Přehled tisku: posun v těžbě lithia na Cínovci, podvodné sňatky s migranty i normy na pitnou vodu
Ve čtvrtečním tisku se dočtete, že se české ženy pro peníze vdávají za migranty, kterým v Německu hrozí vyhoštění, píše Mf Dnes. Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka dostal medaili od americké zpravodajské služby CIA, zjistily Lidové noviny. Voda z kohoutku podle vědců potřebuje přísnější pravidla, uvádí Hospodářské noviny. Přehled tisku sestavil Radiožurnál.
Mf Dnes
České ženy se pro peníze vdávají za migranty, kterým v Německu hrozí vyhoštění. Píše to Mf Dnes. Češky se nechají v Německu fiktivně zaměstnat, pak si cizince vezmou a ten požádá o povolení k pobytu kvůli sloučení rodiny. Odměna za podvod bývá až čtvrt milionu korun. Případy řeší německá policie.
Účelové sňatky českých žen bývají nejčastěji s Turky nebo Balkánci. Němci teď vyšetřují rozsáhlý podvod, kdy ženy takto zlegalizovaly stovky pobytů. Dívky ke sňatku shání prostředníci. Loni v březnu česká policie jednoho z nich zadržela.
E15
Deník E15 se věnuje novému posunu v případu těžby lithia na Cínovci. Firma Geomet zkoumala materiál, který by se v Krušných horách mohl těžit. Z něj se podařilo v laboratořích získat hydroxid lithný, který je zásadní pro výrobu baterií do elektromobilů.
Šéf firmy Geomet deníku řekl, že vzorek kovu měl dostatečnou kvalitu na to, aby bylo možné z něj baterie vyrábět. Firma původně cílila na výrobu takzvaného lithiového karbonátu, tedy uhličitanu lithného. Mezitím ale začal být více ceněný právě hydroxid lithný.
Ekonom
Firmy táhnou vývoj a výzkum. To je titulek týdeníku Ekonom. Podle něj podniky ročně utratí v této oblasti přes 50 miliard korun. To představuje skoro 60 procent celkových výdajů. V poměru k HDP je to navíc nejvíc ze zemí Visegrádu. V porovnání s evropským průměrem ale Česko zaostává.
Česko na suchu? Rezerva vody v půdě je výrazně nižší, do června zásoba dojde, varuje klimatolog
Číst článek
Nejvíc peněz na výzkum dávají automobilky. Ty zaplatily v roce 2017 víc než 12 tisíc milionů korun. Hodně investicí ale jde taky z IT firem, strojírenství a elektrotechnického průmyslu. Zahraniční firmy většinou v Česku za vývoj utrácí až jednou tolik co domácí podniky.
Deník
Regionální Deník si všímá škol, které se snaží omezit množství zbytků ze školních jídelen. Podle statistik se totiž po školácích v Česku vyhodí každý den až 238 tun potravin. Třeba základní škola Litvínov-Hamr proto zjišťuje, co žákům chutná, a inspirují se tím při vymýšlení jídelníčků.
Nejoblíbenějším jídlem jsou podle učitelky z litvínovské školy špagety. Ať už s omáčkou nebo zapečené. Úplným propadákem byla naopak mrkvová polévka, kterou žáci vrací ve velkém. A jak píše deník, základní škole se už průzkum mezi školáky začal vyplácet. Zatímco před rokem vyhodili za týden 64 kilogramů jídla, o pět měsíců později už to bylo jen 40 kilogramů. Teď chce škola do konce roku odpad snížit o dalších 20 procent.
Lidové noviny
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka dostal medaili od americké zpravodajské služby CIA. Zjistily to Lidové noviny. Prestižní ocenění si šéf české tajné služby převzal ve Spojených státech amerických na začátku března.
Šéf BIS Koudelka: Jsme úspěšní, v aktivitách jsme zabránili desítkám ruských a čínských zpravodajců
Číst článek
Šéf BIS Koudelka dostal prestižní ocenění George Teneta – bývalého ředitele CIA. Je to nejvyšší ocenění za zahraniční spolupráci, kterou CIA uděluje jednou za rok. Koudelka cenu převzal v přítomnosti českého premiéra a vedení Ústřední zpravodajské služby. Ředitele BIS přitom prezident Miloš Zeman dvakrát odmítl jmenovat do funkce generála, a českou kontrarozvědku dokonce označil za čučkaře.
Hospodářské noviny
Normy na pitnou vodu – to je téma Hospodářských novin. Voda z kohoutku podle vědců potřebuje přísnější pravidla. Aktuální české normy jsou prý příliš měkké a zastaralé. Řadu nebezpečných látek omezují nedůsledně a některé v předpisu úplně chybí.
Limity jsou špatně nastavené například pro vedlejší produkty chlorace v úpravnách vod. Problémy jsou i s pesticidy, mikroplasty a zbytky léčiv. Ministerstvo zdravotnictví problém sice uznává, s řešením ale vyčkává na novou evropskou směrnici ohledně pitné vody.
Právo
Pokud jste někdy viděli na stromě v lese namalovaný modrý trojúhelník, deník Právo vám vysvětlí, co znamená. Lesníci tak totiž označují stromy s dutinami, ve kterých hnízdí ptáci. Značky mají za úkol upozorňovat těžaře, že strom nesmí pokácet.
Modré trojúhelníky teď malují lesníci na stromy na Křivoklátsku. Označují i stromy, které mají dutiny přirozeně nebo je tam vyklovali datlovití ptáci. Modrý trojúhelník je asi 130 centimetrů nad zemí a to i na stromech, kde se dutina začíná teprve tvořit.
