Nový zákon výrazně zlepší postavení obětí trestných činů
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce zlepšit postavení obětí trestných činů, které musely ještě donedávna prokazovat nárok na odškodnění u soudu. Podle novely trestního zákona se už do sporu pouštět nemusejí a další změny přináší zákon pro oběti trestných činů, který zaručí mnohem silnější pozici obětí v trestním řízení.
Poškození obětí trestných činů je totiž hned dvojnásobné – jednou při samotném útoku, podruhé když se musejí před soudem vracet k traumatu, aby prokázaly, že mají nárok na odškodnění. V posledních letech se přece jen přibližujeme možnosti, že za morální, nemajetkovou újmu můžou dostat kompenzaci dříve a bez větších průtahů.
Nový zákon by obětem trestných činů nebo jejich pozůstalým zajistil rozšíření práv a rozsahu pomoci, na kterou mají nárok – například právo na respektování osobnosti oběti a důstojnosti, právo na individuální přístup k obětem, právo na bezplatnou právní pomoc a také právo na informace, například na nahlížení do spisu.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil přiblížil v Ranním interview hlavní body zákona pro oběti trestných činů
Zákon tedy výrazně posiluje procesní práva obětí trestných činů. Oběť bude mít větší možnost se vyjádřit během samotného trestního řízení, popsat svůj psychický stav, následky. Její pozice v trestním řízení bude mnohem silnější.
„Dnes, když jde oběť před orgány činné v trestním řízení, například k výpovědi, nemůže mít svého důvěrníka. To je osoba, která neposkytuje právní služby, ale je oběti nějak blízká – partner, manžel, dítě, jiný příbuzný. Tato osoba všude v zahraničí je a poskytuje oběti morální pomoc. My chceme, aby i české oběti trestných činů měly důvěrníka. Může to působit jako drobná věc, ale může mít velký dopad z hlediska ochrany obětí,“ zmiňuje Pospíšil.
Oběť navíc získá nové možnosti v oblasti peněžité pomoci, tedy prostředky pro překlenutí těžké situace. Paušál finančních náhrad by se měl zároveň navýšit z 25 na 50 tisíc korun u ublížení a ze 150 na 200 tisíc u zabití.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a ředitelka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová v Ozvěnách dne
Ministr Pospíšil ale upozorňuje, že oběť může nadále žádat po pachateli soudní cestou náhradu škody. Finanční náhrada je jednorázová, měla by se dostat k oběti co nejdříve jako rychlá kompenzace pracovní neschopnosti nebo nákladů spojených s řešením psychických obtíží a podobně.
Zákon hodlá rozšířit trestné činy o sexuální delikty, aby i zde poskytoval stát obětem odškodnění. Zatím se tak děje jen u činů, kde se ublíží na zdraví nebo dokonce usmrtí. Stát pak tuto dlužnou částku bude vymáhat po pachateli.
Právnička Klára Kalibová z organizace In Justitia mluví o postavení obětí trestných činů ve Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
„Ten zákon je určitě zásadním krokem dobrým směrem. Dnešní pomoc obětem trestné činnosti je obecně velmi limitovaná. Informace se jim dostávají velice sporadicky. Každá oběť trestné činnosti by měla mít pávo na informace, na základě kterých se pak rozhodne, zda konkrétní pomoc od nevládních organizací vyhledá či nikoliv,“ říká právnička Klára Kalibová z organizace In Justitia.
Komplexní právní úpravu, která by se týkala veškerých práv obětí, Česká republika doposud nemá. Podle ministra spravedlnosti je lepší mít samostatný kodex, po kterém může oběť trestného činu sáhnout, důležitý je však hlavně obsah norem. Sjednocení do jednoho zákona už je bonus navíc.
„Většina zemí se o oběti trestných činů stará mnohem více, investuje více peněz do následných psychologických i odškodňovacích programů. Naše úprava vychází z německého a švýcarského modelu, ale míra odškodňování, kterou chceme posílit, bude dána ekonomickými možnostmi státu,“ vysvětluje Pospíšil.
„Naším cílem je, aby oběť trestného činu měla v České republice stejně důstojné postavení, jako když se něco stane Švýcarovi nebo Němcovi,“ dodává.
Snahou je i zkrátit soudní řízení
Bezpečnostní odborník sociální demokracie Jeroným Tejc však namítá, že nemajetková újma se těžko vyčísluje a v praxi se budou soudy stejně odkazovat na civilní řízení.
Ministr Pospíšil to považuje za nesmysl: „Záleží na míře stabilní judikatury, která určí výši odškodného. Vždycky o tom rozhoduje soud a cílem novely bylo, aby se samotné soudní řízení výrazně zkrátilo a oběť trestného činu dostala odškodnění dříve. Kvalitní trestní soudce, pokud má důkazy k odškodnění oběti, bude si moci podle nové právní úpravy najít judikáty, jak se v obdobných případech odškodňuje, a nebude muset odkazovat na civilní soud.“
Na přípravě zákona se podíleli soudci, žalobci a zástupci organizací jako Bílý kruh bezpečí, Liga lidských práv nebo La strada. Norma by měla posílit právě roli nestátních organizací.
Zákon o obětech trestné činnosti by měl jít na podzim do vlády, a pokud projde celým legislativním procesem, měl by začít platit 1. ledna 2013.
Policie se ještě více zapojí do ochrany
Petra Vitoušová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí, který se zaměřuje na pomoc lidem postiženým trestnými činy, vidí přínos zákona nejen pro oběti, ale i pro orgány činné v trestním řízení, které v důsledku rozptýlení problematiky mezi mnoho zákonů a novel mnohdy neumějí poučit oběti, na co mají právo a jak ho uplatnit.
„Ve srovnání se státními zastupitelstvími a soudy je policie v tomto smyslu nejdále. Už vykročila na cestu respektování obětí trestných činů, svědků a pozůstalých, dokonce jim těsně po činu poskytuje krizovou intervenci prostřednictvím vlastním psychologům,“ upozorňuje Vitoušová.
Policii také podle ní nový zákon uloží nové povinnosti. Už v prvním kontaktu s obětí, která bývá často oznamovatelem trestného činu, ji musí policie informovat o službách akreditovaných center, jako Bílý kruh bezpečí, která oběť vybaví znalostmi o jejích kompetencích.
