Odsouzení si náramky pochvalují. Domácí vězení však také není jednoduché
Čeští odsouzení budou moct zřejmě už od května příštího roku ve větší míře vyměnit cely za domácí vězení - pokud si navléknou elektronický náramek. Odsouzení, kteří nosili náramek v rámci pilotního projektu, si ho pochvalují.
Filip, který se testování náramku účastnil, může od pondělí do pátku od šesti ráno do osmi do večera chodit do práce.
„Já z toho celkem radost mám, protože dostat se do vězení, naučit se věci, které jsem se nenaučil a ani bych se je naučit nechtěl, a ještě si nést cejch, že člověk byl zavřenej, to není nic příjemnýho,“ popisuje Filip.
Jeho vlastní byt se od osmi večer až do rána stává vězeňskou celou, o víkendech a státních svátcích musí být doma čtyřiadvacet hodin.
Filip před pár lety vytvořil graffiti na zdi u Letenského tunelu. Kvůli složité rodinné situaci nezvládl odpracovat 200 hodin veřejně prospěšných prací, které mu uložil soud. Do vězení ale nakonec nemusel.
Světlovlasý mladík má kolem kotníků nenápadný čip, stejný jako ten, který pomáhá na běžeckých závodech měřit čas. V rámci trestu se naučil především být dochvilný. V jeho případě se i malé zpoždění nevyplácí.
„Měli jsme uzávěrku v práci a jelikož jezdím až na Zbraslav, tak jsem to nestihl o deset minut,“ říká.
Tehdy měl ještě místo pásku namátkové kontroly. Zrovna ten den mu přišla kontrola v osm hodin. Kdyby tehdy nepředložil potvrzení o přesčasu v práci, musel by si zbytek trestu odsedět ve vězení.
Podle Filipa však ani domácí vězení není žádná idyla. „Jsem z toho docela psychicky vyčerpanej,“ vysvětluje.
Může to sice vypadat, jako že může běhat po Praze a dělat si, co chce, ale není tomu tak. „Člověk musí dodržovat určitej režim, stejně jako kdybych byl zavřenej někde v kriminále. Musí se s tím člověk naučit žít a otáčet to ve svůj prospěch,“ dodává.
