PRŮZKUM: Prezidentu Pavlovi věří 58 procent lidí, vládě a Sněmovně jen čtvrtina dotázaných

Prezidentu Petru Pavlovi věří 58 procent lidí. Důvěra v něj tak zůstala stejná jako v předchozím průzkumu z dubna a května. Ostatní ústavní instituce si pohoršily. Nejvíce klesla důvěra ve vládu a Sněmovnu. V obou případech to byl pokles o sedm procentních bodů na 25 procent. Lidé dál nejvíce důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Důvěra v Pavla je nadále vyšší než u jeho předchůdce. Po většinu druhého prezidentského funkčního období Miloše Zemana byl podíl lidí důvěřujících hlavě státu setrvale pod 50 procenty. V polovině roku 2022 se dokonce důvěra v prezidenta propadla pod 30 procent.

Zlepšení fungování, nebo boj o peníze? Vědci se bouří proti novele zákona o vědeckých institucích

Číst článek

Navzdory následnému růstu už se před odchodem Zemana dostal podíl důvěřujících lidí nejvýše na 38 procent, kterých dosáhl na přelomu loňského a letošního roku.

Důvěra ve vládu se od loňského listopadu držela nad 30 procenty, v poslední době ale přišel výraznější pokles. Podobné je to i se Sněmovnou, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Senát si pohoršil o dva procentní body na 36 procent. U hejtmanů je důvěra na 43 procentech, což je rovněž pokles o dva procentní body. Důvěra v krajská zastupitelstva pak klesla dokonce o šest procentních bodů na 42 procent.

Nejvíce věří lidé obcím

Stabilně nejvyšší důvěru mají starostové a obecní zastupitelstva. Dlouhodobě se drží nad 60 procenty. U obecních zastupitelstev je to nyní 62 procent, což je ale o čtyři procentní body méně než v předchozím průzkumu. Starostové si pohoršili o dva procentní body na 65 procent.

S politickou situací v Česku je nyní spokojeno patnáct procent lidí. Rovněž v tomto případě je to pokles o dva procentní body.

„Hodnocení politické situace se tak i nadále pohybuje na zřetelně horší úrovni, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou dvou krátkodobých propadů z let 2017 a 2018 spojených s vládní krizí nebo s problémy při sestavování vlády po volbách do Poslanecké sněmovny. V dlouhodobém srovnání pak i nadále je spokojenost se současnou politickou situací výrazně vyšší, než bývala v období let 2012 a 2013,“ uvedlo centrum.

Průzkum se uskutečnil od 26. května do 24. července a zúčastnilo se ho 929 lidí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme