Spor, jestli je Hrad veřejným prostranstvím, bude řešit správní soud. Vnitro to odmítá

Spornou otázkou, zda jsou plochy na Pražském hradě veřejným prostranstvím, se bude zabývat Nejvyšší správní soud. Ministerstvo vnitra a Správa Pražského hradu podaly kasační stížnosti proti verdiktu Městského soudu v Praze, který vyhověl obecně prospěšné společnosti Kverulant. Právě Kverulant dlouhodobě usiluje o otevření Hradu veřejnosti a upozornil na podání stížností. Nejvyšší správní soud už podle své databáze řízení zahájil, zatím nerozhodl.

Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V pondělí se po více než půl roce úplné uzávěry otevřel veřejnosti Pražský hrad. Po pěti letech byly také zrušeny plošné kontroly u vstupu do Hradu

Spornou otázkou, zda jsou plochy na Pražském hradě veřejným prostranstvím, se bude zabývat Nejvyšší správní soud. Ministerstvo vnitra a Správa Pražského hradu podaly kasační stížnosti proti verdiktu Městského soudu v Praze, který vyhověl obecně prospěšné společnosti Kverulant (ilustrační foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Obecně prospěšná společnosti označila to, že prezident Miloš Zeman Hrad od loňského října zcela uzavřel, za „ukázku arogantního a papalášského chování“. Prezidenta nejprve dopisem vyzvala ke zpřístupnění areálu. Pak se rozhodla uspořádat v areálu Hradu shromáždění, kvůli kterému se začal situací zabývat městský soud.

Hrad odmítá poskytovat informace pěti médiím a pořadům. Podle něj kvůli boji proti dezinformacím

Číst článek

Dospěl k závěru, že uzavření nemá oporu v zákoně, že Hrad je veřejné prostranství a že pořadatelé shromáždění nemusejí žádat hradní správu o souhlas. Nyní už je areál přístupný, ale vnitro ani Správa Pražského hradu s názorem městského soudu nesouhlasí.

Resort vnitra ve stížnosti poukazuje na to, že areál je obklopený hradbami, přístupný jen střeženými branami, vzhledem k sídlu prezidenta má významná bezpečnostní specifika a v minulosti nebyl konsenzuálně vnímaný jako místo setkávání veřejnosti či místo konání veřejných shromáždění. Jde prý hlavně o sídlo hlavy státu, kulturní památku a turistický cíl.

„Neshledáváme pak veřejné subjektivní právo, resp. soudně vymahatelný nárok na změnu takového určení soudní cestou. Kromě bezpečnostních, památkových aj. hledisek jde do značné míry o rozhodnutí politické, nikoliv právní,“ stojí ve stížnosti ministerstva.

„Kauza tak pro Kverulanta nekončí a čekají ho další soudní výdaje ve velmi důležitém zápase o to, zda bude kus našeho hlavního města patřit lidem, nebo papalášům,“ reagoval v tiskové zprávě ředitel Kverulanta Vojtěch Razima.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme