Návrat do roku 2021? Mela kvůli rozpočtu může začít, ve hře zůstává provizorium

Praha 4. září 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Neděle večer, pár hodin do deadlinu – myslím, že to bylo ve 21.30, kdy mi došel e-mail od ministerstva financí, že byl zveřejněn státní rozpočet na příští rok. Takhle se odevzdává, pár hodin do uzávěrky?
Ano, takto se odevzdává poslední dva roky, kdy ministerstvo financí změnilo pravidla. Respektive takto se odevzdával vždycky, akorát že předtím nebyl neveřejný, jako je to teď. A když to trochu zlehčím, tak letos je to mírné zlepšení, protože loni se veřejně odevzdával tuším dvě minuty před půlnocí. Takže tohle je krásný čas. 

Vládě to vytýkají zástupci hnutí ANO – třeba Patrik Nacher, kandidující za ANO v letošních sněmovních volbách – že je to neveřejné jednání, takže je to netransparentní. Naopak vláda – třeba ústy Milana Nového z TOP 09, který v letošních volbách rovněž kandiduje – říká, že se musí čekat na makroekonomickou prognózu na příští rok. A dokud vláda tyto informace nemá, tak se rozpočet stavit nemůže.
Samozřejmě, že ho sestavuje dříve. Nečeká až na makroekonomickou prognózu do půlky srpna. Ale právě tam jsou potom nejpřesnější čísla, což už jsou ale drobné úpravy. A myslím si, že se tam neprojevují nijak fatálně. Takže jistě je čekání na srpnovou prognózu formálním důvodem – předtím je dubnová, takže mezi tím rozdíl opravdu je – ale určitě by to šlo dřív. Jiné státy to dělají třeba dřív, ale takhle si to ministerstvo financí nastavilo.

To, že to není veřejné… První debaty byly dříve třeba už od začátku června, návrh k debatám se na rezorty posílal už někdy na přelomu května a června. Má to tedy něco do sebe, protože od prvního návrhu do toho, který se potom schválí na vládě, dochází k velkým proměnám a některé debaty mohou být i zbytečné. Na druhou stranu to, že to je průhlednější, že to slyšíme, co se kolem toho děje, to je asi pravda. Je fakt, že tím, že se o tom diskutuje až poslední tři nebo čtyři měsíce před koncem roku, tak na to není tolik času. Za normální situace to tolik nevadí, ale když do toho vletí volby, tak je to problém.

Navrhovaný schodek pro rok 2026 je 286 miliard. To je o 45 miliard víc než letos. Z jakého důvodu?
Je to dokonce o 49 miliard víc, než je oficiální schodek, který se bude započítávat do růstu zadlužení státu, tedy 237 miliard. Oněch 49 miliard jsou peníze, které jsou označené jako mimořádné výdaje státu a které mají určitou výjimku z pravidel rozpočtové zodpovědnosti. Necelých 31 miliard jde na zvýšení obranyschopnosti země. To jsou rostoucí výdaje na obranu, kdy se část započítává do rezortu ministerstva obrany, kterému se navyšuje rozpočet, ale zároveň jsou tam ještě tyto peníze navíc, kdy se většina z nich rozprostře mezi jiné rezorty. Mají sloužit k vyšší bezpečnosti vzhledem ke geopolitické situaci, k dohodě NATO a tak dále.

To znamená 2 procenta HDP výdajů na obranu, ke kterým jsme se ale zavázali už dávno, před lety? Ještě tam nejsou ta uvažovaná 3 procenta, potažmo 5 procent?
Ne, protože si vláda odsouhlasila, že se na 3 procenta dostaneme v roce 2030 a že bude výdaje na obranu navyšovat po dvou desetinách procenta každý rok. Čili pro příští rok by to mělo být 2,2 procenta, na dosud platný závazek vůči NATO. Vláda se ale rozhodla, že chce pokračovat rychleji. Považuje to za svoji superprioritu pro příští rok. Dokonce navrhla vydat 2,35 procenta vůči očekávanému HDP už příští rok, ale má právě výjimku jak z evropských fiskálních pravidel, že se to nebude zahrnovat do celkového zadlužení země, které se sleduje, a zároveň i z rozpočtové zodpovědnosti. 

Takže 31 miliard je na obranu a zbylých 18,3 miliardy korun je půjčka na přípravu dostavby dvou jaderných bloků v Dukovanech. To je další priorita této vlády – zajistit do budoucna energetickou bezpečnost. A to je také nad rámec běžných standardních výdajů státního rozpočtu, protože se jedná o půjčku. Teď to tedy bude výdaj, ale měl by se zhruba za 12 let – v optimistickém případě – začít splácet z výnosu prodeje elektřiny. Proto se tam nezapočítává.

Upřednostněné rezorty

Takhle o tom mluví i ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS, který se rovněž uchází o hlasy voličů a voliček v letošních sněmovních volbách.

Spolu s ním mluví premiér Petr Fiala – rovněž z ODS a taky kandidující – o tom, že se v rozpočtu odrážejí priority – bezpečnost, energetika, dopravní infrastruktura, vzdělávání a tak dále. Co ta dopravní infrastruktura? Tam to naopak vypadá, že ministerstvo dopravy přijde o desítky miliard. 
Zatím je záhada, co se tam odehrálo, že rezort přišel meziročně o 30 miliard, vůči potřebám je to dokonce minus 60 miliard. Dá se říct, že v minulých rozpočtech, obzvláště třeba v tom letošním, to patřilo mezi jednoznačné priority. Vláda Petra Fialy rozjela impozantní tempo stavby dálnic v ČR. Právě proto je trochu paradox, že ho najednou takhle přiškrtila. Není k tomu žádné oficiální vysvětlení nebo zdůvodnění. Pídila jsem se po něm na ministerstvu financí a zatím jsem žádné nedostala. Jenom připomenu, že se momentálně staví na pěti dálnicích. Na dalších 13 projektů v rámci dostavby dálnic je už vypsaná soutěž, to je celkem 73 kilometrů, a dalších 67 projektů na 385 kilometrů dálnic je v přípravě. Čili je trochu zvláštní, že vláda v této situaci nedá to, co je potřeba. Je samozřejmě otázka, jestli právě toto nebude součástí dalších vyjednávání na vládě. Ostatně avizoval to ministr dopravy Martin Kupka, což je mimochodem stranický kolega Zbyňka Stanjury…

Taky se objeví na kandidátce v letošních volbách. 
A je dost zvláštní, že si ODS vytváří problém v rámci vlády.

Už se o tom baví? Zaznamenal jsem slova ministra dopravy, který řekl, že je návrh pro něj prostě nepřijatelný.
Přesně tak. O tom, že jsou ministr financí a ministr dopravy osobnostně trochu rozdílné figury a nejsou úplně stejné krevní skupiny, se v zákulisí hodně mluví. Ale nechce se mi věřit, že by to mělo takový vliv.

Další věc, o které se rozpoutala debata, je školství, které sám Petr Fiala zmiňoval. Resort dostane skoro 280 miliard korun. To je skoro nejvíc ze všech resortů…?
Je to druhá největší položka ve výdajích po ministerstvu práce a sociálních věcí, které má v rozpočtu důchody, sociální dávky a tak dále.

Nicméně mě překvapuje, že ve vládě sedí hned několik bývalých učitelů a přesto resort školství přijde o víc než 10 miliard korun, server Novinky.cz uvádí 14 miliard. Podle stínového ministra školství Roberta Plagy, který kandiduje za ANO ve volbách, je to podraz na celé školství. Je to skutečně tak, že školství přijde o těch 14 miliard korun? Anebo se to ve výsledku může vynulovat tím, jak se teď řeší financování nepedagogických pracovníků, které by mělo být sejmuto z beder ministerstva školství a převedeno na samosprávy? 
Když půjdeme čistě po číslech a srovnáme letošní rozpočet s tím na příští rok, tak je opticky nižší o 14 miliard. Je to ale právě proto, že část peněz přechází přímo na kraje změnou rozpočtového určení daní, které z toho budou financovat potřeby školství – především nepedagogické pracovníky, ale i další, protože zřizovatelem řady škol jsou právě samosprávy a kraje. Takže kdyby se přičetly tyto peníze, které kraje dostanou jinou cestou než přímo ze státního rozpočtu, tak by byl jejich rozpočet asi 304 miliard korun. To je o 13 miliard víc, než mají letos. 

Nicméně se samozřejmě můžeme bavit o tom, jestli je to dostatečné. Například experti ze společnosti PAQ Research vypočítali, že i se započítáním té změny, co dostanou přímo samosprávy, chybí pro splnění základních závazků 11 miliard korun. Ať už jde o růst platů učitelů, zaplacení psychologů nebo třeba finance pro vysoké školy. To je také problém, který často kritizují různí výzkumníci, že vysoké školy stále zůstávají podfinancované.

Ministr školství za Starosty Mikuláš Bek přitom chtěl do školství napumpovat miliardy navíc. Očekáváš, že se může ještě rozjet vášnivější předvolební debata? Může to být i součástí kampaně?
Pokud jde o ministra Beka, tak jsem zatím nezaznamenala, že by vedl vášnivější debaty. 

Pokud se nemýlím, tak s tím není nespokojený…? 
Politické špičky hnutí STAN avizují, že vzdělání považují za jednu z hlavních priorit vedle těch, jako je obrana, energetika a tak dále a že budou chtít o školství ještě vyjednávat. Takže STAN si na tom svoji politiku asi trochu odehraje.

Vláda říká, že investice mají být opět rekordní. Dokáže si tím schodek obhájit? Stínová ministryně financí Alena Schillerová z ANO, rovněž kandidující v letošních volbách, mluví o děravém cedníku. 

Předseda SPD Tomio Okamura, taky kandidující, zase mluví o astronomickém zadlužování země.
Zadlužování země samozřejmě roste, ale neroste tak rychle, jako rostlo v předchozích letech, kdy samozřejmě byla mimořádná situace kolem pandemie covidu a tak dále. Ale tempo růstu zadlužování, které ještě v minulých letech bohužel patřilo k jednomu z nejrychlejších v Evropě, se teď zpomalilo. A pokud jde o schodek veřejných financí, tak by měl být aktuálně asi osmý nejmenší v rámci EU. Takže to není zas tak strašné. Je to samozřejmě zase politika. 

Ale v době, kdy chce vláda stabilizovat veřejné finance, přijde s konsolidačním balíčkem…
Konsolidace by asi mohla být rychlejší, ale vždycky tam máte nějakou mimořádnou situaci. Předchozí vláda měla covid, tato vláda měla válku na Ukrajině, energetickou krizi, inflační krizi… Vždycky se tam něco promítne. 

Možná ještě k těm investicím – z národních zdrojů by mělo jít na investice 174,4 miliardy. To je skutečně rekord, pokud jde o národní investice. Kritici samozřejmě mohou říct, že byla v minulosti i hojnější léta, ale když se k tomu přičtou evropské peníze, tak ty bohužel klesají. Takže třeba dříve Česko těžilo více právě z evropských fondů. Teď je tam trochu méně z evropských peněz na investice, takže celková částka pro příští rok – jak národní, tak evropské investice – bude 248 miliard, což je asi o 2 miliardy méně, než bylo v letošním rozpočtu.

A možná ještě jedno porovnání k tomu, že jde o rekord – na národní úrovni možná ano, ale když celkovou výši investic, tedy těch necelých 250 miliard korun, porovnáme, tak je to méně, než je očekávaný celkový schodek. Zadlužení tedy bude pořád mírně předhánět investice, což je škoda.

Co po volbách?

Navíc musíme platit desítky miliard korun na obsluhu státního dluhu, což je něco, co budeme muset do budoucna řešit. Jak ven z té schodkové spirály? Mají na to politici recept?
Jsou dvě možnosti. Ekonomové, kteří se zabývají veřejnými financemi, poukazují na to, že problém nárůstu velkých schodků se datuje už od celosvětové finanční krize v letech 2008 a 2009. Tehdy začaly velmi výrazným tempem růst veřejné výdaje, aby se jednak pokryly škody a jednak aby se zbrzdil další růst daní. To je nepopulární opatření, které zatěžuje lidi.

Třetí věc je, že se většina zemí – a Česko také – už nikdy nevrátila k mohutnějším ekonomickým růstům- Pohybujeme se tedy kolem 2 procent – teď to bylo méně, někdy třeba více – ale třeba pětiprocentní růsty, které byly ještě v minulosti, ty už jsme opravdu dlouho neviděli. Veřejné výdaje se ale nesnížily. Nároky lidí, co od státu požadují, sociální zabezpečení, obrana, školství, vyšší důchodové zabezpečení, stárnutí populace…

Veřejné výdaje se tedy čím dál hůře krátí, ale neodpovídá tomu rychlost ekonomického růstu, aby se nám zvyšovaly příjmy ze současných daní. Potom roste tlak na to, aby se všechny sazby zvyšovaly, což je ale samozřejmě velmi těžké politicky prosadit. Tenhle nesoulad pak vede k tomu, že pořád narůstají schodky.

Přístupy jsou různé. Většina politiků se zaklíná tím, že bude snižovat výdaje. Ale pak, když přijde k moci, tak se ukazuje, že bez zásadních reforem, které budou v prvních letech určitě bolet, je snížení výdajů řádově o 200 nebo 300 miliard skoro nemožné. Pak se asi bude muset pracovat i s tou příjmovou stranou, to znamená… 

Zvyšování daní. 
Buď zvyšování daní – nabízí se třeba spotřební daně, které vůbec nepodléhají inflaci, takže se snižují v čase, nebo majetkové daně, což ale každý vidí na složence – anebo prostě dělat opatření, která povedou ke zrychlení ekonomického růstu, aby příjmy rostly rychleji i bez brutálního zvyšování daní.

Prezident Petr Pavel označil současný návrh státního rozpočtu pro rok 2026 za polotovar. Probíhá volební kampaň. Říkala, že o to složitější bude teď vyjednávání. 

Stihne podle tebe vláda do konce září vyřešit všechny problémy, které teď bude asi řada ministrů s rozpočtem mít?
Vláda avizuje, že by to měla někdy v předposledním týdnu v září schválit nebo projednávat. Budou tam velké boje, nemluvili jsme třeba o výdajích na platy ve veřejné sféře. Takže určitě tam budou debaty, ale myslím, že to vláda do konce září asi dokáže schválit. Otázka je, co se potom bude dít v Parlamentu.

A co se bude dít po volbách. 
Přesně tak. 

Takže nám v době, kdy by nová vláda byla na jiném půdorysu než ta současná, hrozí rozpočtové provizorium?
Určitě ano. Hnutí ANO, které má největší preference a je pravděpodobný vítěz voleb, avizuje, že bude chtít v rozpočtu udělat změny. Ostatně když Fialova vláda na podzim roku 2021 nastoupila, tak tehdejší rozpočet také významně předělala. Vládla tak s rozpočtovým provizoriem první kvartál roku 2022.

To znamená, že nás možná čeká podobný scénář…?
Je to tak.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize.