Kdyby Američané chtěli, pošlou těžší váhu – třeba viceprezidenta, říká o Ryanově návštěvě komentátor

Třetí nejvyšší ústavní činitel Spojených států, předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, je na neoficiální návštěvě Česka. Sešel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO), v úterý ho čeká návštěva obou komor Parlamentu. Schůzka s prezidentem Milošem Zemanem ale na programu není. Podle komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka nejde o návštěvu, kterou by si řada českých politiků přála.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jak významným je Paul Ryan politikem ve Spojených státech? Dá se říct, že ta vysoká funkce jeho vliv nejenom vyjadřuje, ale on ji ještě i překračuje?
To bych si netroufal říci. Samozřejmě Paul Ryan je velice významným politikem a velice významným úředníkem v Americe, protože je předsedou Sněmovny reprezentantů a Kongres má v Americe velkou moc a ve Spojených státech je dělba moci důsledně uplatňována, čehož důsledkem je právě velká moc zákonodárného orgánu. Předpokládá ji i ústava.

Třetí muž USA Paul Ryan se v Praze setkal s Babišem, mluvili o oslavách vzniku Československa

Číst článek

Na druhou stranu, tím nejvýznamnějším politikem v Americe je samozřejmě prezident, který je ale zároveň také předsedou vlády v tamních podmínkách, druhým mužem je viceprezident. Mluvím o tom proto, že kdyby Američané chtěli vyslat opravdu těžší váhu, tak by vyslali jednoho z těch dvou. A ještě k tomu, když se návštěva jenom soukromého charakteru, tak to není to, co by si jistě mnozí politici v Česku představovali a po čem toužili.

Jinak u nás je také samozřejmě velice důležitý předseda Parlamentu, Poslanecké sněmovny. Je to papírově silnější politik, alespoň co do ústavního pořádku, než premiér. Ale všichni víme, že pro českou politiku je daleko důležitější premiér, a to platí i pro srovnání s prezidentem, který je ústavně o tři příčky nad premiérem.

V každém případě ale ta návštěva je významná. Ale ví se, co vedlo formálně třetího muže Spojených států k návštěvě České republiky?
Mohou tam být soukromé důvody, návštěva přítele, návštěva nejkrásnějšího města světa. Ale pak je tady samozřejmě asi ochota, snaha dát signál, že se na staré spojence nezapomíná. Mluvím o starých spojencích z hlediska 20. století. Je to krátká doba, co jsme spojenci USA. Možná je to i signál, že Amerika by ocenila, kdyby s ní Česká republika uzavřela některé obchody, které jsou důležité i pro Spojené státy, kupříkladu nákup vrtulníků.

To znamená, že návštěva opravdu není čistě soukromá, když se Ryan setkává třeba s Andrejem Babišem?
Ano. To je vidět podle programu. Paul Ryan je první takový politik, který osloví Poslaneckou sněmovnu za poslední čtvrt století. Jestliže bude hlavním řečníkem na konferenci s názvem Role Spojených států v bezpečnostní architektuře Evropy, která bude v Senátu, tak to není čistě soukromá návštěva. Je to návštěva, která se tváří jako soukromá, ale ve skutečnosti není.

A pak je tady samozřejmě ještě to společné prohlášení, které se chystá a v němž mě velmi rozveselila věta, že se připomínají dlouhá desetiletí, kdy se oba národy nehodlaly smířit s rozdělením Evropy železnou oponou. Já jsem za železnou oponou žil a neřekl bych, že rozdělení Evropy bylo tím, co české lidi trápilo nejvíc. Oni se hlavně starali o to, kde koupit kvalitní maso, ovoce, pomeranče, banány, co za to dát řezníkovi a zelináři. A pokud by bývali chtěli dát najevo stín nějakého odporu, tak za plentami ve volebních místnostech bylo prázdno. Nečekala se tam fronta.

Pražský hrad svého času usiloval o přijetí českého prezidenta v Bílém domě. Existuje nějaké vysvětlení, proč se tu jeden z nejvlivnějších republikánů Paul Ryan nesetká s Milošem Zemanem?
Přečetl jsem si v Právu, že je to důsledek kritiky prezidenta republiky na některá média, což se v Americe údajně vykládá jako útok na svobodu tisku. Na druhou stranu je obecně známo, že prezident Zeman prosazoval větší rozkročenost České republiky – větší orientaci na Rusko a na Čínu, když zůstaneme u obchodní politiky. A to jsou všechno momenty, které jsou ve Spojených státech, myslím si, vnímány úkorně.

Opět se vracím k vrtulníkům – kdyby se Česká republika rozhodla učinit nějaký takový nákup, tak si myslím, že by spousta těch obav pominula, že by se rozplynuly, a navíc bychom asi neslyšeli výtky, že bychom co nejdříve měli plnit své závazky a zvýšit vojenské výdaje.

Tomáš Pavlíček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme