Ukrajina bude muset zase přejít do ofenzivy. Spojence tak může přesvědčit k větší podpoře, uvádí analýza
Aby Ukrajina ukončila válku brzy a za výhodných podmínek, bude muset v roce 2025 znovu přejít do ofenzivy. Po neúspěšné loňské musí přesvědčit váhavé západní spojence, aby zvýšili svou materiální podporu. Toho může docílit tím, že jim ukáže realistickou vojenskou strategii s jasnými cíli. To je myšlenka, kterou uvádí analýzu pro americký magazín Foreign Affairs někdejší bezpečnostního poradce Bílého domu Alexander Vindman.
Ukrajinská strategie by se podle něj měla zaměřit na udržení obrany, způsobování stálých ztrát na ruské straně bojiště a na rozšíření územní kontroly alespoň jedním směrem. Jinak prý hrozí, že Rusko opotřebovací válku vyhraje.
V případě úspěchu ukrajinských útoků by naopak Moskva mohla přistoupit k jednání o příměří do konce léta 2025, píše se v analýze v magazínu Foreign Affairs.
Ukrajina ale potřebuje podporu Západu. Jeho schopnost a ochota další pomoci bude záviset na výsledcích listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech, domnívá se Vindman.
Pokud by zvítězila úřadující viceprezidentka Kamala Harrisová, její administrativa by přinejmenším zachovala podporu, jakou Ukrajině slíbil dosavadní americký prezident Joe Biden. Spojené státy pod jeho vedením totiž mají zásadní zájem na tom, aby Rusko bylo poraženo.
Izolacionistická administrativa
Ruské armádě chybí vojáci. Nábor nových sil je oříšek, má být co nejmíň spojován s Putinem
Číst článek
Jiný výsledek amerických voleb by byl pro Ukrajinu velmi nebezpečný, domnívá se autor analýzy. Republikánský kandidát Donald Trump by totiž nejspíš vedl izolacionistickou administrativu. Ta by mohla ukončit veškerou podporu Ukrajiny ze strany USA a odpojit se od evropské bezpečnosti.
Ať bude výsledek jakýkoliv, Ukrajina se musí na další ofenzivu připravovat už teď a také to v některých ohledech dělá. Kyjev investoval nemalé prostředky do výroby bezpilotních letounů, které se ukázaly být užitečné.
Ukrajinské námořní drony vyřadily z provozu rozsáhlé části ruské černomořské flotily a obnovily námořní obchod v Černém moři. Útočné drony dlouhého doletu několikrát výrazně poškodily nebo zničily ruskou vojenskou a podpůrnou infrastrukturu.
Kromě dalšího vojenského materiálu je ale důležitá i mobilizace vojáků. Podle bývalého bezpečnostního poradce Vindmana je rozhodně možné, aby Ukrajina povolala zhruba 300 tisíc mužů ve vojenském věku, které potřebuje, aniž by došlo k vážnému zhoršení ekonomiky země.
Klouzavé bomby uspíšily pád Avdijivky i postup na Donbase. Ukrajina tak odpoví Rusku, míní analytik
Číst článek
Rekruti budou potřební jak k doplnění jednotek vyčerpaných ztrátami na bojišti, tak k vytvoření nových útvarů. Pokud by Ukrajina zahájila náborovou kampaň dnes, nové síly by byly dostatečně vycvičeny, aby mohly vystřídat frontové jednotky, do šesti měsíců.
Jedním z důležitých faktorů je i servis stávajícího vojenského vybavení. Washington se zatím tvrdošíjně brání uzavírání smluv s americkými obrannými firmami, které by prováděly opravy přímo na Ukrajině.
Mezi důvody patří obavy, že by ruská vláda vnímala přítomnost amerického personálu na Ukrajině jako eskalaci. Americké úřady se také bojí o bezpečnost těchto pracovníků v konfliktní zóně.
Připravit se na nejhorší
V tuto chvíli je podle odhadů funkčních 30 až 40 procent ukrajinského vybavení. Pokud by Spojené státy zrušily svá omezení, mohl by tento podíl vzrůst až na 90 procent, domnívá se autor analýzy.
Dodává, že Ukrajina a její spojenci by se měli připravit na nejhorší. I kdyby Trump ve volbách zvítězil a přerušil americkou podporu, ostatní členové NATO jsou schopni udržet pomoc Ukrajině po několik let a společně mají ekonomickou sílu a potenciál předstihnout ruskou obrannou produkci.
Klouzavé bomby dosáhnou vzdálenosti 130 kilometrů. Rusko dávno má to, co Ukrajina dostane, říká Macko
Číst článek
Kyjev by přesto musel příští rok vést skromnou ofenzívu, využívat menší zásoby evropského vybavení a co nejvíce vytěžit z materiálu domácí výroby.
V případě druhého Trumpova funkčního období a obratu USA k izolacionismu mohou kroky, které Kyjev nyní podnikne k přípravě na letní ofenzívu, přinejmenším umožnit ukrajinské armádě udržet svou obranu a pokračovat v oslabování Ruska v následujícím roce.
Pokud však zvítězí Harrisová a udrží nebo dokonce rozšíří americkou podporu, může Ukrajina usilovat o dosažení značných vojenských úspěchů do konce roku 2025.
Přípravy, které musí Kyjev a jeho partneři v příštích několika měsících provést, jsou jasné.
Zda další fáze ukrajinské vojenské kampaně povede k silné pozici u jednacího stolu s Putinem, nebo k zamrzlému konfliktu, či dokonce k nebezpečné eskalaci, může nakonec záviset na volbě amerických voličů v listopadu, uzavírá analýzu pro magazín Foreign Affairs někdejší bezpečnostního poradce Trumpovy administrativy Alexander Vindman.