média, protože to znevěrohodňuje samotné představitele, moji pozici a nevytváří to dobrý dojem z hlediska nestrannosti státního zastupitelství.

Nedokážu si vysvětlit, jak bych se měl zachovat nebo na taková prohlášení reagovat. Jestli bych se měl chovat způsobem, který by byl přijatelnější pro budoucí politickou reprezentaci. Budu dělat svoji práci bez ohledu na to, co si přečtu v novinách.

Neměla nového nejvyššího státního zástupce jmenovat až další vláda? Právě abychom se vyhnuli takovým tlakům.
Bylo by to nejen nedobré, ale mohlo to být i v rozporu se zákonem. Otázky různého pověření už byly vyjasněny rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu a já jsem na to upozorňoval i ministryni spravedlnosti. Vyjadřoval jsem se k tomu i v době na začátku července, když jsem státní zastupitelství vedl z pozice náměstka. Tehdy se řada lidí i z odborného prostředí vyjadřovala, že náměstek není osobou, která by mohla vykonávat všechny osobní oprávnění nejvyššího státního zástupce, jako je podávání dovolání, mimořádné kasační oprávnění, kterým se ruší rozhodnutí o zastavení trestního stíhání, jak jsme o něm před chvilkou hovořili nebo podávání kárných žalob.

Takových oprávnění jsem napočítal asi devět a osobně se domnívám, že to náměstek může vykonávat. Je otázka, jestli to může dělat trvale, ale na to můžou odpovědět až soudy. Ty by to ale udělaly až s odstupem třeba půl roku, pak by mohly být mé kroky zpochybněny. Snažil jsem se tedy upozorňovat, že jmenování nejvyššího státního zástupce je důležité. Rozhodně to nemusí být moje osoba.

V médiích se hojně probírala vaše minulost. Dva roky před revolucí jste vstoupil do strany, následně jste působil jako vojenský prokurátor. Vy jste to již vysvětloval, pro Hospodářské noviny jste řekl, že je to jako vstoupit do pionýra, v DVTV jste zase uvedl, že jste nevěděl o činech komunistického režimu. Obhájil byste se s odstupem času jinak? Nelitujete těchto výroků?
Vstup do pionýra jsem samozřejmě myslel s nadsázkou, ale pak jsem si přečetl, že to někdo pochopil i vážně.

Není to podle vás stejné?
Chtěl jsem to jen přirovnat k tomu, že jsem nad tím hluboce nepřemýšlel. Byl jsem sice příčetný, ale ve třiadvaceti nad takovými otázkami nepřemýšlíte do takové hloubky, abyste si vyhodnotil veškeré důsledky. Ohledně komunismu jsem hovořil hlavně o zločinech z 50. let, o kterých v učebnicích skutečně nebyla žádná zmínka. O tom jsem skutečně nevěděl. Znal jsem samozřejmě historii komunistické strany, ale o zvěrstvech jsem nevěděl. Nejsem na vstup do KSČ a setrvání v ní pyšný. Můžu toho litovat, ale to je asi všechno, co se s tím dá dělat.

A myslíte, že vaše porevoluční praxe může zastínit vaše působení ve funkci komunistického prokurátora?
Moje působení u vojenské prokuratury nebylo jen před rokem 1989, ale hned v následujícím roce jsem se zúčastnil vyšetřování událostí na pražské Národní třídě ve vyšetřovacích týmech, které úzce spolupracovaly s parlamentní vyšetřovací komisí. Tam jsme vyšetřovali souvislosti a vazby samotného policejního zákroku i ve vztahu k hlubší aktivitě policejních složek. Postupně jsem přešel na státní zastupitelství, kde jsem se zabýval stejnou agendou jako u vojenské prokuratury, to znamená běžnou kriminalitou.

Takže bych nechtěl vojenskou prokuraturu démonizovat, protože to ve své době byla jediná složka, která byla skutečně nezávislá a respektovaná natolik, aby jí bylo svěřeno vyšetřování událostí Národní třídy ze 17. listopadu.

Martin Štorkán, Vít Kubant

Související témata: Státní zastupitelství ČR, Čapí hnízdo, Jaroslav Šaroch, Marie Benešová, ANO 2011, vláda, Igor Stříž, Andrej Babiš, státní zástupce, nejvyšší státní zástupce, Nejvyšší státní zastupitelství, Česko