Soud potvrdil podmíněné tresty třem bývalým příslušníkům StB, kteří podle obžaloby na počátku 80. let minulého století vytrvalou šikanou donutili rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí.
Podle Františka „Čuňase“ Stárka se Státní bezpečnost zpočátku v undergroundu vůbec nevyznala. „Když nás zatkli, tak jim trvalo poměrně dlouho, než se zorientovali, kdo je kdo a co kdo dělá,“ říká.
„Svoboda je entita, bez které se nedá být,“ je přesvědčený František Stárek zvaný Čuňas, kterému se 28. října na návrh vlády dostane uznání v podobě generálské hodnosti.
Gymnaziální studentka (a mnohem později klinická psycholožka) Vlasta Černá se v roce 1950 podílela na ukrývání pronásledovaného katolického kněze Felixe Marii Davídka. Bylo jí tehdy teprve 17 let.
Josef Vít se narodil 18. dubna 1942 ve Lhotkách u Náchoda. A nebylo mu ještě deset let, když se stal svědkem dodnes nedošetřených událostí, které vedly k justiční vraždě jeho otce.
„Nejčastějším nástrojem byly neustálé předvolávání k takzvanému podání vysvětlení ze zcela malicherných důvodů,“ řekl pro Radiožurnál historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Pětaosmdesátiletý Stanislav Cajkář se podle obžaloby od roku 1979 soustředil na studenta pátého ročníku stavební fakulty ČVUT, který organizoval a pořádal ve svém bytě filozofické přednášky.
„Tlak na Jaroslava Foglara byl v padesátých letech velmi silný,“ říká Českému rozhlasu historik Zdeněk Bauer, který se Jaroslavem Foglarem zabývá dlouhodobě.
Brutální mučení snášel Toufar zhruba měsíc. S jeho smrtí komunisté nepočítali, chtěli v politickém procesu odradit lidi, aby se hlásili k víře, míní církevní historik z Univerzity Karlovy Marek Šmíd.
Politické změny po listopadu 1989 přišly rychle a příslušníci Státní bezpečnosti se tak snažili tajně zničit písemné materiály, které by v budoucnu mohly svědčit proti nim.
Sánchez, který je známější pod přezdívkou Carlos Šakal, trávil mnoho času za železnou oponou a vědělo se, že ho podporuje sovětská tajná služba KGB i východoněmecká Stasi, připomněl britský list.
Fiala minulý týden řekl, že smírné řešení sporu o evidenci Babiše jako agenta StB v komunistickém Československu mohlo být slovenskou protislužbou za to, že šéf ANO otevřeně podporoval Fica.
Pravdu o Babišově spolupráci s StB dokládá 11 svazků komunistické tajné policie. Ale pro voliče Babiše bude „pravdou“ jejich názor, tedy lež, že nespolupracoval.
Kolíková kritizovala ministerstvo vnitra za to, že ve smíru uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval.
Zlomový posudek vypracoval bývalý ústavní soudce Eduard Bárány. Opřel se o předchozí rozsudky slovenských soudů, které daly ve sporu o ochranu osobnosti Andreji Babišovi (ANO) za pravdu.
Prostě se dohodli. Šéf ANO Andrej Babiš a slovenské ministerstvo vnitra uzavřeli smír. Proč? Bývalý český premiér byl prý vedený ve svazcích StB neoprávněně.
Slovenské ministerstvo vnitra uzavřelo smír s předsedou hnutí ANO v dlouholetém sporu kolem otázky, zda byl oprávněně veden v dokumentech někdejší StB jako agent na základě vědomé spolupráce.
Slovenské ministerstvo vnitra v pondělí uvedlo, že český expremiér Andrej Babiš (ANO) byl v dokumentech tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.
V sobotu 5. října ve tři hodiny odpoledne bude v Roztokách u Jilemnice na domě 133 odhalena pamětní deska, oznamující, že právě zde žil Jaroslav Grosman, účastník odboje.
Český bestiář představuje osm životních příběhů konfidentů gestapa nebo StB. „Fascinuje mě především bizarnost těchto osudů,“ vysvětluje spisovatel Jiří Padevět pro Český rozhlas Plus.
Bývalí příslušníci StB Jiří Karásek a Václav Sklenář podle rozhodnutí soudu v roce 1983 rozložili hudební skupinu Pražský výběr a zavinili zákaz jejího vystupování. Verdikt je pravomocný.
Dva bývalí důstojníci pražského oddělení StB zřízeného na ochranu československé kultury usilovali o rozložení kapely Pražský výběr. Úřad navrhuje jejich obžalobu.
Komunistický režim zakazoval řadu věcí, a to včetně vydávání knih. Do hledáčku estébáků se tak dostávali dokonce autoři, kteří si psali „jen do šuplíku“.
V Příbězích 20. století tentokrát vzpomíná psycholožka, disidentka a politická vězeňkyně Ivanka Lefeuvre. S tehdejším manželem Martinem Hyblerem se nuceně vystěhovala do Francie v roce 1982.