Platnost hlasování o žalobě na prezidenta záleží na interpretaci, říkají právníci

Poprvé v naší historii bude Ústavní soud řešit žalobu na prezidenta republiky. V pondělí senátoři odhlasovali žalobu mimo jiné kvůli prezidentově novoroční amnestii a viní ho z velezrady. Žaloba už dnes dopoledne dorazila k Ústavnímu soudu. Jenže rozhodnutí Senátorů dnes zpochybnil právník Pavel Hasenkopf.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto.

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Právník Hasenkopf na svém blogu tvrdí, že hlasování nesplňovalo daná pravidla a horní komora podle něj porušila zákon. Opírá se o to, že podle jednacího řádu Senátu se o žalobě na prezidenta jedná za zavřenými dveřmi, ale hlasovat se musí podle jmen a veřejně.

„Nejde o rozpor. Možná jde o odlišné čtení jednacího řádu, respektive jenom některých jeho ustanovení. Pan Hasenkopf možná četl jedno ustanovení, relevantní se mi zdají být tři,“ vysvětluje expert na ústavní právo Jan Kysela.

Přehrát

00:00 / 00:00

Expert na ústavní právo Jan Kysela analyzuje stížnost právníka Pavla Hasenkopfa

První ustanovení specifikuje způsoby hlasování: hlasovat se dá tajně, nebo veřejně. Veřejně se dá hlasovat zvednutím ruky, a nebo podle jmen. Další ustanovení jednacího řádu říká, že jednání o ústavní žalobě je neveřejné. Třetí ustanovení pak určuje, že senátní tisk i stenozáznam jednání jsou neveřejné.

Může pak dojít k logickému rozporu, že při veřejném hlasování je pořízen neveřejný záznam.

„Jejich hlasování je veřejné těm, kteří smějí být v sále, ale v tom sále smí být jen někdo, protože celá ta schůze je neveřejná,“ upřesňuje Jan Kysela a dodává, že spojení „hlasování veřejné“ zde neznamená veřejnosti přístupné, ale je opakem hlasování tajného.

Podle Jana Kysely v projednávání žaloby a hlasování o ní sporná, šedá místa jsou a záleží na jejich interpretaci.

Klaus: Jsem přesvědčen, že důvodem žaloby Senátu nejsou moje přečiny

Číst článek

„Je to otázka spíše takové advokátštiny: nejde tam o vlastní podstatu žaloby, ale jde o to ji nějakým způsobem zpochybnit. To je určitě možné, ale v žádném případě to podstatu nějak nevysvětluje,“ domnívá se komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko a dodává, že pokud se žaloba zpochybní, Senát ji podá znovu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O žalobě na prezidenta Klause mluvili v poledních Ozvěnách dne vedoucí katedry ústavního práva a politologie Masarykovy Univerzity Jan Filip a Vlastimil Göttinger, mluvčí Ústavního soudu

Podle Jana Filipa, vedoucího katedry ústavního práva a politologie Masarykovy Univerzity, který se podílel na vzniku jednacího řádu Senátu, dochází ke směšování pojmů veřejnost a neveřejnost hlasování a veřejnost a neveřejnost schůze. Na neveřejné schůzi tak došlo k veřejnému hlasování. I přes tento rozpor by včerejší hlasování mělo být podle něj v pořádku.

Kdy se k žalobě dostane celé plénum, které by ji mohlo odmítnout z procesních nebo formálních důvodů a které svolává předseda Ústavního soudu, se dá obtížně odhadnout. Všichni soudci však již mají k dispozici návrh na zahájení řízení, který vznikl na základě dnes doručené senátorské žaloby. Již teď se s tím mohou soudci tedy seznámit.

Žaloba na prezidenta Klause pro velezradu dorazila k Ústavnímu soudu

Číst článek

Martin Křížek, Jan Herget, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme