Přehled tisku: vlaky pomalejší než kola, nová pravidla pro hromadné žaloby a dlužníci alimentů
V úterním tisku se dočtete o tom, že se od příštího roku na některých tratích sníží rychlost vlaků, a to až na 10 kilometrů v hodině. Všímá si toho Mladá fronta DNES. Hospodářské noviny se věnují novým pravidlům při podávání hromadných žalob a deník Právo popisuje, čím vším musí projít žena, která chce uniknout domácímu násilí. Více se dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Mladá fronta DNES
Vlaky pomalejší než kolo – tak zní titulek Mladé fronty DNES. Stát od příštího roku sníží na některých tratích maximální povolenou rychlost, někde dokonce na 10 kilometrů v hodině. To se nelíbí třeba pražské primátorce Adrianě Krnáčové (ANO), podle které to povede k problémům v návaznosti dalších spojů.
Správa železniční dopravní cesty chce snížit rychlost asi na 250 kilometrech tratí, nejvíc v okolí hlavního města. Koleje se v poslední době příliš neudržovaly, a tak se stát snaží omezením rychlosti předejít jejich dalšímu ničení a taky nehodám. Jak vyjmenovává Mladá fronta DNES, na 30 kilometrů v hodině se sníží doprava třeba na trase z Vysočan do Horních Počernic. Ještě víc poklesne rychlost mezi Kolínem a Ledečkem, kde vlaky pojedou maximálně 20 kilometrů za hodinu.
Přehled tisku: ukrajinští zdravotníci v Česku, nedostatek parkovacích míst a nadbytek manažerů
Číst článek
Hospodářské noviny
Nemusíte o tom vůbec vědět, ale přesto se budete soudit. A třeba jen kvůli 100 korunám. Hospodářské noviny se věnují hromadným žalobám, které minulý týden odsouhlasila vláda. Žalující by do sporu mohl zahrnout všechny další poškozené, pokud škoda nepřesáhne 20 tisíc korun. Soudní vymáhání škod v řádech stovek korun lidé často vzdají, protože se jim nemusí vyplatit. To by ale nová úprava mohla změnit, protože kdokoliv bude moct založit skupinu podobně poškozených a chtít odškodnění, vysvětlují Hospodářské noviny. Nejčastěji by se takové hromadné žaloby mohly využívat u spotřebitelských sporů.
Regionální Deník
Až 18 tisíc dětí nedostává od rozvedených rodičů alimenty - informuje o tom Regionální Deník na základě odhadů Asociace neúplných rodin. To je asi dvakrát víc, než kolik takových případů evidují policisté. Ubývá totiž lidí, kteří jim dluh na výživném nahlásí. Vláda projedná návrh ČSSD, aby alimenty za dlužníka platil stát. Ještě v roce 2011 policisté vyšetřovali 15 tisíc rodičů kvůli neplacení výživného, loni jen necelých devět tisíc. Díky rostoucí ekonomice ubylo dlužníků, kteří alimenty neposílali třeba kvůli tomu, že neměli práci. Jak Regionálnímu Deníku ale řekl předseda Asociace neúplných rodin, neznamená to, že neplatičů výživného ubývá. Peníze dětem podle odhadů asociace neposílá šest procent rodičů. Průměrně přitom neplatiči na alimentech dluží 87 tisíc korun.
Právo
Soudy, policejní výslechy nebo návštěvy u psychologa - tím vším musí projít žena, která se rozhodne rozejít s násilníkem. Píše o tom deník Právo. Kvůli příliš dlouhému úřednímu postupu ale hodně žen odchod od muže, který je týrá, raději vzdá. Vyřízení všech povinností zabere ženám víc než rok. Musí se třeba soudit - jednak kvůli opatrovnictví dětí a potom také proti bývalému partnerovi vedou trestní řízení. Kvůli tomu následně musí absolvovat nespočet policejních výslechů. A jak popisuje deník Právo, úřední části rozchodu s násilníkem musí věnovat spoustu času, takže si na vyřizování mnohdy vyčerpají celou dovolenou. A když jim zaměstnavatel nevychází vstříc, můžou o práci přijít, a dostat se do finančních potíží.
