Požadavek ČSSD na zrušení 14 reformních zákonů stojí před Ústavním soudem
Ústavní soud jedná o návrhu opozice na zrušení 14 reformních zákonů, které loni v listopadu prosadila v parlamentu vládní koalice. Sporné normy jsou součástí sociální, zdravotní a důchodové reformy. Ústavní stížnost podala ČSSD a KSČM, která také jako jediná trvala na ústním projednání. K soudu však dnes jejich zástupci nepřišli, za což byla straně uložena pokuta 100 tisíc korun.
Komunisté se z jednání omluvili dnes ráno. Předseda soudu Pavel Rychetský však hned v úvodu označil nepřítomnost zástupců KSČM za hrubé porušení jednání a vyměřil komunistům pořádkovou pokutu 100 tisíc korun.
„Kdyby se neomluvila tato skupina nebo zástupce skupiny poslanců dnes ráno, tak se vůbec ústní jednání nemuselo konat, a dokonce již mohlo být rozhodnuto a vyhlášeno. Rozhodnutím Ústavního soudu z tohoto důvodu podle paragrafu 61 zákona o Ústavním soudu ukládám této skupině poslanců pořádkovou pokutu ve výši sto tisíc korun,“ řekl předseda soudu Pavel Rychetský.
S průběžnými zprávami z jednání Ústavního soudu se přihlásil redaktor Českého rozhlasu Martin Drtina
Ústavní soud přitom pokuty ukládá pouze výjimečně. Rychetský svoje rozhodutí odůvodnil tím, že nebýt zbytečného požadavku komunistů na ústní projednání, mohl soud už rozhodnout.
Návrh sociálních demokratů hájí ve velké porotní síni šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc, naproti němu zájmy Poslanecké sněmovny hájí poslanec Marek Benda z ODS a Senátu jeho místopředsedkyně Alena Gajdůšková.
ČSSD má výhrady například k zavedení veřejných prací i pro uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných teprve dva měsíce. ČSSD těmto pracím přezdívá nucené práce.
Předseda soudu Pavel Rychetský zvedl obočí, když četl stanovisko koalice k tzv. nuceným pracím, podle kterého se o nucenou práci nejedná. A kdyby se jednalo, pak hospodářská situace v Evropě je prý stavem nouze, který zavedení nucené práce umožňuje.
Po závěrečných řečech se senát odebere k poradě a dá se čekat, že ještě odpoledne by mohlo být vyhlášeno rozhodnutí.
Stížnost ČSSD má v ústavě oporu, míní odborník na ústavní právo
Číst článek
Četnost ústavních stížností v poslední době také dává vzniknout myšlence, že současná politická garnitura si zvykla z Ústavního soudu dělat třetí komoru parlamentu.
„Bohužel čeští politici v podstatě bez rozdílu stranického kabátu se naučili využívat, nebo možná až zneužívat Ústavní soud tam, kde neuspěli klasickou parlamentní cestou,“ souhlasil v poledních Ozvěnách dne Radiožurnálu Vít Hloušek, politolog FSS Masarykova univerzita Brno.
ČSSD a vláda se přou o ústavnost reformních zákonů. Na tahu je Ústavní soud
Číst článek
Reformní balíček schválili poslanci loni v listopadu, když přehlasovali tehdy veto levicového senátu. Definitivnímu potvrzení zákonů předcházely několikadenní obstrukce opozice a řada nočních jednání sněmovny. Koalice se proto rozhodla omezit délku vystoupení jednotlivých poslanců a sloučit rozpravu ke všem zákonům. ČSSD se rozhodla sepsat a podat k Ústavnímu soudu stížnost.
ČSSD počítala již v ústavní stížnosti s možností pouze částečného úspěchu, když formulovala takzvaný eventuální petit. Znamená to, že kdyby jí Ústavní soud nevyhověl přímo v návrhu na zrušení celých zákonů, pak navrhuje proškrtat a zrušit konkrétní paragrafy. Vadí jim například úprava veřejné služby v zákonu o pomoci v hmotné nouzi a zákonu o zaměstnanosti. Výhrady mají i k zákonu o zdravotních službách.
Pokud by Ústavní soud dal stížnosti ČSSD za pravdu, je pravděpodobné, že by Poslanecká sněmovna a Senát dostali dostatečnou lhůtu na jejich opětovné projednání, aby se Česká republika nedostala do ekonomických problémů.
Ústavní soud má v této chvíli pouze dvanáct členů z celkového počtu patnácti. Ke zrušení zákona je potřeba souhlasu devíti z nich.
