„Od samotného vzniku koalice bylo jasné, že tři koaliční partneři jsou velice odlišní. Důvěra mezi nimi se v posledních týdnech rozpadá,“ říká Zuzana Lizcová.
Dosavadní lídři strany rezignovali po neúspěších v předchozích volbách. Oba noví spolupředsedové se v projevech vyslovili pro navázání spojenectví s dalšími stranami pro sněmovní volby v příštím roce.
Podle Pavlíkové (Zelení) je situace nepřehledná. Byl tu velký tlak na dokončení digitalizace do konce srpna, ale pak se oznámilo, že je v pořádku ji zastavit a vyvíjet systém další tři roky.
Bezpečnostní výbor poslanecké sněmovny projednal návrh poslanců hnutí STAN a celé pětikoalice, aby české občanství mohli získat jen ti Rusové, kteří se vzdají ruského.
Rakouští Svobodní si připsali historické vítězství ve volbách, dostali 29,21 procenta hlasů. Lidovci kancléře Nehammera skončili druzí s 26,48 procenta, ztratili přes deset bodů oproti roku 2019.
Rok před celoněmeckými volbami čeká neoblíbenou vládu Olafa Scholze těžký test. Jeho sociální demokraty (SPD) i koaliční Zelení a FDP čeká nejspíš v nedělních volbách v Sasku a Durynsku porážka.
OSN dlouhodobě vyzývá mezinárodní společenství, aby do roku 2030 přestalo tolerovat uzavírání sňatků s dětmi. Jde velmi často o domluvená manželství, v kterých jsou ve většině případů dívky nezletilé.
„Jako Zelení samozřejmě chceme pokračovat v naplňování Green dealu, abychom Evropu posunuli směrem ke klimatické neutralitě, k obraně právního státu a demokracie,“ říká Reintkeová.
Víkendové eurovolby přinesly tři nezpochybnitelné vítěze a celou řádku větších či menších poražených. Zatímco u ANO, Turka a Konečné se může bujaře slavit, u Okamury nebo Pirátů si lížou rány.
Pokud by vládní strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 stejně jako v posledních volbách utvořily koalici Spolu, získaly by 22,5 procenta hlasů. Samostatně by se teď lidovci nedostali a TOP 09 by byla na hraně.
Volby se konají ve všech 12 berlínských volebních obvodech, v každém ale v jiném rozsahu. Například v Lichtenbergu se hlasuje pouze ve zhruba třech procentech volebních okrscích.
„Pokud by vyrazili ANO z frakce Renew, pak by naši poslanci mohli zvážit, zda by se nám program neprosazoval lépe v této frakci,“ říká například Zdeněk Hřib.
Data pro model sbírala agentura STEM v období od 2. do 14. listopadu. Koncem října vyhlásily odbory termín protestů a stávky proti krokům vlády. Ta se uskuteční v pondělí.
Premiér Boris Rhein (CDU) chce o budoucí koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Do tohoto výčtu nepočítá AfD, která ve volbách skončila druhá.
Německá racionalita narazila na geopolitiku a ruský imperialismus, říká v rozhovoru ke konci projektu plynovodů Nord Streamu expert na německo-ruské vztahy Vladimír Handl z IMS Univerzity Karlovy.
Pražští sociální demokraté připravili plán, jak se po čtyřleté pauze opět vrátit na pražský magistrát. Tváří nové spolupráce se Zelenými a kandidátkou na primátorku bude Anna Šabatová.
Do Vánoc by Německo mohlo mít novou vládu. Sociální demokraté (SPD), Zelení a liberálové (FDP) oznámili, že se dohodli na společném programu. „Je to životaschopný kompromis,“ soudí expertka.
Nová koalice hodlá úsilí o ochranu klimatu ještě urychlit, a to mimo jiné rozsáhlejší podporou obnovitelných energií a stimuly k ukončení výroby energie z uhlí a dalších fosilních paliv.
Vladimír Handl očekává, že německo-ruské vztahy budou nyní s vládní účastí Zelených a FDP složitější. Dodává také, že pro Česko je projekt plynovodu Nord Stream 2 výhodný a budeme na něm vydělávat.
I druhá vláda Sebastiana Kurze nevydržela celé čtyřleté funkční období. Po korupčním skandálu se musel
35letý šéf ÖVP kancléřského postu vzdát, aby zemi nehrozil pád vlády a další předčasné volby.
Oznámil to v prohlášení, v němž ale přímo neoznámil svou rezignaci. Řekl, že CDU se po odchodu kancléřky Merkelové z předsednické funkce potýká s debatami o lídrovi, které je potřeba konečně vyřešit.
Zelení i liberální FDP, bez nichž není vláda pro Scholze ani Lascheta možná, nicméně zcela nezavrhují pozdější jednání s CDU/CSU. Pokračování koalice SPD a CDU/CSU není v tuto chvíli pravděpodobné.
O vládě v Německu poprvé rozhodnou menší občanské strany, Zelení a FDP. Musí se rozhodnout, jestli vstoupí do koalice s vítěznou SPD nebo s druhou CDU.