Podle odborářů je personální situace ve zdravotnictví kritická. Chtějí více peněz
Některé nemocnice omezují provoz a zavírají svá oddělení kvůli nedostatku zdravotníků. Aktuálně se to týká třeba Semilska, kde okresní nemocnice od ledna ruší lůžkovou část interního oddělení. O personální situaci ve zdravotnictví dnes v Praze jednají odboráři. Pozvali i některé členy vlády.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) se v českém zdravotnictví penězi plýtvá. Úspory prý musí hledat samo ministerstvo.
Babiš si také myslí, že nedostatek zdravotníků není způsoben jen špatným odměňováním:
„Bohužel je smutnou skutečností, že mladí lékaři často slouží víceméně jako administrativní pomoc. Vypisují propouštěcí zprávy a chorobopisy místo toho, aby byli skutečně vtaženi do praxe a pracovali s pacienty. Navíc je jejich postgraduální vzdělávání rozkouskováno do nesmyslných stáží, což je dále vzdaluje od získání reálné praxe.“
Lékaři a sestry si dlouhodobě stěžují, že jich je v nemocnicích málo. Kvůli tomu už některá zařízení omezují provoz
Odboráři se shodují, že v nemocnicích je kritický nedostatek nejen lékařů, ale už i sester.
Předsedkyně České asociace sester Martina Šochmanová tvrdí, že systém vzdělávání je jen zástupný problém, proč sestry v nemocnicích chybí. Podle ní jde o to, že jejich těžká práce je nedostatečně ohodnocena.
Podle šéfky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové jsou zdravotní sestry přepracované, a proto z nemocnic odcházejí. Motivovat je prý mohou jen vyšší platy.
„Objem peněz, který jde do zdravotnictví, neumožňuje zvýšení počtu zaměstnanců. V České republice jde v současné době do zdravotnictví okolo 7 procent hrubého domácího produktu, to je přibližně 300 miliard. Z toho do nemocnic jde asi 130 miliard. V porovnání například s Německem nebo Rakouskem je to skoro o tři procenta HDP méně,“ říká Žitníková.
Podle místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzany Roithové ve zdravotnictví zkrátka není tolik prostředků, kolik by bylo potřeba
Předseda lékařských odborů Martin Engel připomněl, že na Slovensku dostanou zdravotní sestry od ledna přidáno 300 eur. Podle něj proto hrozí, že se situace v pohraničí ještě zhorší, protože se slovenské sestry vrátí zpět domů.
Většina zdravotníků podle Josefa Středuly z Českomoravské konfederace odborových svazů v anketě odborů uvedla, že se po práci cítí vyčerpaní.
Eduard Solich, předseda Asociace českých a moravských nemocnic, vidí hlavní problém v tom, že stát málo platí za státní pojištěnce. Navíc podle něj enormně rostou náklady na novou léčbu na úkor odměn pro zdravotníky.
Předsedkyně dozorčí rady trutnovské nemocnice Iva Řezníčková upozorňuje, že nemocnice už nemají z čeho brát a musí omezovat provoz. Během roku se prý situace personálu radikálně zhoršila.
„Mohu garantovat, že v našich nemocnicích se obrací každá koruna. Nekupujeme žádné předražené přístroje, zakázky a podobně. Nemáme na nic víc než na pětiprocentní navýšení mezd,“ říká Řezníčková. Odboráři požadují, aby čeští politici situaci ve zdravotnictví konečně řešili.
Nedostatek peněz
Zdravotníci by v příštím roce měli dostat přidáno pět procent. Podle odborů ale na to nejsou peníze. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že další finance na zvýšení platů nemá.
„Snažili jsme se získat víc finančních prostředků; ministerstvo zdravotnictví požadovalo 4,2 miliardy, které jsme chtěli dát na navýšení platů zdravotníků. Nakonec jsme dostali 1,8 miliardy a víc v tom udělat nemůžeme,“ reaguje náměstek ministra Tom Philipp (KDU-ČSL) a dodává:
Stát v tuto chvíli platí za státní pojištěnce, tedy děti, důchodce nebo nezaměstnané, 845 korun, v příštím roce to bude 870 korun měsíčně. Nejvíc do systému zdravotního pojištění odvádí zaměstnanci, a to 13,5 procenta ze mzdy.
„Určitě v příštím roce budeme opět usilovat o to, aby se zvýšila úhrada za státní pojištěnce, a tím se dostalo do systému víc finančních prostředků.“
Podle místopředsedkyně KDU-ČSL a bývalé ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové by bylo potřeba zlepšit fungování celého systému.
„Stále ubývá sester, které mají zájem o to povolání. Nechodí už ani takové množství na zdravotní školy. Řada z nich to sice vystuduje, ale odchází do oblastí, kde mají vyšší platy. A protože nám stárne populace, tak je zejména ošetřovatelského personálu potřeba stále více,“ dodává.
