Podle návrhu ministerstva by dál existovaly firmy, které by neměly úplně veřejnou strukturu, ale ve Středisku cenných papírů by byly zaregistrované. Stát by tak měl mít z těchto registrů možnost zjistit, kdo akcie dané firmy skutečně drží. Rejstřík ale zůstane neveřejný, listovat v něm budou moci jen orgány činné v trestním řízení, úřady a zadavatelé veřejných zakázek.

Úprava navíc neřeší situaci, kdy vlastníkem veřejných akcií s povinností je zaregistrovat, bude zahraniční společnost se stejně neprůhlednou anonymní strukturou. Rozkrýt, kdo tedy skutečně stojí za firmami s anonymními akciemi, bude podle komentátorů i dál stejně nemožné.

Ministerstvo přiznalo, že úplně zrušit akcie na majitele nechce, aby tak nepřiměřeně nezasáhlo i ty akciové společnosti, které se veřejných zakázek neúčastní a mají důvod vlastnické poměry držet v utajení.

„Úplný zákaz listinných akcií na majitele se ve světě nikde pořádně neosvědčil. Úprava, kterou navrhujeme my, tedy registrace, je například v Rakousku, Německu nebo ve Francii. Jde tedy o standardní návrh, který mají standardní právní státy,“ uvedl na Rádiu Česko ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Opozice navrhuje zcela veřejný registr

Stínový ministr vnitra a poslanec ČSSD Jeroným Tejc by ale chtěl, aby byl registr zcela veřejný. „Byl bych rád, kdyby byl registr veřejný, kdyby společnosti nebyly anonymní. Nevidím důvod, proč by majitelé akciových společností měli být anonymní,“ poznamenal Tejc.

Podle Pospíšila je ale nutné si říci, zda tedy chceme, aby fakticky došlo k majetkovému přiznání všech občanů. „Byli bychom první zemí v Evropě, která prolomí ochranu vlastnictví i normálních obyčejných občanů, u kterých není podezření z žádné trestné činnosti. Já osobně toho nejsme příznivcem,“ řekl Pospíšil.

Z registrů bude možné určit jen vlastníky takzvaně v první řadě. Pokud bude anonymní akcie držet zahraniční firma, která bude mít rovněž anonymní vlastnickou strukturu, zůstanou koneční vlastníci pro český stát dál nedohledatelní. Problém subdodavatelů je podle ministra záležitostí zákona o veřejných zakázkách. Tam podle něj musí být jasně napsáno, do jaké úrovně mají být následné další právnické osoby, které se podílí na zakázkách, zveřejněné.

Ministr zdůraznil, že zaknihování akcií se týká českých právnických osob. „Pokud zde bude zahraniční firma, která se bude chtít podílet na veřejné zakázce, povinnost rozkrýt vlastníka ji nemůže ukládat obchodní zákoník, ale musí to být zákon o zadávání veřejných zakázek. Nicméně registrace akcií se vždycky týká vnitrostátní právnické osoby,“ vysvětlil.

Přístup do registru bude mít hlavně policie

Co se týče přístupu do registru vlastníků, ministr potvrdil, že ten budou mít především policisté. „Aby mohli rozkrýt korupci či majetkovou trestnou činnost. Za zákonem daných podmínek to mohou mít také správní orgány či jiné veřejné subjekty,“ uvedl. Dodal, že to však není předmětem obchodního zákoníku, který ministerstvo spravedlnosti novelizuje, ale je to upraveno ve zvláštních zákonech.

Tejc by byl ale radikálnější: „Byl bych raději, kdyby si pan ministr kladl vyšší cíle, kdyby se skutečně šlo cestou povinného zaknihování všech majitelů, nikoli abychom umožňovali převod na bankovní účty. V současné době, kdy naše policie je ochromena, umožňovat přístup, který je velmi drahý a pracný, znamená, že budeme rozhodně méně schopni odhalovat korupční jednání.“

Za výsměch označil aktuální návrh novely o veřejných zakázkách Karel Janeček, ředitel společnosti RSJ a předseda správní rady Nadačního fondu proti korupci. „My jsme jako nadační fond proti korupci a veřejnost proti korupci přímo v paragrafovém znění dodali dodatek zákona, kdy se vyžaduje transparentnost vlastníků až ke konečnému vlastníkovi,“ upozornil.