Inventura odměn nejvyšších úředníků: náměstek bez bonusu, 400 tisíc za půl roku i tajení částek
Kdo dostal mimořádnou odměnu téměř 600 tisíc, a kdo naopak nedostal za loňský rok vůbec nic? Kdo se nebojí zveřejnit příjmy náměstků i se jmény a kdo odměny i platy naopak tají? Server iROZHLAS.cz udělal každoroční inventuru vyplacených mimořádných odměn nejvyšším úředníkům za loňský rok.
Celkově rozdali ministři za loňský rok svým náměstkům a ředitelům odborů na mimořádných odměnách 116 milionů korun.
Nejvíce na nich vyplatilo ministerstvo financí, a to bezmála 14 milionů korun, nejméně naopak ministerstvo kultury, něco přes 4,5 milionu korun.
Přehled vyplacených mimořádných odměn na jednotlivých ministerstvech:
Resorty se ale liší počtem náměstků a ředitelů odborů.
Nejvíce jich má ministerstvo obrany, a to 80. Ministerstvo financí, které na odměnách vyplatilo nejvíce, zaměstnává 49 představených.
Některé resorty si ovšem vystačí i s polovičním počtem nejvyšších úředníků – například zdravotnictví jich má jen 25.
Odměna téměř 600 tisíc
Úplně nejvyšší finanční bonus napříč všemi ministerstvy dostal náměstek na resortu zemědělství. Tomu ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nechal vyplatit 582 tisíc korun. Čím přesně si úředník téměř 600 tisíc za dvanáct měsíců zasloužil, není jasné.
Ministerstvo zemědělství sice poskytlo odůvodnění i se jmény jednotlivých představených, to ale není možné propojit se seznamem s konkrétními částkami. Loni přitom na resortu působilo jedenáct náměstků.
Náměstek bez odměny
Ani na jednom z ministerstev nezůstal bez mimořádné odměny nikdo, kdo pracoval většinu roku. Nic nedostal například náměstek na vnitru, který byl ve funkci jen měsíc. Nebo náměstek na zemědělství, jenž na resortu působil jen o dva týdny déle. Vždy alespoň několik desítek tisíc dostali představení, kteří svou funkci vykonávali déle než čtvrt roku.
'Dokažte, že jste hlídací pes.' Řada ministerstev tají odměny úředníků, využívají 'návod' od Ústavního soudu
Číst článek
Výjimkou je ředitel odboru na ministerstvu pro místní rozvoj, který za dvanáct měsíců služby nedostal žádnou mimořádnou odměnu. Redakci iROZHLAS.cz zajímalo, zda bylo důvodem například pracovní pochybení. Podle mluvčího resortu Viléma Frčka ale ředitel prostě jen neudělal nic navíc.
„V případě ředitelů odborů navrhují odměnu příslušní náměstci pro řízení sekcí, pokud jsou splněny základní podmínky pro přiznání odměny – úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného úkolu. V případě, že takové důvody nenastaly a ředitel odboru plní jen běžné úkoly a ve standardní kvalitě, nebyla odměna navržena a následně přiznána,“ uvedl.
400 tisíc za půl roku
Úplně nejvyšší odměnu na ministerstvu práce a sociálních věcí dala ministryně Jana Maláčová (ČSSD) podřízenému, který je ve funkci stejně dlouho jako ona, tedy pouze půl roku. Náměstek dostal přesně 400 tisíc korun.
„Součástí plněných mimořádných úkolů v tomto případě bylo vypracování komplexních analýz včetně ekonomického vyčíslení dopadů a návrhů řešení, včetně proaktivního přístupu při řešení krizových úkolů, jejichž zpracování bylo vysoce časově limitováno,“ zdůvodnila udělení odměny mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová.
Jen o necelé čtyři tisíce méně přitom dostal za půl roku další úředník, který působí na resortu pouhých šest měsíců, a to ředitel odboru s označením 9.
Ušetřil miliony, odměnu má nejnižší
Úplně nejméně si na ministerstvu vnitra plat vylepšil ředitel odboru se služebním označením 13. Za celý rok služby mu bylo navíc vyplaceno 143 tisíc korun. V hodnocení je přitom napsáno, že státu ušetřil přes 25 milionů korun.
„Po přesoutěžení tří datových služeb pro resort MPSV se podařilo ušetřit 9,8 milionu korun (64% úspora)… Za splnění mimořádného úkolu spojeného s nákupem nového HW pro první nód Centrály Czech POINT, kde se oproti předpokladu podařilo vysoutěžit cenu o více než 16,5 milionu korun nižší,“ stojí ve zdůvodnění.
Mnohem vyšší odměny na vnitru dostali ale ředitelé, kteří měli na starost například záležitosti systemizace.
Třeba 373 tisíc za dostal jeden z nich mimo jiné za „koordinaci řešení několika velmi komplikovaných případů převedení státního zaměstnance na jiné služební místo“. Jiný 257 tisíc „za zpracování systemizace služebních a pracovních míst ministerstva vnitra na rok 2019“, případně další 355 tisíc „za podíl na přípravě systemizace služebních a pracovních míst ministerstva vnitra na rok 2019 a s ní související redukci míst“.
Víc peněz než náměstci
I přes loňské velké problémy na republikovém páteřním spoji dálnici D1 a kritiku, že nestaví dálnice, vyplatil ministr dopravy Dan Ťok (ANO) na odměnách nejvyšším úředníkům resortu přes sedm milionů korun. Podle resortu totiž tito úředníci odpovědnost za situaci na českých silnicích nenesou.
Problémy v dopravě
- Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu se v roce 2015 uvedlo nově do provozu pět kilometrů. O rok později to bylo o jedenáct kilometrů více. Za rok 2017 t bylo ještě o kilometr více, tedy sedmnáct kilometrů. Loni to byly už jen čtyři.
- V polovině prosinci loňského roku zkolabovala doprava na D1 ve směru na Brno mezi středními Čechami a Vysočinou. Kolony byly dlouhé až desítky kilometrů a někteří řidiči v nich stály i 14 hodin. Ministr Ťok kalamitu zdůvodnil tím, že „doufali, že do 16. prosince kalamitní sníh nepřijde“.
„Zabezpečení údržby, opravy a výstavby a modernizace dálnic a silnic I. třídy jsou v kompetenci státní příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic. Tedy oprava a provoz dálnice D1 má na starosti tato organizace,“ odpověděl na dotaz mluvčí ministerstva František Jemelka.
Do odměn se tak problémy v dopravě nepromítly. Částky vyplacené náměstkům se pohybovaly od 250 do 345 tisíc korun. Na zcela nejvyšší odměnu na ministerstvu si ale přišel ředitel odboru, kterému bylo vyplaceno přes 410 tisíc korun. Ten podle mluvčího dostal část peněz z evropského rozpočtu.
„Někteří ředitelé jsou přímo zapojeni do implementace evropských projektů a jsou pak odměněni penězi z evropského rozpočtu. Odměny byly navázány na splnění předepsaných ukazatelů v jednotlivých unijních programech. Ředitel obdržel z prostředků Evropské unie 247 342 korun, ze státních prostředků pak 163 000,“ uvedl Jemelka.
Nejtransparentnější ministerstvo
Server iROZHLAS.cz žádá o přehled platů a odměn na ministerstvech každý rok. Údaje se snaží získat podle zákona o svobodném přístupu k informacím u náměstků a ředitelů odborů či sekcí, a to ve formátu: Jméno – funkce - plat – odměny – zdůvodnění mimořádné odměny – počet odpracovaných měsíců. Nejvyšší správní soud v roce 2014 totiž konstatoval, že u vysokých státních úředníků se informace „bez dalšího“ poskytují.
Praxi v poskytování informací o platových poměrech ale znejistil nález Ústavního soudu z roku 2017. Ten totiž řekl, že každou žádost je třeba posuzovat jakýmsi testem proporcionality, a stanovil čtyři kritéria, která musí žadatel splnit (viz box vlevo). Proto je nyní prakticky nemožné získat od úřadů kompletní seznamy v neanonymizované podobě.
Kritéria ústavního soudu
Podle názoru Ústavního soudu mají být při posuzování žádostí o platech a odměnách splněny následující podmínky:
a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
d) informace existuje a je dostupná.
Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z roku 2014 uvádí, že informace o platových poměrech se „bez dalšího“ poskytnou u „zaměstnanců ve všech řídicích pozicích“, případně těch, kteří se „podílejí na výkonu vrchnostenských oprávnění nebo jej mohou nikoli nevýznamně ovlivnit“, a zároveň těch, kteří mají „faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídicích nebo jiných důležitých pozicích)“.
Ze všech čtrnácti vládních resortů pouhé ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo výši odměn u nejvyšších úředníků i se jmény. Dalších dvanáct ministerstev poskytlo redakci informaci v anonymizované formě, tedy beze jmen pouze s informací, zda se jedná o náměstka či ředitele odborů. Ministerstvo zemědělství poskytlo jména ve spojení s odůvodněním mimořádné odměny a zvlášť anonymizovaný seznam s jednotlivými částkami.
Liší se také způsob, jakým jednotlivé resorty vyplácení statisícových odměn zdůvodňují. Například ministerstva spravedlnosti, zemědělství, pro místní rozvoj nebo vnitra zdůvodňují velmi podrobně. Ostatní ministerstva ale uvádějí jen informaci, že odměna byla vyplacena za úspěšné splnění mimořádných a zvláště významných úkolů.
Výjimkou ze všech resortů je ministerstvo průmyslu a obchodu. To informaci o výši odměn a platů odmítlo zveřejnit.
Důvod, proč se server iROZHLAS.cz každým rokem ptá na ministerské odměny, jsou rekordmani z minulých let. Například za rok 2015 okupovali prvních osm příček žebříčku nejvyšších odměn úředníci ministerstva průmyslu a obchodu.
Tehdy náměstek schovaný pod názvem „Náměstek 5“ inkasoval odměnu 1,3 milionu korun, což bylo o necelých 300 tisíc více, než si za celý rok vydělal na hrubé mzdě, informoval server Lidovky.cz. Za éry ministra Radka Johna dostal zase jeden z úředníků odměnu 170 tisíc korun, a to po 13 pracovních dnech.
Český rozhlas se na konci ledna zaměřil také na celkové odměny vyplacené nejen nejvyšším úředníkům, ale všem zaměstnancům současnou vládou Andreje Babiše (ANO). Ta za půl roku existence kabinetu vyplatila rekordních 463 milionů korun. To je o téměř 10 milionů víc, než kolik rozdal kabinet bývalého premiéra Bohuslava Sobotky v posledním půl roce svého vládnutí.
