‚Pravda nezvítězila.‘ Dohoda o možném agentu Babišovi je velmi podivná, upozorňuje reportér

Praha 23. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Já to vymezím hned na začátku. Kdyby tu teď seděl Andrej Babiš, tak vám řekne, že nikdy agentem nebyl a věděl, že spor vyhraje, protože tam byl veden neoprávněně. To je jeho stanovisko, dlouhá léta neměnné. Slovenské ministerstvo vnitra de facto uznalo, že jeho jméno bylo ve svazcích vedené neoprávněně, a uzavřelo s ním smír. Podle vás je podivný, historik Petr Blažek z Muzea paměti XX. století v České televizi říkal, že takový postup nezná a že taková dohoda v této věci nebývá obvyklá. Jak se smír zrodil a v čem spočívá? 

Není to obvyklé, protože nejde o běžný obchodní spor o to, jestli má jedna strana pravdu, nebo nemá, kdy může dojít ke smíru. Tady jde o výklad historických fakt a historie. Nemůžeme se dohodnout, že soudně uzavřeme smír, jestli historie tehdy byla taková, nebo onaká. Nejde říct, že o ní nic moc nevíme, tak se nějak dohodneme. To je špatně. Je to naprosto neobvyklé, protože tento smír je navíc postavený na základě rozhodnutí ministerstva vnitra a ani nevíme, nakolik faktografického, protože se obešel hlavní, řekněme specialista v této oblasti, tedy Ústav paměti národa, který má veškeré dokumenty, měl by se k tomu vyjádřit a jeho představitelé jsou přesvědčeni, že dokumenty svědčí o tom, že Andrej Babiš s StB spolupracoval a dělal to vědomě. 

Nečekaný smír

Ústav paměti národa byl první, koho Babiš žaloval, dál si stojí za svým a i po rozhodnutí ministerstva vnitra tvrdí, že vícero spisů mluví o tom, že Babiš byl vedený ve svazcích oprávněně. Nicméně ministerstvo vnitra rozhodlo opačně a vydalo tiskové prohlášení, v němž tvrdí, že se pro smírčí dohodu rozhodlo mimo jiné z toho důvodu, že se chtělo vyhnout velkým finančním ztrátám pro slovenský stát a mělo k tomu vypracované minimálně dvě právní analýzy. 

Jak si vysvětlujete, že čekali velkou škodu pro stát, a tak se raději rozhodli dohodnout se s Babišem, že mu nemusí být vyplaceno žádné odškodné a on se dál nebude soudit se Slovenskem, když ministerstvo vnitra řekne, že nebyl oprávněně veden ve svazcích StB?
Dodal bych, že slovenské ministerstvo vnitra říká, že je v důkazní nouzi, a kvůli tomu se bojí, že by soud prohrálo a muselo by pak případně vyplatit velké peníze, pokud by Andrej Babiš vyžadoval náhradu. Myslím, že i kdyby se toto stalo, tak by to slovenský rozpočet v žádném případě nebolelo. O to teď ale nejde. Sám cítím, že tato argumentace je celkem nesmyslná. Nejde o žádný nákup, nevím, bojových letounů za 100 miliard korun. Jde o spor, který je postavený na něčem jiném, na pravdě a na faktech. O to by slovenskému státu mělo jít především. Tím, že z toho uhýbá, jaksi přiznává, že se na minulost a na historii dívá pragmaticky, politicky, a nikoliv faktograficky. To samo o sobě je v Evropské unii poněkud alarmující. 

Pojďme k té důkazní nouzi. Ministerstvo vnitra v prohlášení také uvedlo: „Tento postup jsme zvolili i s ohledem na skutečnost, že v minulosti ve skutkově i obsahově totožném soudním sporu mezi Babišem a Ústavem paměti národa soudy opakovaně rozhodly v jeho prospěch.“ Už jsem říkal, že Andrej Babiš původně žaloval Ústav paměti národa kvůli svazkům a posléze žaloval ministerstvo vnitra. Takhle jednoduché to ale nebylo, že by soudy opakovaně rozhodovaly v Babišův prospěch, ne? Zasahoval do toho i Ústavní soud, zpochybňovala se věrohodnost svědků...
Přesně tak to je. Pravda je v tom, že první tři soudy vyhrál Andrej Babiš. Okresní, krajský a Nejvyšší soud rozhodly, že nebyl veden jako agent, protože příslušníci StB, kteří svazek založili, a ti, již ho pak převzali, tvrdili, že si všechno vymysleli. To je většinou obrana estébáků, znám to i z českých případů. Sám jsem to zažil nad jedním článkem, že estébákům nic nehrozí, když popřou nespornou pravdu nebo řeknou, že si něco vymysleli. A toho vycházely soudy, které Andrej Babiš vyhrál a na něž se odvolává. Teprve Ústavní soud, kam se odvolal Ústav paměti národa, zpochybnil věrohodnost těchto svědků a řekl, že posuzování případu musí vycházet z listinných důkazů, řady indicií, soudních posudků, znalců a tak dále. Případ se znovu vrátil k nižším soudům a na tomto základě už Andrej Babiš prohrál soud krajský, potom prohrál i u Nejvyššího soudu. Obě instituce musely konstatovat to, co řekl Ústavní soud, tedy že Andrej Babiš je vědomým agentem. Na to si Babiš stěžoval u Evropského soudu, který řekl, že Babišova práva nebyla porušena, soudy probíhaly dobře a je to tak. A zdálo se, že to je zpečetěné. Jenže Babiš se rozhodl žalovat znovu, konkrétně takzvanou správnou stranu, tedy ministerstvo vnitra. Tam to nějakou dobu trvalo a teď, po 12 letech, přišel první soud, který se měl odehrát, ale ministerstvo, jak už jsme říkali, se s Babišem domluvilo. 

Ještě k fakticitě jako takové, když už zabíháme do detailů – na začátku jsem říkal, že Andrej Babiš dlouhodobě popírá, že by byl agentem StB. Existuje ale jedno jeho vystoupení, které se před pár lety odehrálo v Show Jana Krause, kde to Babiš sice na začátku také popřel, nicméně pak přiznal, že byl v takzvané ekonomické větvi StB, doslova říká v ekonomické kontrarozvědce. 

Hlásit zprávy bylo normální v podniku zahraničního obchodu, ve kterém působil. Je pro vás relevantní dělit to na tu, jak on říká, hnusnou a ekonomickou StB? Je to pořád StB a musíme s tím zacházet totožně? 
Pořád šlo o stejnou StB. Babiš dělal pro hospodářský odbor Státní bezpečnosti, což je prokazatelné a on to ani nepopírá. I Respektu přiznal, že se s estébáky scházel, a říkal, že to dělal každý, kdo byl v cizině. Lidé, kteří byli v cizině, samozřejmě podávali hlášení, ale tady šlo o řadu schůzek, minimálně 17 dokumentovaných, a o informace, které řekl, protože byly StB zneužitelné. A v tom zneužití informací proti takzvaným nepřátelům nebo proti běžným lidem byly obě části StB stejné. Bylo jedno, jestli to byla hospodářská, nebo jakákoliv jiná větev. Této části StB Babiš dodával informace, to sám přiznává. Když se na to podíváme z hlediska dalších faktů a spisů a dáme to všechno do kříže, tak nemůžeme říct, že by Babiš někoho konkrétně udal a že by se pak za to někdo dostal do vězení. 

Možná proto to teď bývalý premiér bere úkorně. 
Přesně, říkal informace, které mu připadaly normální, ale neuvědomil si...

Tak to říká i v Show Jana Krause – vždyť to bylo normální.
Nebylo to normální, protože StB proti vám dokázala využít jakékoliv informace, že jste vedl dítě do školky, pak jste šel někam a podobně. Pak jste měl pocit, že o vás vědí všechno. Takže když Babiš hlásil na ostatní drobnosti, tak se to zapisovalo do nějakých jiných spisů a dál se to využívalo. 

Takže byste nerozlišoval? 
Já bych to nerozlišoval v žádném případě. 

To se všechno datuje do 80. let, do doby pobytu Andreje Babiše v severní Africe? Byla tam nějaká spolupráce, měl snad dovážet fosfáty, pokud se nemýlím.
Vždycky se odvolával na to, že se ho ptali na fosfáty, jaký je ten zahraniční obchod a tak dále, že je v tom odborníkem. Ze spisů vyplývá, že spolupracoval do roku 1988, potom opět odjel do Maroka a z nějakých důvodů je spis uzavřen. Když jsem mluvil s těmi estébáky, tak důvody mohly být různé. Určitě to nebylo proto, že by Babiš odmítl spolupracovat. Byl odložen, což platilo až do roku 1989. Když se na to podíváme v kontextu, tak Babiš tehdy dělal úplně všechno, aby s režimem vycházel. Nemůžeme z toho vytrhnout jen jeho spolupráci s StB. Byl nejen v Komunistické straně Československa a v Socialistickém svazu mládeže, ale i ve Svazu československo-sovětského přátelství, Revolučním odborovém hnutí a ve všech těchto organizacích, které vám tehdy pomáhaly v kariéře. Je jasné, že tuto cestu využíval a znal ji. Žil v rodině, kde to bylo zřejmé.

Politická motivace?

Pojďme k aktuální politické rovině. Smírčí soud byl už 11. října, ale teď se to dostalo do médií a mimochodem slovenský Ústav paměti národa, což je obdoba Ústavu pro studium totalitních režimů v České republice, se o tom prý dozvěděl až z médií. V momentě, kdy se toto všechno odehrálo, se na sociální síti X rozehrála přestřelka mezi současným a bývalým premiérem, mezi Petrem Fialou z ODS a Andrejem Babišem, šéfem hnutí ANO. Podle premiéra Fialy jde totiž o handl a dohodu Babiše se spřátelenými politiky na Slovensku.

Máte nějaké důkazy, že by to skutečně tak mělo být?
Žádný důkaz v tomto směru není. Premiér Fiala evidentně vychází z řady indicií a možností. Víme, že Babiš podporoval ve volbách slovenského prezidenta Petra Pellegriniho, což byl šéf strany Hlas, které dnes šéfuje ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, takže propojení tam je. Víme, že Babiš má velice dobré vztahy s premiérem Robertem Ficem a dalšími, a tam je to na úzko. Pokud jde o tuto dohodu, tak mi hodně vadí porušení běžných právních kroků a spravedlnosti. Na druhé straně ale chápu premiéra Fialu, že použil tak silné vyjádření, protože pokud by to byla dohoda, tak nevím, co Babiš slovenské straně za to slíbil. Protože teď něco dostal, je vyvázaný ze spolupráce s StB, ale co slovenské straně slíbil? Co může splnit? Pokud vyhraje volby, tak se stane premiérem. Navíc ve Sněmovně leží novela lustračního zákona, která má vrátit do hry, že ministři i premiér musí mít čistý lustrační zákon. To v podstatě až do vyjádření z 11. října Babiš neměl a nemohl by se stát premiérem, pokud by zákon prošel. Koalice se ho snažila prosadit. V okamžiku, kdy teď je zápis a smír na Slovensku, tak je Babišovi úplně jedno, jestli se lustrační zákon bude vztahovat na ministry i na premiéra, nebo nebude.

Protože je z toho vyvázaný. 
Má otevřenou cestu. 

Já jsem to pochopil tak, že Petr Fiala naráží možná na to, že Andrej Babiš měl před prezidentskými volbami na Slovensku podpořit Petra Pellegriniho.
Ano, podporoval ho. 

A že smír může recipročně znamenat, že se mu slovenská strana odvděčila. Aspoň tak jsem to pochopil já a říkám, že je to spekulativní rovina. Navíc musíme říct, že ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok odmítl, že by to tak mělo být.
Může to být tak, jak říkáte, ale může to být i tak, jak jsem říkal já. Nevíme, spekulujeme. 

Je ale fér toto tvrdit, když Petr Fiala nemá důkazy? Respektive nevíme, že je nemá, ale vy je také nemáte...
Fiala o důkazech nic neřekl, já je nemám. Vycházíme z něčeho, o čem se mluvilo a co se zdá být pochopitelné, ale v politické rovině bych byl opravdu opatrný. 

Babiš totiž tvrdí, že premiér Fiala tím znevěrohodňuje slovenské instituce.
Jako premiér by Fiala toto neměl říkat, opravdu by neměl zpochybňovat instituce státu, země, která je s námi v Evropské unii a je naším nejbližším sousedem. Já jako novinář si to můžu dovolit říct. Slovenské instituce se za premiéra Fica v minulosti i v současnosti chovají minimálně nestandardně, dělají kroky, které odporují demokracii. Toho už si všimla i Evropská unie a řada států a tento krok mezi ně může patřit. V každém případě jde o rozhodnutí, které je nebývalé, nestandardní a nevysvětlené. 

Znamená to, že už nikdo nemůže beztrestně pana Babiše nazvat agentem, agentem Burešem, agentem StB?
Když teď řeknu, že Andrej Babiš byl agentem StB a věděl o tom, tak mě může žalovat. Žaloval by mě u českých soudů a je otázka, jak by se na to dívaly a jak by vykládaly slovenskou smírčí dohodu. Troufám si říct téměř s jistotou, že bych ten soud vyhrál, protože české soudy by vycházely z toho, co řekl Ústavní soud na Slovensku, co říká Ústavní soud v Česku, to znamená, že se musí vycházet z řetězce indicií, které nacházíme ve svazcích, nejen ve svazku Andreje Babiše, ale i ve spojených svazcích, které o tom vypovídají. I po té dohodě o tom experti mluví úplně stejně. 

Na druhou stranu jste říkal, že pro českou justici by čistý lustrační rejstřík po rozhodnutí ministerstva vnitra na Slovensku platil pro Andreje Babiše? 
To je dáno. Máme uzavřený právní proces, který je daný, a kdyby tady platil lustrační zákon, tak by se muselo přihlížet k tomu, že byl nevědomým spolupracovníkem. Když to teď řeknu já, tak začíná úplně nový proces, který by musel vycházet ze všech faktů. A české soudy v poslední době vycházejí z toho, co říkají ústavní soudy, které zpochybnily věrohodnost estébáků jako svědků v těchto procesech. 

Případ Babiš vs. Slovensko tímto končí? 
Končí, protože na Slovensku se nemá kdo odvolat. Žádná ze stran, která může tvrdit cokoliv jiného, nebyla součástí tohoto soudního řízení. To byl Andrej Babiš a slovenský stát čili ministerstvo vnitra. Ani dohodu nemá kdo napadnout. Možná by to mohl někdo udělat u Ústavního soudu, nějaká organizace, ale když jsem se ptal právníků, tak mi zatím nebyli schopni odpovědět. Myslím, že je tu cesta napadnout dohodu u slovenského Ústavního soudu, je ale otázka, v jaké kondici tento soud bude, až to bude řešit. 

V Česku ten případ nikdo otevřít nemůže?
Ne, protože to je záležitost slovenského státu. 

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: ČT, Facebook ČT24, X účty Petra Fialy a Andreje Babiše, ytb Show Jana Krause.