Pacienti se chtěli domáhat léčení u soudu. Nakonec se s pojišťovnou dohodli
Pacienti s roztroušenou sklerózou se chtěli domáhat nákladné biologické léčby u soudu. Byl by to první podobný případ v historii českého zdravotnictví. Devět pacientů, kterým odmítla biologickou léčbu Krajská zdravotní, chtělo podat návrh na předběžné opatření, které by umožnilo zahájit léčení. Pak měla přijít žaloba. Krajská zdravotní se ale dohodla s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, že léčbu uhradí.
„Pacienti mají nárok, aby jim byla poskytnuta léčba v rámci systému zdravotního pojištění. V daném případě je potřeba, aby pacientům byla poskytnuta první dávka, aby léčba byla zahájena a nedošlo k nezvratným procesům. Z toho důvodu žádáme, aby bylo vydáno předběžné opatření a následně podáme žalobu,“ řekl ještě před dohodou pojišťoven právník Štěpán Holub, který pacienty zastupuje.
Krajská zdravotní, která spravuje nemocnice v Ústeckém kraji a na kterou chtěli pacienti žalobu podat, se dnes podle svého mluvčího dohodla s VZP, že 34 lidem s roztroušenou sklerózou z čekací listiny léčbu uhradí.
Problémy pacientů s roztroušenou sklerózou přiblížila v Odpoledním Radiožurnálu reportérka Lenka Jansová.
Pokud by léčbu nedostali, bude právník postupovat podle původního plánu.
Občanské sdružení Roska zatím nemá k dispozici oficiální potvrzení, že Krajská zdravotní léčbu pacientům s roztroušenou sklerózou uhradí. Řekla to v Ozvěnách dne Alena Zvěřinová ze sdružení Roska, které pomáhá lidem s roztroušenou sklerózou.
„Pacienti se sice od nás dozvěděli předběžnou informaci, že přichází v úvahu to, že jim bude léčba v dohledné době nasazena, nicméně raději zůstaneme oběma nohama na zemi. Dokud si pacienti nezačnou injekce aplikovat, nemáme důvod těmto veřejným prohlášením věřit,“ uvedla.
Podobné kauzy jsou i v dalších nemocnicích
Motiv chování Krajské zdravotní, která pacientům teplického centra pro léčbu roztroušené sklerózy odmítala proplácet biologickou léčbu, je podle Zvěřinové nepochopitelný.
„Musím ale zdůraznit, že to není jen specifický přístup této nemocnice. Podobné kauzy máme i v dalších nemocnicích, kde fungují centra pro léčbu roztroušené sklerózy,“ dodala.
Upozornila také, že nejen pacienti s roztroušenou sklerózou mají problém s biologickou léčbou. „Tady jsou stovky pacientů s dalšími diagnózami, kteří nedostávají biologickou léčbu, přestože jsou k ní indikováni. A je namístě, aby to představitelé státu začali řešit, protože hrozí velký problém spojený se zátěží na sociální systém," domnívá se Zvěřinová.
Právník platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál zdůraznil, že pokud Krajská zdravotní nakonec opravdu ustoupí, dostanou signál i další pacienti.
Téma jsme rozebrali v Ozvěnách dne s Alenou Zvěřinovou, mluvčí občanského sdružení Roska, které pacienty s roztroušenou sklerózou zastupuje. Hostem byl i Ondřej Dostál, právník platformy zdravotních pojištěnců.
„Ať už jde o pacienty s roztroušenou sklerózou nebo s onkologickým onemocněním. Aby se nebáli říci si o to, na co mají podle zákona nárok,“ dodal.
Připomněl, že problematicky se domáhat léčby musejí pacienti nejen v souvislosti s lékovou léčbou, ale například i lidé, kteří čekají na ortopedickou operaci. „Nebo se také někdo nemůže domoci přijetí k dlouhodobé péči. To jsou právně podobné případy byť medicínsky zcela odlišné,“ řekl.
Chybí organizovaný systém hrazení péče
Neurolog Martin Jan Stránský vidí problém v tom, že chybí organizovaný systém proplácení zdravotní péče.
„Politici nemají odvahu a ministerstvo a pojišťovny nemají vůli nabídnout systém hrazení péče, kde se hradí přímo nemoc. Hrazení zdravotní péče funguje tak, že nemocnice dostane určitý balík peněz a s ním hospodaří podle své vůle."
"V některých nemocnicích tak pacienti dostanou určitou léčbu, na kterou mají nárok, v jiných jim sice řeknou, že nárok mají, ale nejsou peníze,“ uvedl Stránský ve Stalo se dnes.
Podle neurologa Stránského by všechna zdravotnická zařízení měla dostávat od pojišťoven stejnou sumu peněz za léčbu dané nemoci nebo skupinu nemocí. „V jiných zemích to funguje tak, že se vytvoří centrální seznam pacientů s nemocí a předem se určí peníze na tu nemoc, takže všichni vědí na co mají nárok,“ upozornil.
„Byl bych rád, kdyby se pacienti, kteří se ocitli v podobné situaci jako pacienti v teplického centra pro léčbu roztroušené sklerózy, k této kauze připojili a donutili politiky, aby to změnili,“ vyzývá Stránský.
O tématu jsme mluvili také ve Stalo se dnes. Hosty byli neurolog a politik Martin Jan Stránský a prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček potvrdil, že problém byl v tom, že nemocnice do loňska dostávaly paušální úhrady za celkový objem zdravotní péče a bylo jejich věcí za co je utratí. Zdůraznil ale, že letošním rokem se princip úhrad zdravotnickým zařízením mění.
„A přichází systém, kdy budeme platit za diagnózu a za vyléčení pacienta, kdy se mění spousta legislativy. Takže si musíme chviličku počkat, aby se nový systém rozjel. A myslím, že to bude daleko spravedlivější,“ dodal.
Ročně tisícovka Čechů
Smutnou diagnózu ‘Máte roztroušenou sklerózu‘ slyší každý rok v Česku na tisíc lidí. Nyní je pacientů s touto diagnózou asi 18 tisíc, biologická léčba je vhodná jen pro asi 800 lidí. Pacienti mají obavy, že když se bude léčba oddalovat, jejich zdravotní stav se zhorší.
Potvrdily to i dvě pacientky: Kateřina, která je na biologické léčbě dva roky, a Ingrid, která se tak léčí už devět let.
„Stále jsem mobilní, stále jsem soběstačná, jsem schopná postarat se i o svoji dceru. Možná kdybych tu léčbu nedostala, byla bych teď na invalidním vozíku. Byla jsem ochrnutá od pasu dolu, je možné, že by ten stav byl opravdu dramaticky jiný,“ usuzuje pacientka Kateřina.
„Kdyby měl člověk v tom psychickém stavu, v jakém byl člověk po stanovení diagnózy, řešit tyto problémy jako teď nově diagnostikovaní, kteří léky nedostanou, tak to se člověku opravdu zhroutí svět,“ dodala.
„Pro mě je to veliká psychická úleva. Když mi to diagnostikovali, sesypal se mi svět. Bylo mi oznámeno, že nebudu mobilní, nebudu moct mít děti. Dneska chodím a psychika se mi lepší. Mohu komunikovat s lidmi, můžu jít normálně do obchodu, hlavně pracovat a budu moct mít rodinu,“ přiblížila Ingrid.
Že se pacienti musí začít léčit co nejdřív, potvrdila i lékařka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice Eva Havrdová: „Nedokážeme určit, u kterého pacienta a za kolik měsíců dojde k další atace, to znamená, že může ochrnout na dolní končetiny, může mu ochrnout pravá ruka, může přestat vidět. A tohle nedovedeme předpovědět, a tím pádem je potřeba, aby byl léčen od začátku.“
