Odbory chtějí ve firmách o 10 procent vyšší mzdy. 'Předvolební nátlak,' míní zástupci zaměstnavatelů
Odboráři budou pro příští rok požadovat růst mezd ve firmách o 8 až 10 procent. Zohlední prý ale situaci podniku. Na shromáždění v Praze se před vyjednáváním sešlo asi 1500 odborářů. Zaměstnavatelé skokové přidávání odmítají. Poukazují na to, že se výdělky zvedají.
„Jsme si vědomi, v jaké situaci se nacházíme. Jsme hrdí zaměstnanci. Není naším cílem firmy likvidovat. Zjistíme si, jak se firmě daří, kolik odvádí na budoucnost, kolik dává matce," uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Dodal, že ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká.
Logistickým firmám v Česku chybí skladníci. Posily lákají na vyšší mzdy i benefity
Číst článek
Průměrná mzda v soukromém sektoru v posledních letech rostla méně než průměrný plat. Stát tak svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem.
Od roku 2011 do konce loňska si podle údajů informačního systému o průměrném výdělku pracovník v privátním sektoru polepšil průměrně o 3200 korun hrubého, ve veřejné sféře o 5800 korun. Průměrný plat loni činil 29 501 korun, průměrná mzda 28 969 korun.
Zástupci zaměstnavatelů požadavek odmítají
Zástupci zaměstnavatelů jsou proti skokovému zvyšování. „Volání odborových předáků po skokovém navyšování mezd zásadně odmítáme. Zvlášť v době, kdy u nás mzdy rostou a situace na trhu práce i ekonomický růst jejich navyšování podporuje, toto jednání vnímám jako předvolební nátlak," řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Dodal, že zaměstnavatelé odpovídají za konkurenceschopnost firmy, podle ní rozhodují o investicích, modernizaci, školení. Při kolektivním vyjednávání se řeší také benefity a firemní investice.
Odbory uvádějí, že bez jejich tlaku by zaměstnavatelé dobrovolně pracovníkům nepřidávali. Středula řekl, že pokud si zaměstnanci budou chtít vymoci zvýšení výdělků stávkovou pohotovostí či stávkou, odborová centrála je podpoří.
Růst mezd ve firmách pak může podle ředitele Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory České republiky Ladislava Minčiče výrazně ovlivnit stát. Například tím, že by snížil odvody za zaměstnance.
„Je třeba si uvědomit, že z finančního nebo účetního hlediska úplné náklady práce v sobě zahrnují jak vlastní hrubou mzdu, tak pojistné odvody – zdravotní a sociální. A při stejně vysokém objemu těch úplných nákladů práce, kdyby se snížily ony odvody, tak o to více by zůstalo na hrubé a tedy i čisté mzdy zaměstnanců,“ upřesnil pro Radiožurnál Minčič.
