Jehly, stříkačky a expresní dodávka. Ministerstvo koupilo za příplatek materiál, o který není zájem

S kolegou Matějem Skalickým jsme se tématu jehel a stříkaček začali věnovat už v polovině ledna, protože tehdy se v Česku začínalo očkovat. A od lékařů z terénu začaly prosakovat informace, že stát tu vakcínu od společností Pfizer a BioNTech dodává bez potřebných zdravotnických pomůcek na její aplikaci i na rozředění. Pokud nemáte vakcínu čím očkovat, tak vám je jednoduše k ničemu. Což byla i výtka, která zaznívala právě od zdravotníků i hejtmanů. Jinak ty jehly a stříkačky stojí samozřejmě pár korun a v nemocnicích se běžně používají. Jenže s vakcinací české populace bylo jasné, že jejich spotřeba enormně poroste a bude se pohybovat v milionových objemech. A kabinet Andreje Babiše to prostě nezačal řešit včas, takže se najednou zdálo, že by se mohla opakovat situace z jara, kdy byla v Česku kritická nouze o roušky a respirátory. Ochranné pomůcky se narychlo a chaoticky nakupovaly, jak aktuálně popsal NKÚ.

Dodávku jehel a stříkaček do Česka zajišťovalo ministerstvo zdravotnictví, které se obrátilo do Číny. Víme, proč právě tam a kolik peněz celá ta zakázka měla stát, Kristýno?
Výběr čínského dodavatele byl dán hlavně tím, že šlo o jednoho z vítězů celoevropského tendru, do kterého se Česko zapojilo, byť tedy až na poslední chvíli. Brusel začal nákup doplňkového materiálu k očkování řešit už loni v říjnu a česká vláda se k němu připojila až v polovině prosince. Což bylo vlastně necelé dva týdny před tím, než k nám přišly první vakcíny. V prosinci současně kabinet uložil Správě státních hmotných rezerv, aby zajistila také krizové zásoby jehel a stříkaček.

To ale měly být ty skutečně železné zásoby.

Ty pro běžnou spotřebu k očkování mělo zajistit právě ministerstvo zdravotnictví přes Evropskou komisi, která sice vysoutěžila jednotlivé dodavatele, ale výběr konkrétních pomůcek už nechala na jednotlivých členských státech.

Ministerstvo zdravotnictví tehdy v rámci unijního tendru požádalo o zajištění tří typů materiálů. Konkrétně šlo o ty zmíněné stříkačky s pevnou jehlou z Číny, dále to byly stříkačky bez jehly a samostatné jehly, které se objednávaly z Bulharska. Všechny tyto pomůcky měly být určeny právě na aplikaci očkování, což lze vyčíst i z vládních podkladů, na základě kterých kabinet pak nákupy schvaloval. A u těch stříkaček z Číny, kterých se objednalo 1,8 milionu kusů za 1,7 milionu korun navíc ministerstvo připlatilo za leteckou express dopravu. A to zhruba 3 miliony korun. Takže skoro dvakrát víc, než byla cena samotných stříkaček. Do toho vnitro nabízelo, že by ministerstvu zdravotnictví s dopravou pomohlo.

Jenže zřejmě zase fungovaly nějaké třecí plochy mezi jednotlivými resorty. Takže zdravotnictví to rezolutně odmítlo, řeklo, že pomoc nepotřebuje a zajistí dopravu po vlastní ose napřímo s dodavatelem pomůcek. A domluvilo se na té expresní dopravě letadlem. Jinak by pomůcky putovaly lodí a byly by tady až někdy v dubnu. Takto dorazily už zkraje února. Jenže pak jsme se bavili společně s kolegou Skalickým o těch stříkačkách s pevnou jehlou přímo se zdravotníky. A ti začali upozorňovat, že tento typ pomůcek není na očkování vůbec vhodný. To nám řekla například šéfka České asociace sester Martina Šochmanová, která upozorňovala, že se u stříkaček s pevnou jehlou zvyšuje riziko infekce. A očkování je pak i mnohem bolestivější. Tou samou jehlou se totiž nejdříve vstupuje do lahvičky s očkovací látkou, tím se už trošku ztupí a pak by se s ní ještě měla aplikovat do svalu ta samotná vakcína. To už jsou dva vstupy. A běžně se podle Šochmanové používají jehly dvě.

Takže celá ta akce objednávání stříkaček s jehlami, 3 miliony navíc za speciální rychlou dopravu, to vše, jak se ukazuje, není pro to samotné očkování efektivní? Ty jehly a stříkačky se pro očkování prostě nehodily?
Přesně tak.

Co na to tehdy ministr zdravotnictví za ANO Jan Blatný říkal? Jak ten celý obchod a ten nákup nevhodných pomůcek obhajoval?
My jsme se na to ptali jednak resortu zdravotnictví, jednak i přímo ministra Jana Blatného. A ten nám tehdy v SMS zprávě napsal, že jsou objednány stříkačky jak s jehlou, tak bez ní, že na to myslí. Protože nám vlastně neodpověděl na ten přímý dotaz, tak jsme se pak doptávali, jestli ví, že ty stříkačky z Číny s pevnou jehlou nejsou na aplikaci očkování vhodné. Na to reagoval, že sice nejsou vhodné pro Pfizer, ale jsou vhodné pro jiné vakcíny. To jsme po něm zase chtěli nějakým způsobem dovysvětlit. Protože v Česku v té době byla zatím dostupná právě jen očkovací látka od společnosti Pfizer. Společnost Moderna tehdy dodala jen necelých 9000 dávek vakcíny. Takže odpověď od Blatného byla i trochu nesrozumitelná. On jí dál nerozvedl. Odkázal pouze na svého náměstka Vladimíra Černého, který se domníval, nebo alespoň tak nám to vysvětloval, že Blatný zřejmě měl na mysli, že stříkačky s pevnou jehlou mohou být pro natahování očkovací látky nepřesné. U vakcín od společnosti Pfizer je ta přesnost také poměrně zásadní, protože se snažíme natahovat místo těch pěti původních dávek vždy dávek šest.

Což je i další věc, na kterou nás upozorňovali zdravotníci, kteří říkali, že nejvhodnější na očkování jsou stejně tzv. inzulínky. Právě proto, že ta stupnice je velmi jemně rozdělená a oni jednoduše vidí 0,3 ml, což je objem té jedné očkovací dávky. Když ten článek vyšel, tak se na ministerstvo samozřejmě strhla další kritika. Ministr Blatný tu svojí původní reakci později v rozhovoru pro Radiožurnál upravil. Bránil se tím, že otázku, která byla položená velmi přímo, nepochopil.

Tvrdil, že došlo k nedorozumění. Měl prý za to, že se bavíme o tom, že existují a teď cituji: „různé stříkačky a některé jsou vhodné na tu a některé na onu vakcínu.“ Ale znovu říkám, ten dotaz byl položen velmi jasně, mířil právě na čínské pomůcky. Je možné, že ministerstvo se v té chvíli dostalo pod velký tlak. Už předtím například šéf České lékařské komory Milan Kubek kritizoval resort, že nezajistili dostatečné množství jehel a stříkaček. Ozvalo se také Sdružení praktických lékařů, které rovněž upozorňovalo, že stát toto neřešil včas. Takže je možné, že ministr hledal nějaké jednoduché vysvětlení nebo cestu ven z celé té šlamastyky. A použil to vysvětlení, že nešlo o stříkačky na aplikaci, ale že byly od začátku určené na ředění vakcíny.

Ty jsi říkala, Kristýno, že tedy kvůli tomu příplatku 3 milionů dorazily ty stříkačky s pevnými jehlami už počátkem února. Co se během těch týdnů ukázalo, používají se, nebo ne?
Bohužel se stalo to, co jsme vlastně od chvíle, kdy ministr Blatný začal tvrdit, že to jsou pomůcky na ředění, tak trochu tušili. A sice, že o ně prostě není zájem, nikdo je nepotřebuje a leží ladem ve skladu v plném počtu. A za tu expres dopravu se připlácelo zbytečně. Já jsem se na to ptala i hejtmana Vysočiny Vítězslava Schreka z ODS. Říkal, že těch pomůcek na ředění mají dost.

Ptala jsem se ho i proto, že jeho kraj žádal ze státních hmotných rezerv před dvěma týdny o pomůcky na aplikaci očkovací látky. Chtěli pomoci praktickým lékařům, kteří měli začít očkovat vakcínou od AstraZenecy a právě si chtěli být jisti, že očkovacích pomůcek budou mít dost.

Ale poptávka byla po pomůckách na aplikaci, které ministerstvo zdravotnictví vlastní zásoby v tuto chvíli nemá. Protože dodávka aplikačních jehel a stříkaček z Bulharska je teprve na cestě a měla by tu být dubnu.

Mají tedy kraje dost jehel a stříkaček pro samotnou tu aplikaci očkovacích látek? Ne těch pro ředění, o které není zájem…
Oslovili jsme kvůli tomu několik vybraných krajů. Ty, které žádaly v uplynulých týdnech státní hmotné rezervy podobně jako Vysočina o uvolnění části jehel a stříkaček právě na aplikaci vakcíny. Shodně potvrdily, že pomůcek na ředění mají dost, že v tom problém nevidí, ale že aktuální poptávka směřuje právě na ty aplikační pomůcky. Další věc je, že my jsme se samozřejmě snažili získat i přehled zásob pomůcek na očkování v jednotlivých krajích i od ministerstva zdravotnictví. Ale ukázalo se, že žádný takový přehled nemají, nesestavují ho a spoléhají na to, že zásoby si nemocnice vytvářejí samy. Sokonce jsme byli odkázáni v tom shánění přehledu zásob očkovacího materiálu na Daniela Köppla, který aktuálně státu pomáhá s Chytrou karanténou.

Ten Radiožurnálu řekl konkrétně to, že podle jeho odhadu jsou v ČR řádově desítky až stovky milionů kusů zdravotnického materiálu na očkování. Takže ministerstvo zdravotnictví nemá absolutně přehled o tom, kolik pomůcek v Česku je. Poslední přehled se sestavil vlastně v lednu z iniciativy Ústředního krizového štábu. Právě po tom, co jsme upozornili na to, že stát aplikační pomůcky neřešil včas. Už z tohoto materiálu lze vyčíst, že těch pomůcek na ředění bylo v té době dost.

Oslovila jsi i ministerstvo zdravotnictví. Jak tu situaci vysvětluje? Proč stát investoval miliony do urychlené dopravy stříkaček na ředění, které nejsou potřeba, když ve stejnou chvíli nemá zřejmě dost jehel a stříkaček na samotnou aplikaci?
My jsme se na to ministerstva zdravotnictví zeptali, konkrétně tiskového odboru, což byl zase běh na dlouhou trať. Protože mluvčí Barbora Peterová nám nejdříve na dotazy neodpověděla, respektive poslala nám odpovědi, které se těch dotazů úplně netýkaly. Snažili jsme se proto kontaktovat i ministra Blatného. Ten nám na SMS neodpovídal. Potom jsme se snažili zeptat se na to minulý týden na tiskové konferenci. Tam se na nás nedostalo s dotazy. Tudíž jsme se znovu vrátili k dotazování přes tiskový odbor. A mluvčí Barbora Peterová nám po několikadenních urgencích poslala pouze strohou odpověď, že to podle nich zbytečné nebylo, že pokud by se nepřiplácely 3 miliony za dopravu, ty pomůcky by tady byly až v dubnu. Tím to vlastně uzavřela.

Faktem ale zůstává, že i kdyby tady byly pomůcky na ředění v dubnu, nic by se nestalo. Protože už lednové zásoby na ředění by vystačily na přípravu více než 3 milionů dávek od Pfizeru. A v současné době se naočkovalo něco přes milion dávek. Já samozřejmě chápu, že ministerstvo už tehdy jednalo pod tlakem a snažilo se za každou cenu sem dostat co nejrychleji všechny možné pomůcky. Ale ten postup ministerstva zdravotnictví na mě působí tak, že se do toho spíš tak trošku zamotali. Že i oni sami počítali s tím, že ty stříkačky měly být na aplikaci. Proto bylo důležité je sem dostat co nejdřív. Ale po kritice, že ty stříkačky na očkování vůbec vhodné nejsou, v té rétorice otočili. Začali tvrdit, že to jsou pomůcky na ředění. Ale to zase nesedí s tím, že se připlácelo za dopravu a bylo tak nutné, aby tu byly co nejdříve. Na druhou stranu je ale asi důležité i zdůraznit, že zatímco na aplikační jehly a stříkačky, které zajišťuje ministerstvo zdravotnictví aktuálně z Bulharska, se sice stále čeká, státní hmotné rezervy svůj díl doplňkového materiálu už nakoupily.

Takže ve skladu v Sedlčanech aktuálně evidují 2 miliony jehel a 8 milionů stříkaček právě pro podání té vakcíny. Z toho se dosud vydalo 170 000 jehel a 315 000 stříkaček. Na ředění pak státní hmotné rezervy nakoupily 800 000 jehel, 800 000 stříkaček. A podobně jako u těch čínských stříkaček s pevnou jehlou o ně vlastně zatím nikdo neprojevil zájem.

Popsala jsi zmatky a lehký chaos, který se okolo nákupu jehel a stříkaček zřejmě odehrával. To je záležitostí posledních několika měsíců. Už předtím ses ale zabývala jinými nákupy, které souvisely s pandemií. Dá se tu vysledovat nějaký shodný rys, pokud pozorujeme ten samotný proces, jakým vláda postupovala?
Já mám pocit, že se tady točíme neustále v kruzích. Ministerstvo zdravotnictví, byť pod jiným vedením, se z těch chyb svých předchůdců příliš nepoučilo, protože i na jaře panovaly obrovské zmatky kolem nákupů ochranných pomůcek. Konkrétně roušek a respirátorů, což vlastně nyní shrnul i ve svých závěrech NKÚ. S touto prověrkou se začalo už během léta. A ty výstupy měly být známy už v prosinci. Nakonec přišly až teď, takže se na ně dlouho čekalo.

NKÚ prověřoval nákupy jak od ministerstva vnitra, tak od ministerstva zdravotnictví. Zaměřil se na veškeré ochranné pomůcky a další doplňkový materiál právě v souvislosti s bojem proti koronaviru. Byly to roušky, respirátory, dezinfekce, rukavice, helmy…  A zkoumal, jakým způsobem ty nákupy probíhaly, jaké ceny se za jednotlivé ochranné pomůcky platily, zda veškeré kontrakty byly zdokumentovány. V tomto smyslu o tom mluvil ve vysílání Radiožurnálu i prezident NKÚ Miloslav Kala.

Kontroloři se zabývali také tím, jakým způsobem se testovala kvalita nakoupených ochranných pomůcek a jakým způsobem se dopravovaly do Česka. Spočítali, že jen za dopravu pomůcek, ať už z Číny nebo z jiných asijských zemí, se zaplatila celá miliarda korun. Celkově zkontrolovali nakoupené ochranné pomůcky v hodnotě osm a půl miliardy korun.

Co se týče těch závěrů, kontroloři došli k tomu, že nákupy byly chaotické. Vyčítali, že resorty vzájemně nespolupracovaly a fungoval jakýsi dvojkolejný systém. Kritizovali rozdíly v cenách, protože respirátory typu FFP2 se nakupovaly za 40 korun nebo třeba i za 770 korun za kus. Kritizovali prověřování té kvality, kdy některé nakoupené zásilky se netestovaly nebo se testovaly třeba natřikrát, dokud neodpovídaly avizované kvalitě. Na druhou stranu byly tyto věci vesměs už popsány. Ale když to pak čtete takto souhrnně, ukazuje se, jak naprosto nekompetentně a neprofesionálně ty týmy na jaře postupovaly. Což samozřejmě kontroloři i vysvětlují tím, že jednaly pod obrovským časovým tlakem. Trh byl velmi napjatý, protože všechny země na světě poptávaly stejné ochranné pomůcky. Na druhou stranu ale vyčítali, že se na to ministerstva mohla připravit, což neudělala. Vyčítali, že třeba ministerstvo zdravotnictví od roku 2011 neaktualizovalo pandemický plán, podle kterého se právě v té koronavirové krizi mělo postupovat.

Když jsem četla ty závěry NKÚ, jako první mi přišlo na mysl prohlášení Adama Vojtěcha, tehdejšího ministra zdravotnictví. Ten v lednu 2020 ve sněmovně ujišťoval, že jsme na pandemii koronaviru dobře připraveni, máme dostatek ochranných pomůcek a že není čeho se bát. A nakonec se ukázalo, že to jeho prohlášení bylo úplně mimo.

Poté, co Nejvyšší kontrolní úřad zprávu zveřejnil, strhla se lavina reakcí jak politických, tak i expertních. Ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD se hájí tím, že vláda jednala ve velké časové tísni. Obstojí to jako vysvětlení rozdílů v kvalitě a ve výši nákupních cen zdravotních pomůcek?
Věřím, že z pohledu ministra vnitra Jana Hamáčka nebo třeba i z pohledu premiéra Andreje Babiše toto zdůvodnění obstojí.

Například premiér Andrej Babiš NKÚ vzkázal, že „objevil Ameriku“ a situaci před pandemií podcenily všechny státy. Ale na druhou stranu, jak píše NKÚ, ministerstva měla několik měsíců, ne-li let, aby se na tu pandemii připravila. A jednoznačně ji podcenila. Ministr vnitra Jan Hamáček tvrdí, že z jeho pohledu to obstojí. Vysvětluje to tím, že NKÚ ve své kontrole postupovalo velmi formalisticky a že v takovém případě by nic nenakoupili.

Jak vysvětluje nepřipravenost bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za ANO?
Velmi podobně jako ministerstvo vnitra. Jednak časovým tlakem, jednak i tím, že právě pandemický plán byl dělán na chřipku, nikoliv na nový typ koronaviru. Byla to prý jiná situace a úplně nešlo se na ni připravit.

Národní úřad formuloval docela jasně svůj závěr, že jednak ten nákup, ale i následná distribuce těch zdravotnických pomůcek byla velmi chaotická. Zjistil také úřad proč? A vysvětluje to v té zprávě?
Hned v úvodu upozorňuje, že si je vědom toho, že pracovníci jednotlivých rezortů pracovali pod obrovským časovým tlakem a ty nákupy by nešlo zrealizovat bez jejich vysokého nasazení. Ale současně vyjmenovává seznam těch jednotlivých pochybení. Věřím, že na jaře všichni pracovali na plný plyn. Na druhou stranu, jak upozorňuje NKÚ, ty jednotlivé resorty nespolupracovaly, ač mohly. Což zase naznačuje, že tam mohla fungovat určitá animozita mezi hnutím ANO a ČSSD. A že tam nebyla vůle spolupracovat. Byť ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že resorty spolupracovaly a problém v tom nebyl. Nepůsobí to na mě tak, že by v tom byl nějaký úmysl ze strany jednotlivých pracovníků. Spíš si myslím, že vedle časového tlaku zafungovala i určitá nezkušenost úředníků právě s nákupy těchto pomůcek.

Co z těch zjištění ohledně loňského jara vyplývá pro situaci, ve které se nacházíme teď? Zdá se, že tam je hodně styčných bodů i s tím, co si třeba říkala o nákupu jehel a stříkaček pro očkování atd.?
Já bych si přála říct, že z toho plyne určité ponaučení pro jednotlivé zainteresované resorty. Když ale vidím, jak urputně se brání závěrům NKÚ, řekla bych, že jsou spíše na místě obavy, jestli se ta praxe do budoucna výrazně změní.