„Máme v plánu spolupracovat s Pirátskou stranou. Jednáme o účasti kandidátů a kandidátek za Zelené na kandidátních listinách Pirátů,“ potvrdila pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská.

Hlavním cílem je nenechat propadnout byť i jen desítky tisíc hlasů, které by mohly znamenat jednotky procent podobně smýšlejících voličů.

Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová ale uklidňuje, že „koalici se Zelenými ani s jinou stranou“ nechystají. S předvolební koalicí mají totiž špatné zkušenosti z minulých sněmovních voleb, kdy kandidátka Pirátů a Starostů získala 37 poslaneckých mandátů, kvůli kroužkování ale Piráti zůstali jen se čtyřmi, zatímco Starostové s 33 křesly.

Její stranický šéf Zdeněk Hřib chce pro zářijové sněmovní volby na pirátské kandidátky přitáhnout odborníky na ekonomiku, bydlení, školství, sociální oblast, moderní stát či bezpečnost a obranu. „Spolupracujeme s různými osobnostmi a odborníky, kteří mají právě v těchto oblastech expertizu. Představíme je při oficiálním startu kampaně v květnu,“ přibližuje Hřib. „Zdali budeme spolupracovat s jinými politickými stranami v rámci kampaně do sněmovních voleb, je v tuto chvíli předčasné komentovat,“ doplnil pirátský předseda.

I Richterová říká, že strana jedná hlavně s různými osobnostmi a odborníky o spolupráci. „Ti mohou být i členy jiných stran, včetně Zelených,“ doplnila.

Pirátské centrování

Loňské evropské ani krajské volby Pirátům nevyšly, odešli z vlády a už rok sledují propad své podpory. Hřib ale zároveň mluví o tom, že je reálný návrat k dvouciferným výsledkům.

„To teď moc pravděpodobné není, ale mohlo by se to stát, protože situace je všelijaká. Po posledním volebním modelu ale vidíme u Pirátů úplný rozpad jejich volebního jádra. Ani jedno procento voličů není přesvědčeno, že by je ve volbách volilo,“ popsala analytička agentury NMS Market Research Tereza Friedrichová.

I proto by se Pirátům „výpomoc“ třeba od Zelených hodila. Proti tomu ale stojí Hřibova snaha stranu „vycentrovat“.

Podle politologa Vladimíra Naxery z Fakulty filozofické ZČU to je špatný směr. „Pod novým předsedou mají Piráti liberálně středové nebo středopravicové směřování. V tomto prostoru je ale v českém stranickém systému přehuštěno,“ upozornil.

„Část straníků má představu o tom, že za propad Pirátů mohou ‚komouši uvnitř strany‘, pokud bych citoval Jana Lipavského. Tvrdí, že je třeba se zbavit levicového křídla, oslabit prvky vnitrostranické demokracie a transformovat se do podoby standardnější politické strany,“ doplnil Naxera s tím, že právě toto už část voličů Pirátů odehnalo.

Tento předpoklad má oporu v datech. „Piráti ve volbách dříve brali z liberálně levicového segmentu. To jsou voliči, kteří preferují, aby byl stát otevřenější do světa, jsou víc proevropští, prozápadní, podporují manželství pro všechny a zároveň mají nějaké levicové preference, například dostupné bydlení, další sociální politiky atd. Z tohoto segmentu Piráti brali svoji největší podporu. To je tak stále, ale voličská základna se jim hrozně zmenšila a tito voliči hledají alternativu,“ vyjmenovává Friedrichová z NMS.

Otevřeni spolupráci

Zelení k přesvědčení o tom, že je třeba spojit síly, dospěli po dlouhých letech, kdy se jim ve volbách nedařilo.

V roce 1992 pronikli v rámci Liberálně sociální unie do tehdy ještě České národní rady a získali tři poslance. V roce 2006 pak i samostatně jako Strana zelených, tehdy získali 6,3 procenta, šest poslanců a čtyři ministry.

I proto se jejich představitelé zapojili do platformy Progresivní Česko a loni na podzim v oficiálním stanovisku vyjádřili „otevřenost ke spolupráci s dalšími progresivními a proevropskými politickými stranami a hnutími“ pro sněmovní volby.

Jako přirození partneři pro spolupráci se jim nabízeli Piráti, STAN a SOCDEM, z menších stran poté SEN 21, Volt, Budoucnost, Levice či Idealisté.

Aktuálně je pro Zelené prioritní spolupráce s Piráty. Se Starosty se nedohodli a SOCDEM vylučují. „Nabízeli jsme jim rozhovory, ale uvízlo to na mrtvém bodě. Vzhledem k tomu, jakým směrem se teď SOCDEM dívá, konzervativně levicovým, to pro nás postrádá smysl,“ říká spolupředsedkyně Zelených Svárovská.

Pokud to s Piráty nevyjde, mají Zelení v záloze právě zmíněné menší strany.

Strana třetí volby

Z dat výzkumných agentur vychází Zelení jako ideální adept na spojování sil. Například analytický ústav STEM jim měří největší voličské překryvy právě s Piráty.

Polovina těch, kteří uvažují o volbě Zelených, zároveň zvažují i Piráty. Třetina potenciálních voličů Zelených pak uvažuje i o volbě STAN, Spolu, a dokonce i hnutí ANO.

Je to dané tím, že Zelení jsou typicky stranou třetí volby. „Do nějaké míry se překrývají vlastně se všemi stranami, ale až dojde na volby, jejich podporovatelé budou dost zvažovat, jestli mají Zelení šanci se dostat do Sněmovny, nebo zda nevolit jinou stranou, kterou zvažují,“ popisuje analytik STEM Martin Kratochvíl.

Zelení jsou stranou, která má velmi malé voličské jádro na úrovni zhruba jednoho procentního bodu a byť má potenciál v různých agenturách třeba i lehce nad pěti procenty, velmi těžko jej ze zmíněných důvodů bude naplňovat.

„Vzhledem k blízkosti postojů bych očekával, že voličů, kterým toto spojenectví nebude vadit, bude daleko více než těch, kteří například z ideových důvodů odmítají Piráty jako třeba příliš středové. Mohlo by dojít k synergickému efektu,“ domnívá se Kratochvíl.

Láska, Volt a další…

O užší spolupráci progresivistických uskupení mluví kromě Zelených i hnutí SEN 21 senátora Václava Lásky. Ten už před rokem oznámil, že se chce zúčastnit sněmovních voleb. Ohledně toho, v jaké formě se do nich ale zapojí, zůstává tajemný. Pravděpodobné je ale spíše spojování sil, nikoliv samostatná kandidatura. „Máme s dotyčnými stranami dohodu o mlčenlivosti až do ukončení jednání,“ odpověděl.

Zapojit se do spojování proevropských liberálních stran má zájem i mladá strana Volt. Formu toho, jak se zúčastní sněmovních voleb, strana podle místopředsedy Adama Hrušky oznámí v řádu týdnů.

„Strany pětikoalice do velké míry nedokážou naplňovat očekávání občanů, zatímco populistické ANO dělá všechno pro to, aby oslabilo českou pozici i evropskou obranyschopnost. Proto je pro nás snaha zastoupit proevropský proud zcela klíčová,“ nastínil.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít