Povinná kanalizace v obcích nad 1000 obyvatel? Do roku 2035 to nejspíš nestihneme, říká starosta
Asi 10 procent obyvatel Česka bydlí v domech bez napojení na kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Obcí bez kanalizace bylo loni podle ministerstva zemědělství 1570. Mezi regiony jsou přitom výrazné rozdíly. Proč tomu tak je? „Je to velmi finančně nákladné, a i administrativní příprava a realizace je pro řadu obcí velmi náročný a dlouhodobý proces,“ popisuje pro Radiožurnál místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal.
Z údajů majetkové a provozní evidence ministerstva zemědělství konkrétně plyne, že splašková kanalizace chybí v nejmenších obcích s 200 až 300 obyvateli. Chybí jim peníze, nebo je to otázka třeba administrativní náročnosti nebo něčeho jiného?
V podstatě je to komplex obou dvou variant. Je to velmi finančně nákladné, a i administrativní příprava, ať už projekt, povolení, výběr zhotovitele a samotná realizace je pro řadu malých obcí velmi náročný a dlouhodobý proces.
Poslechněte si celý rozhovor s místopředsedou Svazu měst a obcí Pavlem Drahovzalem
Někteří starostové si také stěžují na to, že dotace na výstavbu kanalizací a čističek jsou v současnosti nižší, než tomu bylo třeba před 10 lety. A zatímco oni roky na budování kanalizace šetřili, tak se snížil podíl, který můžou pokrýt dotací. Je to skutečně tak? Jsou stížnosti podle vás na tohle oprávněné?
Tak oprávněně jsou z části. Procentuálně zůstává dotace v podstatě stejná, kolem 60 nebo 70 procent reálných nákladů. Na druhé straně poskytovatelé dotací, ať už je to ministerstvo zemědělství, nebo ministerstvo životního prostředí, zvyšují technické požadavky v souladu s legislativou na ochranu vod. Tudíž se v podstatě prodražuje stavba kanalizace oproti tomu, co bylo před 10, 15 nebo 20 lety. Takže do jisté míry je stížnost oprávněná.
Z čísel ještě vyplývá, že mezi regiony jsou velké rozdíly. V Praze jsou logicky na kanalizaci napojeni úplně všichni, na jižní Moravě je to 98 procent, ale třeba v Libereckém kraji je to jen 74 procent. Máte pro to nějaké další vysvětlení?
Je potřeba si uvědomit, že v řadě regionů nejde o soustředěnou zástavbu měst a obcí. Jsou to oddělené části a tam je budovat kanalizací velmi ekonomicky i administrativně náročné. Tudíž takové obce k tomu nepřistupovaly, nebyly k tomu ani vysloveně nuceny zákonem a obyvatelé si to řešili individuálně. Například standardizovaným řešením, jako je domovní čistírna odpadních vod pro jednu až třeba pět nemovitostí.
2:38
Česká Lípa chce 100 tisíc za domácnost za připojení ke kanalizaci. ‚Hodili nás přes palubu,‘ tvrdí místní
Číst článek
Povinnost mít veřejnou splaškovou kanalizaci a čističku mají aktuálně sídla nad 2000 obyvatel, což všechny takové obce v Česku splňují. Nedávno ale začala platit nová evropská směrnice, která se vztahuje i na menší obce. Co to pro ně bude znamenat?
Nutno říct, že je to poměrně velký zásah do jejich plánování a rozpočtu. Vybudovat kanalizaci v menších obcích bude velmi finančně náročné. Na jednoho připojeného obyvatele to může být náklad kolem 150–250 000 korun. Takže pro malou obec třeba tisíci obyvatelích jsou to opravdu značné náklady v řádech několika desítek milionů. Buď na to musí opravdu dlouhodobě šetřit, nebo mít nějaké dotační zdroje a popřípadě půjčku.
Je podle vás vůbec reálné, že všechny obce v Česku s víc než 1000 obyvateli budou mít v roce 2035 kanalizaci, která je napojená na čistírnu?
Limit u obcí nad 2000 obyvatel jsme řešili od roku 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, a trvalo to asi 20 let. Na základě této zkušenosti se domnívám, že to za 10 let nejsme schopni stihnout. Pokud tedy zejména stát nevygeneruje dostatečné finanční zdroje na podporu obcí. Tam se upíná i naše snaha, aby opravdu stát vygeneroval dotační zdroje pro malé obce.
