Poslanci o smlouvách na dobu určitou
O omezení pracovních poměrů na dobu určitou, a to nejvýše na dva roky, budou nejspíš už dnes hlasovat poslanci. Od této novely zákoníku práce si vláda mimo jiné slibuje i snížení počtu nezaměstnaných. Někteří poslanci navíc požadují, aby firmy měly i povinnost přispívat do rozpočtu odborů. Podnikatelé ale proti takovým návrhům zásadně protestují. I obcházení zákona o veřejných zakázkách nebude od příštího roku tak jednoduché. Vyplývá to z nové právní úpravy, kterou předložilo ministerstvo pro místní rozvoj.
Pracovní poměry na dobu určitou by už brzy měly být výrazně omezeny. Vyplývá to z novely zákoníku práce, o které nejspíš už dnes budou hlasovat poslanci. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby práce na dobu určitou byla omezena nejdéle na dva roky. Pak by zaměstnanec musel dostat smlouvu na dobu neurčitou. Podle Jaroslava Jakubky z legislativně-právního odboru ministerstva by to mimo jiné mělo vést ke snižování počtu nezaměstnaných. Firmy podle Jakubky navíc termínované pracovní poměry často zneužívají. "Podnikatelé tímto způsobem přesouvají na zaměstnance podnikatelské riziko. Představte si, že bychom všichni chodili do zaměstnání ráno tady by s námi sepsali smlouvu na dobu určitou na jeden den a druhý den ráno bychom přišli znovu s dotazem, dza jsme ještě zaměstnáni nebo nikoliv."
Někteří poslanci navíc požadují, aby firmy měly i povinnost přispívat do rozpočtu odborů. Podnikatelé ale proti takovým návrhům zásadně protestují. Radiožurnálu to před dnešním hlasováním ve Sněmovně řekl předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. "Je velmi lehké si spočítat, že vyhodíte 0,3 procenta z objemu mezd na to, abyste si živil v uvozovkách svého protivníka."
Obcházet zákon o veřejných zakázkách nebude od příštího roku tak jednoduché. Vyplývá to z nové právní úpravy, kterou předložilo ministerstvo pro místní rozvoj. Poslanci mají návrh zákona projednat v závěrečném čtení na schůzi sněmovny, která začne právě dnes. Podle mluvčího ministerstva Petra Dimuna nová úprava odpovídá požadavkům Evropské unie. Zadavatelé veřejných zakázek nebudou moci tak jako dosud rozdělovat kontrakty bez vypsání tendru. "Ten systém bude maximálně otevřený, stanovuje dokonce i podmínky a přesné definicie, za jakých podmínek lze zadat zakázku přímo a to pouze a jen v případech, které se dotýkají obranyschopnosti státu nebo utajovaných skutečností, tam, kde ta otevřenost je na škodu věci."
