Exkluzivní průzkum: téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že platy učitelů porostou dostatečně
Učitelé na některých místech Česka stávkovali začátkem listopadu za vyšší růst platů. Téměř dvě třetiny lidí si ale myslí, že kantoři dostanou přidáno dost. Vyplynulo to z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas. Naopak jen třetina dotázaných uvedla, že učitelům porostou platy málo.
„Přes všechny sliby pořád nejdou do školství ty peníze, které by tam jít měly. Platy učitelů jsou na takové úrovni, že během deseti let, až odejdou silné ročníky učitelů, tak nebude mít kdo učit,“ vysvětlovala Jana Libichová, ředitelka jazykové školy v pražské Horáčkově ulici, proč se škola první listopadovou středu přidala k téměř 4000 dalších, které buď zavřely, nebo omezily provoz.
Exkluzivní průzkum: téměř dvě třetiny Čechů si myslí, že platy učitelů porostou dostatečně. Téma pro Kateřinu Součkovou
Učitelé stávkovali hlavně za vyšší růst svých platů. Vláda totiž původně pro příští rok slibovala 15procentní navýšení. Nakonec ale růst snížila na 10 procent. Ministerstvo školství ale učitelům neustoupilo.
A většinovou podporu se školským odborům nepodařilo získat ani u veřejnosti, jak ukázal exkluzivní průzkum agentury Median pro Český rozhlas.
Na 62 procent lidí totiž považuje současný růst platů za dostatečný. Přesvědčeni jsou o tom hlavně lidé nad 30 let, většinou se středoškolským vzděláním nebo výučním listem.
Analytik školství: Čeští učitelé si loni mírně polepšili, jejich platy jsou ale stále nejnižší v EU
Číst článek
Že učitelům rostou platy málo, si naopak myslí jen třetina lidí. „Jsou to většinou mladší lidé, lidé s vysokoškolským vzděláním a také lidé, kteří jsou v každodenním kontaktu s učiteli. Takže žáci a studenti,“ vyjmenovává pro Radiožurnál Michal Geisler z agentury Median.
Předseda školských odborů František Dobšík připouští, že se jim možná nepodařilo přesvědčit lidi mimo školství o tom, co učitelé vlastně chtějí.
„Jsem si vědom toho, že kampaň, která se kolem toho vedla, byla hodně nepřehledná. Možná kdyby se nám podařilo více zpropagovat obsah učitelské práce, tak bychom dostali veřejnost více na svou stranu,“ dodává.
‚Nikdy neměli tolik peněz‘
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš učitelské protesty na začátku listopadu odsoudil. V debatě k projektu Českého rozhlasu Rozděleni svobodou zopakoval, že nerozumí tomu, proč by učitelé měli stávkovat.
20:42
Ministr školství selhal, mohl vyjednat větší nárůst platů, říká předseda školských odborů
Číst článek
„V životě neměli učitelé tolik peněz. V životě nikdy. A to nemluvím o dotaci 7,2 miliardy do středního školství, šest miliard inkluze, miliardy investic do nových škol,“ prohlásil předseda vlády.
A právě voliči ANO jsou nejvíce přesvědčeni o tom, že by desetiprocentní nárůst platů měl učitelům stačit. V průzkumu to uvedly téměř tři čtvrtiny z nich.
Silnou pozici hnutí ANO, v jehož řadách je také ministr školství Robert Plaga, vnímá i šéf školských odborů Dobšík.
„Jsem si toho vědom i teď, když komunikujeme s poslanci ANO, že používají obdobnou rétoriku. Musíme napnout úsilí, aby i voliči z řad pedagogické veřejnosti s činiteli víc komunikovali. Dali najevo, že jim přibyla práce. Není to jen, že chceme víc peněz,“ upozorňuje.
21:39
Plaga: Trápení učitelů mě nenechává ledově klidným, ale stávka není na místě
Číst článek
Přestože si ale většina lidí myslí, že současný růst platů učitelů je dostatečný, tak polovina lidí také věří, že by platy měly růst minimálně na úroveň 130 procent průměrné mzdy.
„Nejvíce s takovýmto růstem souhlasí vysokoškoláci a podporovatelé Pirátů a ODS,“ dodávají autoři průzkumu Medianu. Na 41 procent dotázaných pak ale s tímto požadavkem školských odborů nesouhlasí.
Stávkovou pohotovost už odboráři ukončili. Nyní se snaží vyjednat podporu ještě u poslanců, ti by případně mohli schválit přesun peněz v rozpočtu mezi jednotlivými kapitolami.
Průzkum agentury Median pro Český rozhlas se uskutečnil 20. a 21. listopadu. Reprezentativní vzorek činil 1018 respondentů starších osmnácti let.
Statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává pět procent respondentů, a až +/- 3,5 procentního bodu u postojů, které zastává padesát procent respondentů.
